Lidé

V loňském roce uplynulo dvacet let od vstupu do Evropské unie. Jedná se o jeden z největších milníků pro organizace občanské společnosti, ale i pro republiku jako takovou. „Vstup do EU znamenal zejména kultivaci prostředí – dodržovat práva, a to i jednotlivců se zdravotním znevýhodněním nebo z menšin, se stalo normální,“ popisuje Hana Šilhánová, bývalá ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, která hrála důležitou roli v propojování organizací s evropskými institucemi. Přečtěte si o tom, jak se vyvíjel neziskový sektor ve 21. století a jak jej formovala Evropská unie.

Po listopadu 1989 se tehdejší Československo znovu nadechlo a začala nová etapa – svobodná, demokratická. První desetiletí po pádu komunistického režimu přineslo kromě rozvoje v dalších oblastech také rozkvět občanské společnosti. Jaké bylo budovat neziskovou organizaci, když nebylo na co navázat? Své příběhy vyprávěli zakladatel Naděje Ilja Hradecký a zakladatelka hnutí mateřských center Rut Kolínská.

Jsme bazmek entertainment, divadelní uskupení, a od roku 2020 děláme v Brně činohru, ale i imerzivní performance. Takovým představením začal rozhovor se zakladatelkou nezávislého spolku Evou Lietavovou, který pravidelně konfrontuje moravskou metropoli s něčím novým a neokoukaným a dělá, podle jejích slov, divadlo zábavné.

Ekologická organizace Hnutí DUHA je zvyklá pohybovat se na tenkém ledě společensky citlivých témat. I přesto pro ni kauza vyvolaná výrokem ministra zemědělství v kontextu zářijových povodní byla do jisté míry nová. Marek Výborný v tiskovém prohlášení naznačil, že je Hnutí DUHA zodpovědné za rozsah povodní na severní Moravě. Lidé z organizace následně čelili celé řadě nenávistných projevů, včetně výhrůžek smrtí. Přečtěte si rozhovor s ředitelkou Annou Kárníkovou o průběhu kauzy, strategii rychlé reakce, krizové komunikaci a mobilizaci podporovatelů.

Restorativní programy (nejen) v Česku mají mnoho podob. Jedno je však zastřešuje – v popředí je oběť a její potřeby. Ty jsou totiž v současném právním systému upozaděny, stejně jako se mnohdy neřeší přijetí odpovědnosti pachatelem nebo příčiny a dopady spáchání trestného činu. Dopadení a potrestání pachatele je v trestním soudnictví na prvním místě. Restorativní justice jde dál: Ptá se, co je potřeba pro to, aby se poškozená osoba uzdravila a mohla pokračovat ve svém životě. Obrací pozornost od systému a trestu k lidem a jejich příběhů. Jakou roli v jejím rozvoji hrají neziskové organizace? Přečtěte si v článku.

Je tomu jen pár dní, co si česká společnost připomněla 35. výročí Sametové revoluce. Události na Národní třídě v roce 1989 a dění, které následovalo, byly pro tehdejší Československo klíčem ke svobodě. Zásadní roli před revolucí, během ní i po ní sehrálo několik občanských iniciativ. Pohled na zásadní okamžiky roku 1989 přinášíme skrze vzpomínky dvou předních osobností revoluce – Ruth Šormové a Šimona Pánka.

Česká obec sokolská, Skaut, Československý červený kříž, Klub českých turistů, dobrovolní hasiči, ale i Charta 77 nebo Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. To jsou jen příklady občanských iniciativ, nebo dnešními slovy řečeno neziskových organizací, které v nějaké podobě ustály otřesy komunistického režimu. Nebo během něj dokonce vznikly. Do jaké půdy musely zakořenit? Jak se jich dotýkala centralizace? Za co byli někteří členové perzekuováni a proč je zachránila jen obyčejná noční hra?

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě 28. října ocenil celkem devět lidí, kteří svůj život významně propojili s neziskovými organizacemi a dobročinností a aktivitami pro společnost. Kteří to jsou?

Jaká jsou rizika spojená s klimatickou změnou? Proč bychom se na ně měli připravovat? A jaká preventivní opatření by mohla snížit ničivé důsledky povodní, které zasáhly část Česka letos v září? O adaptaci na klimatické změny a důležitosti prevence jsme se v rozhovoru bavili s Martinem Anderem, vedoucím programu adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství.

Od romského holokaustu letos v srpnu uplynulo 80 let. Porajmos (romské označení pro holokaust) a jeho smutné výročí si romští obyvatelé a obyvatelky mohli letos poprvé připomenout za důstojných podmínek. Na místě původního tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kde od 70. let 20. století až do roku 2022 stával vepřín, otevřelo v květnu Muzeum romské kultury památník. Zahrnuje vnitřní a venkovní expozici a pietní kruh se svíčkami a jmény vězněných.

Jsou nárazníkem přírodního bohatství, stojí mezi konzumem a šetrností, podpory politiků se dočkají jen málokdy. Poznejte příběh Nemonte Nenquimo, ochránkyně dědictví amazonského kmene; zachránce velryb a delfínů na jihu Afriky Nonhle Mbuthuma a Sinegugu Zukulu nebo Bayarjargal Agvaantseren, díky které poušť Gobi nepřišla o levharty sněžné.

Zajít si na dobrou kávu nebo jídlo, to je oblíbená kratochvíle mnoha lidí. Co když k tomu jako benefit dostanete možnost pomoci dobré věci, třeba podpořit lidi s handicapem či opuštěná zvířata? Přinášíme tipy na podniky s dobročinným přesahem po celém Česku, které přináší návštěvníkům a návštěvnicím nejen chutné jídlo a pití, ale i něco víc.

SOS dětské vesničky vznikaly v době, kdy na dveře klepala tvrdá normalizace. Přežily ji a dodnes nesou odkaz zakladatele, který v Československu zpopularizoval pěstounskou péči a získal pro ni mediální pozornost i toleranci režimu.

Pročetli jsme za vás analýzy a zprávy od českých neziskových organizací pomáhajících ukrajinským uprchlíkům a uprchlicím v Česku. Data poskytují obrázek o tom, jak se Ukrajincům (ne)daří uchytit na trhu práce, sehnat místo ve škole nebo střechu nad hlavou. Proč je ukrajinština spouštěč agrese? A proč ukrajinský vysokoškolský titul na našem trhu práce mnohdy nic neznamená? Přečtěte si článek.

„Oproti západu tu je vidieť väčší zápal pre tú prácu,“ popisuje Eduard Marček, který se stará o individuální fundraising ve slovenské Transparency International a zároveň pečuje o profesi jako takovou, mimo jiné skrze Slovenské centrum fundraisingu. V rozhovoru jsme si povídali o fundraisingových konferencích, o mezinárodní spolupráci, o tom, jak se slovenské neziskové organizace potýkají s nepříznivou politickou situací, ale i o rozdílu fungování fundraisingu v Česku a na Slovensku.

Ve 43 letech jako celoživotní nekuřačka onemocněla rakovinou plic. Svoji zkušenost Ilona Mančíková transformovala – v pomoc pacientům a pacientkám, kteří si vyslechli stejnou diagnózu. Založila neziskovou organizaci Moje plíce, která nabízí podporu diagnostikovaným lidem s rakovinou plic ale věnuje se také osvětě a advokacii. Na své cestě potkala Ilona Mančíková i Svět neziskovek, a tak jsme měli možnost být součástí založení spolku a jeho prvních krůčků. Více si přečtěte v rozhovoru.

Před třemi lety založila Nadační fond Propolis zaměřený na podporu projektů a organizací, které pomáhají ženám. Kromě filantropie se Lilia Khousnoutdinova věnuje také aktivismu a osvětě. V rámci iniciativy Koza ven například pomáhá prosadit svobodnou volbu porodní polohy v českých porodnicích. „Ženská témata související s tělem – menstruace, sexualita, porody, potraty, přechod – jsou stále provokující. Což je samozřejmě nesmysl. A já si přeju, abychom jednoho dne nebyli provokující zkrátka z toho důvodu, že naše témata budou pro všechny úplně nudná a přirozená,“ říká v rozhovoru.

„Vnímám nevládní organizace jako určité pojistky, strážce demokracie, jako někoho, kdo ve společnosti drží kontinuitu hodnot – solidarity, respektu, soucitu,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva. Proč je podle ní důležitá investice do bezpečného dětství? Daří se integrovat ukrajinské uprchlíky? A jak zvládat tempo na pozici, jejíž práce má dopad na zlepšování práv v Česku?

Klára Bělíčková a Petr Doubravský jsou výraznými tvářemi studentského aktivismu. Oba působili v klimatickém hnutí Fridays for Future, v současnosti se i nadále angažují v oblasti klimatu. S Klárou a Petrem jsme si povídali nejen o tom, co pro ně znamenají listopadové oslavy demokracie, jak jsou společensky aktivní mladí lidé v Česku vnímaní a zda jsou jejich názory respektované. Dotkli jsme se také tématu vyhoření nebo problémů v dnešní společnosti.

U příležitosti výročí Sametové revoluce a nedávných parlamentních voleb jsme se zeptali zástupců a zástupkyň slovenských neziskových organizací, jak vnímají aktuální situaci v zemi v kontextu neziskového sektoru a občanské společnosti. Přečtěte si odpovědi Laury Dittel (Karpatská nadácia), Radky Novákové (Saplinq), Martina Suchého (Nadácia Zastavme korupciu) a Michaely Pobudové (Mareena).

Každá organizace musí mít někoho, kdo její finance sleduje. Kdo všechno by se měl v neziskové organizaci do finančního řízení zapojit? Kdy je ten správný čas, aby si organizace našla finančního ředitele a jak jeho roli vymezit? Dozvíte se nejen v rozhovoru se Standou Kutáčkem, ekonomem a odborníkem na finanční řízení organizací, ale také na workshopu, který bude v září pro Svět neziskovek lektorovat.

Nebe pomalu zlátne a večerní vzduch se rychle ochlazuje. Tma v Rocky Mountains padá rychle a kdo nechce sdílet vyšlapané stezky s pumami a medvědy grizzly, měl by se raději poohlížet po místě, kde dnes složí hlavu. Sérii o výpravě napříč kanadskými Rocky Mountains a tamním neziskovým sektorem otevírá Karolína Vokál Kratochvílová.

Jak těžké je odejít z čela dobře rozjetého vlaku neboli ředitelské pozice úspěšné nadace? A jak správně vybrat nástupce? Přečtěte si rozhovor s Jiřím Bártou, spoluzakladatelem a v letech 1997-2019 ředitelem Nadace Via, a Robertem Baschem, který od roku 2009 do roku 2022 vedl Nadaci OSF. O odvaze odejít i přijít, o kroku do prázdna a hledání správného času.

Jak přitáhnout pozornost k tématu bezdomovectví? A jak tuto pozornost přetavit ve finanční podporu? O fundraisingové zkušenosti se podělila Stanislava Fabšíková z neziskové organizace Vagus, která pomáhá lidem bez domova na Slovensku. Mezi její hlavní aktivity patří denní nízkoprahové centrum Domec, terénní sociální práce Streetwork a integrační program Medzimiesto.

Veronika Loulová založila ve svých 19 letech umělecký spolek RUN OPERUN, který uvádí operu moderním a netradičním způsobem, a přibližuje tak tento žánr publiku, kterému je opera vzdálenější. S Veronikou jsme mluvili nejen o tom, jak náročné je vést umělecký kolektiv v nízkém věku, ale také o odvaze přejít z uvolněnějšího prostředí neziskového sektoru do instituce kamenného divadla, kde v současnosti působí jako umělecká šéfka opery a operety.

Improvizace nám může pomoci nejen v osobním, ale také v profesním životě, mimo jiné například ve fundraisingu. O tom, jak odhodit „policajty” v sobě, bojovat se strachem z odsouzení, být více spontánní a dovolit si dělat chyby, jsme mluvili s Ondřejem Nečasem ze Školy improvizace.

David Tišer založil před více než deseti lety organizaci ARA ART, která pomáhá prostřednictvím poradny ŘEKNU.TO romským LGBTQ+ lidem. ARA ART zároveň podporuje v rámci leadership programu malé romské neziskové organizace a pořádá kulturní akce. S Davidem Tišerem jsme mluvili nejen o působení organizace, ale také o postavení romských neziskových organizací nebo LGBTQ+ Romů.

Už je tomu rok, co Ukrajina čelí ruské agresi na svém území. Tento konflikt si vyžádal nejen řadu mrtvých, zničených měst, vesnic, infrastruktury a vysídlených lidí. Výrazným způsobem ovlivnil také běžný život všech Ukrajinců a tamějších organizací, včetně neziskových. Na to, jak válka zkomplikovala běžný provoz a jak bylo potřeba se novým podmínkám v zemi přizpůsobit, jsme se ptali ukrajinské neziskové organizace Zaporuka.

Přetížení zaměstnanců, které může vést v některých případech až k jejich vyhoření, je stále častější realitou i v neziskových organizacích. Řešení je často velmi individuální a odvíjí se od konkrétní situace a nastavení v dané organizaci. Přestože nelze definovat univerzální návod, jak s přetížením a vyhořením zaměstnanců pracovat, je možné se inspirovat řešením tohoto problému u jiných organizací a do fungování vlastního týmu poté implementovat strategie, které pro ten váš budou vhodné a přínosné.

Ulice je nejpopulárnější a nejsledovanější seriál v České republice. Denně oslovuje kolem milionu lidí z různých sociálních i věkových skupin. Tvůrci seriálu zapojují každou sezónu do děje společenská, aktuální, někdy tabuizovaná témata a jinak tomu nebylo ani letos. V jedné z aktuálních dějových linek navázala Ulice spolupráci s Fórem mobilních hospiců, organizací sdružující více než 40 hospiců z celé České republiky. Jakým způsobem tato spolupráce mezi nejznámějším seriálem a neziskovou organizací vznikla? Jak probíhala? A jsou tvůrci seriálu otevření ke spolupráci také s dalšími organizacemi?

Naděje. Sounáležitost. Křehkost. Válka na Ukrajině. Závazek. Privilegium. Mimo jiné tato slova zaznívala v odpovědi na otázku ohledně významu 17. listopadu, kterou jsme položili lidem nejen z nezisku. Co pro ně znamená, jak ho prožívají a co si z něj brát v roce 2022?

Ombudsman, péče o psychické zdraví, jasná pravidla týkající se vztahů mezi studenty a vyučujícími. V západních akademických sférách samozřejmost, na českých vysokých školách však mechanismy pro prevenci a řešení problémů spojených se zneužíváním moci dlouho chyběly. To se teď ale díky studentským iniciativám a neziskovým organizacím mění.

22.-23. září v Česku proběhly kromě senátních voleb také volby do obecních zastupitelstev. Podobně jako v případě posledních parlamentních voleb jsme se ptali zástupců neziskových organizací a občanských iniciativ, na jaká témata se dařilo občanům upozorňovat v posledních čtyřech letech – tentokrát na komunální úrovni.

Na konci srpna proběhl týdenní vzdělávací program, který pravidelně pořádá Hnutí DUHA, letos ve spolupráci s Advokačním fórem Nadace OSF. Jaké je poslání tzv. ŠOIky a co o ní říkají organizátoři, účastníci a absolventi?

Poslední roky byly plné změn, událostí, nových témat. Jak na ně reagoval neziskový sektor? Před jakými stojí výzvami? A v čem se občanská společnost na Slovensku a v Česku liší? Přečtěte si velký dvojrozhovor! Ředitelka Karpatské nadace Laura Dittel a nová ředitelka Nadace OSF Martina Břeňová v něm mluví o konkurenceschopnosti nezisku, digitalizaci, generační obměně, (de)centralizaci, odlivu mozků nebo mezisektorové spolupráci.

Přírodní rezervace v Milovicích nemá v českém prostředí obdoby. Nezisková organizace Česká krajina v ní už sedm let ukazuje, jak se s pomocí kopytníků zachraňuje biodiverzita. Vydejte se s námi po stopách zubrů, praturů a divokých koní.

Jak je na tom kultura v Mariánských Lázních? Co městu chybí a jak se tomu snaží místní aktivní obyvatelé pomoci? Inspirujte se k oživování míst ve vašem okolí i vy!

Neziskové organizace během pandemie naskočily na vlnu digitalizace a i po rozvolnění mnohé z nich zůstaly u hybridní formy práce. Digitální procesy je ale potřeba mít dobře nastavené a právě v této oblasti je stále co zlepšovat, říká ředitelka Sdružení VIA Radka Bystřická v rozhovoru pro Svět neziskovek. Jak nepálit prostředky na administrativě a kolik vlastně mohou technologie organizacím ušetřit času a peněz?

Vyrůstat jako Vietnamka na českém maloměstě. Vypořádat se v mládí se ztrátou blízkého člověka. Budovat vztah s tátou na papíře. To jsou témata, která ve svých animovaných filmech uvádí do pohybu úspěšné duo – režisérka Diana Cam Van Nguyen a producentka Karolína Davidová. Jak nelehká témata dostávají k lidem? A co stojí za nadšenými ohlasy z celého světa?

Distanční výuka během pandemie koronaviru i válka na Ukrajině, to vše dopadá na psychiku dětí. Komplexní přístup k péči o duševní zdraví i podpora na půdách škol přitom dlouhodobě chybí. Ačkoli byly čekárny u dětských psychologů a psychiatrů plné i dříve, nyní doslova praskají ve švech. Kde hledat cestu ke smysluplné pomoci a posunu k lepšímu?

Hlavní nádraží v Praze je pro mnoho lidí z Ukrajiny prvním kontaktním místem s novou zemí. Obrázek Česka příchozím utváří obrovská vlna pomoci dobrovolníků soustředěných ve skupině Iniciativa Hlavák, ale bohužel také rasismus a neochota přijmout romské uprchlíky. Na místě pomáhá i Anežka Gündoğdu, která v rozhovoru mimo jiné radí, jak jako dobrovolník nevyhořet.

Ruské seznamy nepohodlných osob nebo ekologické válečné zločiny. Jak jsou na tom aktivní občané na Ukrajině a v jakém režimu fungují místní neziskovky, přiblížily Pavla Hofmeisterová z organizace NESEHNUTÍ a přímo z místa také Lyudmila Shestakova z ekologické neziskové organizace Flora.

Únětice nejsou jen pivovar a výlety do Tichého údolí. Obec nedaleko Prahy má i další tváře a jednou z nich je ta komunitní. O dobrovolnictví, sousedských vztazích a odpočinkových místech s lokální hybatelkou Kateřinou Vojvodíkovou.

Finanční sbírky, apel na zákonodárce nebo šíření důvěryhodných informací. Alespoň trochu pomoci Ukrajině může každý z nás. Přinášíme rozhovor s analytikem Výzkumného centra AMO Pavlem Havlíčkem.

Návštěvníkům Malostranského náměstí v Praze se v září 2019 naskytl neobvyklý pohled. Na náměstí bylo umístěno 200 malých stromů, dubů, buků, habrů, lipek a olší se jmény jednotlivých poslanců a poslankyň. Několik z nich bylo na náměstí přítomno a drželi „své“ stromy. Na vše dohlížel mýtický Ent s transparentem „11. 9. hlasujte pro naše lesy“. Právě totiž probíhal happening Hnutí DUHA ke kampani Zachraňme lesy.

Teplota dnes v noci: 2°C, upozorňuje web projektu Nocleženka. A bude hůř. Velké mrazy ohrožují životy lidí bez domova, pomoci jim může již tradiční stokorunový poukaz.

Česká republika se konečně dočká centra pro oběti sexuálního násilí. Provoz prvního komplexního zařízení zajistí nezisková organizace proFem.

S jezuitským knězem „na dovolené”, Petrem Vacíkem, jsme si povídali o životě ve Vatikánu, o vrstvách samoty i o tom, proč se nenutit do Vánoc.

S mačetami v ruce vysekávají náletové dřeviny a probouzejí ovocné sady k životu. Lidem z celého světa dávají zažít jihomoravský venkov tak, jak už ho jinde nezažijete. Areál cisterciáckého kláštera Porta coeli, neboli Brány nebes, znovu ožívá díky dobrovolníkům v čele s Tomášem Blahou. „Učíme lidi zapěstovat stromy, které tady budou ještě za sto let,” raduje se.

Máme za sebou parlamentní volby, 8. listopadu zasedne Sněmovna v novém složení. Jakých důležitých legislativních změn se podařilo v posledních čtyřech letech dosáhnout neziskovým organizacím? Ve spolupráci s Nadací OSF jsme se pro Svět neziskovek zeptali zástupců z oblastí ekologie, lidských práv, proti korupci, za zrovnoprávnění žen i ochrany zvířat.

Na začátku nacházela vyřazeným věcem nové majitele. Teď stojí za vznikem Federace nábytkových bank a řídí sociální podnik Kabinet CB. Co je na sociálním podnikání nejtěžší? Je potřeba být hned soběstačný? A proč se nevyplácí mít koncovku s.r.o.? Přečtěte si rozhovor s Danou Kalistovou, entuziastickou podnikatelkou, která, ač obklopena věcmi, nachází prostor pro své nápady a celou duší je realizuje.

362 995 členů ve 7663 sborech a 64 485 dětí. Tolik lidí v současnosti tvoří Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Jsou první záchrannou rukou v obci, pořadateli kulturních akcí i všestrannými průvodci dětí a mládeže. Jak se jim daří udržovat zápal pro dobrou věc?

Největší výzvou spolupráce na dálku je ji co nejvíce zlidštit a udržet pozornost účastníků videohovoru. To, co vyplývá přirozeně při setkání naživo je nutno trochu simulovat i v online. Pomoci si můžeme několika aplikacemi, které usnadní získávání zpětné vazby, spolupráci a projektové řízení. Nutno dodat, že všechny nástroje jsou užitečné i když jsme všichni v jedné místnosti. Zejména ty pro projektové řízení, bez kterých bychom vše dělali zbytečně složitě, dlouze a s rizikem nedorozumění či chyb.

Dobrovolníci ze spolku AvantgArt jsou příkladem toho, že když se chce, všechno jde. Roky chátrající dominantu liberecké městské části Vratislavice nad Nisou – zauhlovací a vodárenskou věž proměňují v Kulturní centrum Zauhlovačka. A pomáhají jim v tom další nadšenci, prací i financemi jako v případě sbírky na Dílnu Zauhlovačky.

Asociace společenské odpovědnosti spustila výzvu s cílem odstranit z přírody 50 000 tašek s odpadky. Připojte se i vy!

Podařilo se jim vymanit z domácího násilí a mluví o tom nahlas. Řeč je o ženách, které v rámci divadla utlačovaných vyprávějí svůj příběh. Ačkoli je kvůli koronaviru hraní pozastavené, případů ohrožení přibývá a téma rezonuje společností. Podívejte se s námi do zákulisí unikátního projektu a jedné organizace, která ani v době pandemie nezavírá před problémem dveře.

Lidé jsou jádrem každé organizace. Jak je udržet motivované a nenechat je vyhořet? Nejen o vnitřní motivaci a udržitelnosti neziskových organizací jsme si povídali s američankou Hilary Binder-Aviles, lektorkou a autorkou příručky The NGO Handbook.

Jsou to patrioti, náležitě pyšní na svoji obec. „Jednou jsme si tak sedli s pivem k ohni a povídali si, a najednou se zrodil název i logo nového spolku,“ vzpomíná skupinka místních na rok 2019. Tehdy totiž založili Moravičanské okrašlovaci spolek. V logu mají hrušku a místní Lípu Svobody. Ty symbolizují hrdost, sounáležitost i tradiční hanáckou náves, za kterou se zakladatelé spolku rozhodli postavit.

O vůni devadesátek, kdy se všechno mohlo. Nenápadná kniha o budování občanského sektoru v České republice mimoděk poodhaluje příčiny právě probíhajícího generačního střetu.

Naše neziskovky během nenadálé krize reagovaly rychle – a to nejen díky zkušenostem, ale např. i CRM systému. V zahraničí jsme hledali inspiraci, jak pomoc ještě vylepšit.

Současná pandemie nemoci COVID-19 vážným způsobem atakovala pracovníky, zaměstnance i zaměstnavatele po celé České republice. Jaký dopad má nouzový stav a mimořádná opatření vlády a dalších orgánů veřejné správy na vaši práci v neziskové organizaci?

Když byl Richard Klopp ještě kluk, jeho rodiče vyrazili do místního kostela, stejně jako každou neděli. Tenkrát ještě netušili, že se jim obrátí život vzhůru nohama. V kostele se dozvěděli o kritické situaci v západoafrickém státě Mali. Měli jasno okamžitě. Sbalí věci, své dvě děti a opustí USA. Zní to trochu americky? Naprosto. Richard přiznává, že je i pro něj záhadou, co se jeho rodičům honilo hlavou. Celé dětství a dospívání prožil na západě Afriky, léta žil ve Francii a Kanadě. Během rozhovoru tak často mluví o „americké části svého mozku“ a o „té druhé“. Díky tomu je schopen kriticky se podívat na nejhlubší motivace k dárcovství a filantropii napříč kontinenty.

Ve čtvrtek 31. října se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil Kulatý stůl k roli, financování a veřejnému obrazu neziskových organizací. Setkání se konalo pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala a ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a Nadací Neziskovky.cz. Účastnili se ho vládní i opoziční poslanci a poslankyně (ANO, ČSSD, ODS, Piráti, STAN), dvě desítky zástupců a zástupkyň nevládních organizací a člen Centra pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy univerzity v Brně.

Drobná žena, tlumený projev. Lokty má ale ostré. Během dvouhodinového rozhovoru Terezie často soustředěným pohledem pátrá v dálce za oknem. „Otevření nestátního sektoru pro mě byly dveře ke svobodě,” říká o přelomovém roku '89. Její slova jsou plná revolučního odhodlání. A také zklamání. „Úplná proměna myšlení českého národa není možná,“ konstatuje.

V uplynulých dnech se následkem turecké ofenzivy na severovýchodě Sýrie dalo do pohybu více než 250 tisíc lidí. Pětidenní příměří dohodnuté mezi Tureckem a USA v úterý večer vyprší a lze očekávat pokračování už osmiletého válečného konfliktu. Jednu z největších humanitárních krizí současné doby přibližuje Tomáš Kocian.

Světový den hospicové a paliativní péče symbolicky spojuje každoročně hospice a zařízení paliativní péče po celém světě. Letos připadne na sobotu 12. října 2019 a jeho tématem je Má péče, mé právo. Hlavním smyslem dne je nejen zlepšit informovanost veřejnosti o hospicích, ale také získat finanční prostředky pro jejich činnost. Jak se do něj zapojují česká zařízení? A kam se obrátit, pokud do života vaší rodiny zasáhne nevyléčitelná nemoc?

V sérii článků k třiceti letům nezisku otevíráme téma vzdělávání. Má Česko za třicet let od sametové revoluce jasnou vizi toho, jaké školy chce? O důležitých momentech ve vývoji českého školství jsme si povídali s Tomášem Feřtkem ze společnosti EDUin.

Podle výzkumu LMC se půl milionu (i nyní zaměstnaných) lidí snaží intenzivně najít lepší práci. Co hledají? Kromě vyšší mzdy také větší naplnění, flexibilitu a dostupnost. Na víc peněz je v nezisku neutáhnete, ale zajímavější obsah, flexibilní pracovní dobu, důvěru a možnost rozvoje jim rozhodně můžete nabídnout! Přečtěte si praktické tipy, jak nabrat nové členy týmu a udržet si ty stávající.

Pořádat festivaly, věnovat se divadlu, hrát vlastní hudbu, chodit na koncerty, tvořit a svobodně se hlásit k nejrůznějším subkulturám nám dnes připadá jako samozřejmost. Za totality za to ale hrozilo vězení. I přes útlak, výslechy, sledování a násilí se toho mnozí nevzdali a kultura nakonec sehrála v politice mnohem větší roli, než se ze začátku mohlo zdát. Byly to právě osobnosti undergroundu, které pomohly otevřít dveře ke svobodě.

Slavnostní sérii k výročí 30 let nezisku otevíráme článkem o představitelkách jednoho z nejvýznamnějších řeholních kongregací u nás, sestrách boromejkách. Komunistický režim se je snažil tvrdě potlačit. Co jim umožnilo přežít? Jak prožívaly sametovou revoluci? A v čem je jejich práce dodnes nepostradatelná?

Co na nezisku pálí finančího analytika a mentora v projektu Laboratoře Nadace Vodafone Matěje Kumstýře? V čem tkví jeho spolupráce s Výlukou, která se zaměřuje na proměnu českého školství zdola? A jak by se on sám rozhodoval, koho finančně podpořit?

Co dělá firmu šťastnou? A jak zvýšit spokojenost v neziskovkách? Specialista na štěstí v práci Michal Šrajer nadšeně vypráví o tom, proč by lidé měli zůstávat lidmi, co zjistil během cesty kolem světa, i o tom, že štěstí máme každý jen ve své hlavě.

Většině lidí se pod slovem lobbing vybaví zástupci firem a celých odvětví, kteří prosazují do zákonů pasáže, jež prospějí jejich byznysu. Existuje však ještě úplně jiná skupina lobbistů – občané sdružení v platformě Rekonstrukce státu. Tito občanští lobbisté kopou za veřejný zájem a chtějí lepší protikorupční zákony, ale také kvalitnější demokracii.

Jsem zpátky doma. Po více než čtyřech měsících strávených v americkém New Orleans. Magické datum 1. 12. pro mě bylo dnem, kdy jsem se vydala zpátky přes oceán do Čech. Přesně rok poté, co jsem zahájila novou životní etapu a shodou náhod se dostala k programu Community Solutions. Věřím, že reflektováním našich zkušeností tvoříme svou budoucnost. Proto píšu o střípcích, které mi pomohly vidět sebe sama i svět kolem mě jinýma očima. Třeba inspirují ke změně i vás!

Když Roald Amundsen před 107 lety zapřahal své psy do saní, aby jako první dobyl jižní pól, měl už moc dobře rozmyšleno, co dělá. Díky kombinaci skvělé výbavy, odhodlaných spolupolárníků i jasného tahu na branku nakonec opravdu stanul ve vysněném cíli. Naše neziskové expedice někdy nemají k těm polárním daleko. Připravili jsme pro vás do nového roku seznam toho, co byste rozhodně měli mít s sebou.

Máte rozečtených víc knih najednou? Rádi přeskakujete z jednoho úkolu na druhý? Anebo nejprve jednu knihu dočtete a pak se pustíte do další? Vše závisí na vrozeném typu vaší osobnosti. Jedni rádi uzavírají a druzí nechávají možnosti otevřené. Když se pak v práci potkají odlišné typy, může to vzbudit minimálně rozruch. Jak spolu vyjít a vzájemně se obohatit?

Jak to vypadá, když k prezidentovi zamíří rohatá návštěva? Kolik psů a plastu opravdu potřebujete na doručení radosti? A dá se dostat z pekla, které vás o Vánocích čeká, pokud jste jen trochu jiní než všichni ostatní?

Jaká je dnešní slovenská občanská společnost? Jde nezisk s dobou? V čem se můžeme inspirovat od východních organizací a co jim můžeme naopak nabídnout? Přinášíme pohled k sousedům očima ředitelky Karpatské nadace Laury Dittel.

I letos byla významným publicistům udělena Česko-německá novinářská cena 2018 oceňující práci nezávislých žurnalistů, kteří jdou proti proudu rychlého a povrchního zpravodajství. Jak jsou na tom média u nás a v Německu? O čem se moc nepíše, ale mělo by? A v čem se můžeme inspirovat od německé občanské společnosti? O tom všem Libuše Černá, novinářka, redaktorka radia Bremen a členka poroty.

Martin (24) a Tereza (22) jsou zástupci iniciativy Díky, že můžem, která se stejným mottem pořádá letos už popáté 17. listopadu na Národní třídě akci s názvem Korzo Národní. Jde o velkou pouliční slavnost, kterou na celý den ožívá jedno z nejsymboličtějších míst Sametové revoluce.

Kdo by neznal skauty (nebo snad sám nebyl členem). Skaut patří k největší výchovné organizaci pro děti a mládež v Česku. Kromě dobrodružných pobytů v přírodě a tmelení kolektivu, vede skauting děti a mladé lidi k zájmu o okolí a aktivnímu vstupování do společenského dění. Podívejte se, jak pomáhají zlepšovat svět.

Co člověk zvládne za jeden život? Víc, než by se mohlo zdát. Nesmírně skromná Věra Doušová řadu let vede pražskou pobočku Potravinové banky, zaměstnává lidi, kteří se potýkají s nouzí. Zachránila téměř dva tisíce českých krajanů po černobylské katastrofě a svými skutky usnadnila život tisícům dalších. Jen tak.

Vzděláváme se, abychom zlepšovali svou práci. Vzděláváme jiné, aby se rozvíjeli. Jak na to, aby učení bylo opravdu efektivní, a my jsme jen neplýtvali časem? Je třeba víc brát v úvahu fakt, že naše potřeby NEJSOU STEJNÉ - ať už jsme v roli lektora anebo účastníka.

Přesně před rokem jsem seděla doma v panelákovém bytě a brouzdala po internetu s nutkavým pocitem změny. Dnes sedím opět doma - v historickém koloniálním domě v americkém New Orleans. Věci se daly do pohybu. Mám za sebou měsíc a půl dobrovolničení v americké neziskové organizaci a stala jsem se součástí dvou desítek příběhů lidí z místní komunity, kterým pomáháme plnit jejich podnikatelské sny.

Podle loňské zprávy dárcovské iniciativy FICS (Funders’ Inititative for Civil Society) bylo po světě od roku 2012 navrženo nebo přijato více než 100 zákonů, jejichž cílem je omezit registraci, fungování nebo financování neziskových organizací. Síť příznivců kolem neziskovek však dokáže nevídané – vysvětlit ostatním podstatu smysluplné práce neziskovek i důvody, proč je podporovat. Je nejvyšší čas začít si budovat tenhle “fanklub” systematicky.

Leonardo přišel v 15 letech do Česka, aby se stal strojařem. Po maturitě na pelhřimovské průmyslovce si ale vybral teologii. Dnes působí jako evangelický farář v Kladně, rád si zahraje fotbal s přáteli, zpívá a hraje s africko-českou skupinou Nsango Malamu. Tvrdí, že k tomu, abychom zatočili s nesnášenlivostí ve společnosti, musíme nejdřív poznat hlavně sami sebe.

Práce z domova, flexibilní pracovní doba, práce na dálku. Stále nové výzvy a varianty toho, jak v týmu společně pracovat. Je flexibilita důležitá? Proč se jí vůbec zabývat? Jak jí zavést u vás v organizaci tak, aby byli všichni spokojení, a přitom úspěšně dosahovali stanovených cílů?

V pondělí 6. srpna ministryně financí Alena Schillerová (ANO) oznámila, že chce uspořit zhruba tři miliardy korun na dotacích pro organizace občanské společnosti. Týkat se to prý nemá organizací, které pracují s handicapovanými, sociálně slabými a seniory. Premiér Andrej Babiš zase nechce omezovat sport a kulturu. I tak se ale jedná o krok omezující rozvoj občanské společnosti.

Vzdělávání je nezbytná součást profesního rozvoje jednotlivých lidí, případně organizací jako celku. Často se v našem sektoru setkáváme s argumentem nedostatku financí. V současné době je velkým tématem digitalizace práce. Ale jedním z dalších častých argumentů většího rozvoje organizací bývá nedostatečná znalost práce s digitálními nástroji. Přečtěte si pár tipů, jak na ně.

O své rady a tipy, jak využívat expertní dobrovolnictví v organizacích občanského sektoru se na NGO Marketu 2018 na setkání pořádaného Nadací Neziskovky.cz bavili Anna Vaníčková z KPMG, Martina Kemrová z T-Mobile Česká republika, Lenka Krákorová z Impact Hubu Praha, David Kovalský ze společnosti In2Greators a také Karel Pařízek, který řídí digitální oddělení agentury Blueberry.cz a školí organizace, jak využívat granty Google Ad Words.

Jestli je vám v ulicích něco trnem v oku, vezměte to do vlastních rukou. Zajděte na radnici, mluvte o tom s ostatními, sdílejte na internetu. Nečekejte, že to někdo udělá za vás. Šimon Fiala o tom ví své. Z dříve grandiózních Nuselských schodů se stalo zanedbávané místo, které ztratilo lesk a postupně zchátralo. Zdálo se, že to nikoho příliš netrápí. Ale pak se ozval jeden hlas…

Rozčilují vás ve městě zchátralé budovy, pusté pozemky, šedé ulice, odpadky v parku? Vadí vám, že s tím nikdo nic nedělá? Rozhodli jste se to vzít do vlastních rukou? Přinášíme tipy od aktivistů, kteří se věnují guerilla gardeningu, úklidu odpadků a dlouhodobé obnově zanedbaných míst. Inspirujte se, vezměte do ruky rýč, rozryjte hlínu, zasaďte změnu!

Jak vhodně komunikovat s cílovou skupinou? Mít či nemít Twitter? Jak moc bývají senioři on-line? PR manažerka Elpidy Lada Brůnová o tom, jak sítě propojují generace, pomáhají získat dárce, a co při správě webu šetří peníze.

Co se stane, když nebudete zažívat doteky, intimitu, blízkost, sex a intimní vztahy? Přijdou fyzické a psychické problémy, klesne sebevědomí, objeví se úzkosti, deprese nebo agrese vůči sobě či okolí. Lidé, kteří z různých důvodů své touhy naplňovat nemohou, žijí mezi námi – ti se zdravotním a mentálním hendikepem, senioři a seniorky.

Marie je fajn holka ze skvělé rodiny, vystudovala prestižní univerzitu v britském Nottinghamu a každý by si pomyslel, jak musí být šťastná – a ona nebyla. Od 13 let se léčí s depresemi. Říká tomu onemocnění duše a dlouho se nemohla srovnat s tím, jak se k němu přistupuje – když máte zlomenou nohu, nemůžete přece jít běhat. Neuděláte to ani v depresi, to ale nikdo nechápe.

Komplex nízkých šedých budov na okraji Kladna. Tohle je jedno z pěti míst na světě, kde se radost balí do krabic. S LEGO® stavebnicemi pak z kladenské továrny putuje do distribučního centra v Jirnech a odtud k milionům dětí po celé Evropě, Africe, Středním východě i Asii. Pro jeden kousek světa tu ale mají obzvlášť slabost. Všechno přitom začalo jedním geografickým omylem.

„Zachraň jídlo spatřilo světlo světa před čtyřmi lety u mě v obýváku, kde jsem kamarádům pouštěl dokument Z popelnice do lednice. Úplně nás to dostalo! Ještě ten večer se začala rýsovat Hostina pro tisíc,“ vzpomíná Adam Podhola na začátky iniciativy Zachraň jídlo. Jak vyjít s málem, učit se za pochodu a nebát se překonat sám sebe?

Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.

Do nekonečna a ještě dál! Není to skvělá a povzbuzující fráze? Buzz Rakeťák by určitě souhlasil, je to totiž jeho poslání: jít dál, být silnější a nakonec uspět. Ti z nás, kteří znají Příběh hraček, jeho motivaci rozumí a vědí také, jakým překážkám musel čelit. Podpora a spolupráce byly nakonec tím, co Buzze a Woodyho dovedlo k úspěchu.

Víte, že ohromujících 97 % neziskovek pracuje s externisty? Že je využívají nejčastěji jako náhradu za stálé zaměstnance (69 %), na nárazové projekty typu grafika (62 %) a jako dobrovolníky (57 %)? Práce s externisty je v neziskovkách takřka nevyhnutelná. A přesto slýcháme, že to nefunguje úplně dobře. Adam Hazdra a Tomáš Ervín Dombrovský z LMC rozebrali aktuální situaci. Jak spolupráci s externisty zlepšit třemi jednoduchými tipy?

Proč je pro úspěch na trhu kritické umět říct, kdo jste a co děláte? Jakou roli hraje byznys v podpoře neziskovek a rozvoji udržitelnosti? Přečtěte si názory odborníků i jedné neziskovky, která se učí plavat ve stejné vodě jako firmy. Co se musíte naučit na cestě k finanční nezávislosti?

Amaro Records je zhmotnění lásky k hudbě. Pokud navíc tuto lásku sdílí lidé z jedné komunity na okraji brněnského centra a sociálně vyloučené lokality, vznikne prostor pro kreativitu a realizaci snů. Nahrávací studio, které vzniklo jako nezávislý projekt neziskové organizace IQ Roma Records dokázalo přeměnit bývalou hernu a vytvořit tak místo pro setkávání a opravdové hraní.

Co spojuje organizaci Prostor plus, která přispívá k sociálnímu i místnímu rozvoji Kolínska a Kutnohorska, aplikaci Lepší místo pro aktivní občany, kterým není jedno, kde žijí, nebo sociální firmu Social Trade? Jedna osoba a účast v nejednom akceleračním programu. Petr Steklý si z nich pro své projekty vzal to nejlepší, ale odhalil i mouchy. Čtěte o tom, jak se mu myšlení převrátilo vzhůru nohama a proč by neziskovky měly prostě zrychlit.

Nejvyhledávanějším svátečním receptem brzo nebude ten na vánočku a rybí polévku, ale na to, jak prožít Vánoce v klidu. Pokud teď s jazykem na péřovce honíte po městě poslední (nedej bože první) dárky, kterými zaplníte místo pod stromkem, zase jste to propásli. Je to ale ideální chvíle na rozhodnutí, že příští rok to bude jinak. Jestli pro vás máme návod na odbourání svátečního stresu? To asi ne. Dopřejte si ale aspoň pocit, že se honíte za něčím smysluplným.

Předvánoční čas je plný rozporů. Ze všech stran slyšíme o klidu, rozjímání a pohodě, ale zároveň upadáme do víru nákupní mánie a býváme zavaleni pracovními povinnostmi. Mezi nejfrekventovanější slova předvánočního času patří dárky, slevy, prémie, večírky, ale také charita. Jedná se o jeden z pojmů, kterým většina lidí tak nějak rozumí. Jaký je však jeho skutečný význam a dějiny?

My tři králové jdeme k vám… Blíží se čas, kdy trojice dětských koledníků v kostýmech bájných mudrců z východu zaklepe asi i na vaše dveře. Nebo vás osloví se zapečetěnou kasičkou na ulici. A vy? Jako většina lidí je neodmítnete a vaše mince v mžiku zacinkají mezi ostatními. Jak to, že tato sbírka je pro dárce mnohem důvěryhodnější než jiná? Kolik dáme koledníkům? A kam vlastně peníze jdou? Zeptali jsme se koordinátora Tříkrálové sbírky Marka Navrátila.

Hromada darovaného jídla letos vyrostla do rekordních rozměrů. Za jeden den se vydalo na cestu 312 tun potravin, což je o 76 tun víc než loni. Řeč je o každoroční Národní potravinové sbírce. Jak taková akce vzniká? Který z krajů je nejštědřejší? A proč má víc než 3500 dobrovolníků chuť být u toho? Podívejte se s námi do zákulisí největší jedlé sbírky u nás.

To vás tak na konferenci zaujme milý Brazilec s úsměvem od ucha k uchu. Seznamte se - João Paulo Vergueiro. Fundraiser, který fandí nadšencům do svátku dárcovství Dia de Doar, nám vyprávěl o poměrech v brazilských neziskovkách. Čtěte o tom, jak je na tom nejlidnatější stát jižní Ameriky s dárcovstvím, jak se Paulovi líbilo na Slovensku a taky co ho přitahuje na budících.

Giving Tuesday jako apel k dárcovství nebo dobrovolnictví se bude letos plně připomínat a slavit i v Česku. Ale proč zrovna „dárcovské úterý“? Giving Tuesday k nám přichází ze Spojených států. Poprvé tuto iniciativu představily nevládka 92nd Street Y z New Yorku a Nadace Spojených národů docela nedávno, v roce 2012.

Nestátní neziskové organizace (NNO) mají velmi specifické postavení vůči státu a veřejné správě, a to včetně krajských samospráv. Jejich prostřednictvím jsou realizovány klíčové služby v oblasti sociální péče, vzdělávání a volnočasových aktivit, které kraj z daní svým občanům částečně či plně hradí. Přesto z analýzy volebních programů vyplynulo, že zmínky o neziskovém sektoru se v nich objevují jen okrajově. V programu pro jednotlivé kraje si navíc strany často protiřečí.

Je léto… Ano, už je zase v plném proudu čas dobrodružných výprav do přírody, výšlapů do překvapivě vysokých kopců k hradním branám, procházek po vycházkových trasách se znamenitými výhledy a naslouchání tajuplným historkám u táborového ohně. Ať už máte ve zvyku trávit letní čas jakkoliv, vsadím svoje turistické boty na to, že aspoň jednu památku v létě potkáte. Že památky tak nějak přirozeně ožívají se stoupajícími teplotami na teploměru? V tomhle článku se dočtete o těch, kterým vdechly život neziskovky.

Přeměnu chátrajících zahradnických skleníků ve Voticích v motýlárium dotáhl Pavel Křížek ke zdárnému konci. Od 1. července je Motýlárium v rámci Ekocentra Votice v provozu – byť letos pouze zkušebním. Zatím ale úspěšně přitahuje pozornost, dosud se na něj přišlo podívat přes 1100 obdivovatelů motýlů. Jak přeměna v režii organizace Ochrana fauny ČR probíhala?

Kuchařky bez domova, které jsou hlavním projektem organizace Jako doma, mají v letních měsících plné ruce práce. Již tradičně nabízejí své kulinářské umění veřejnosti na rozličných místech Prahy. Tak třeba na Piazzetě Národního divadla, na festivalu malých nakladatelství - Knihex, festivalu Habrovka, na pražském Veggie Parade, minifestivalu Bokem, farmářských trzích a pravidelně na sobotní náplavce. Kuchařky bez domova rovněž vařily pro aktivitu "Kulatý chodník s ministryní Marksovou". Proč je při letních gastro toulkách určitě nevynechat?

Ve zvlněné krajině, kdesi mezi širokými lukami a lesy, tam, kde je dostupnost veřejné dopravy nejistá a otevřená hospoda s občerstvením široko daleko jen zbožným přáním, shlíží do údolí kostel Navštívení Panny Marie. Pozůstatek zmizelé vesničky Skoky je opředen tajemnou aurou a mnoha legendami. Právě na Pannu Marii Skokovskou odkazuje rčení „Panenko skákavá!“. O obnovu života ve Skokách již deset let usilují lidé kolem spolku Pod střechou. Rozhodli se, že jedno z kdysi nejoblíbenějších mariánských poutních míst u nás nenechají jen tak zmizet.

Propagují jen to, čemu sami věří. Stojí za kampaněmi pro Člověka v tísni, Hate Free Culture, OSF, Stranu zelených, Junáka, a již druhým rokem i za vizuální stránkou NGO Marketu. Jejich poslední video s Aničkou Polívkovou viděly miliony lidí po celém světě. Na to, jak moc je reklama v nezisku potřeba, jsme se ptali jednoho ze členů agentury DRUŽINA, Jana Látala.

Formát NGO marketu asi nenechá nikoho na pochybách - jedná se o akci vyžadující pečlivé a dlouhodobé plánování. Vždy se snažíme, aby návštěvník, stejně jako v divadelní hře, byl příliš zabrán do děje, než aby si všímal, jak vlastně k celému představení došlo. Ale vzhledem k tomu, že se letos celá akce zaměřuje na správu neziskového sektoru a metodiku, díky které neziskovky dosahují svých cílů, rádi bychom Vám nabídli pohled pod pokličku procesu, který za celou akcí stojí.

Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?

Tři mušketýry, nejznámější román francouzského spisovatele Alexandra Dumase, netřeba představovat. Heslo, které charakterizuje pevné pouto přátelství, jsme si ale vypůjčili pro jiný účel. V následujícím článku jsme se zaměřili na více či méně pevné vazby mezi neziskovými organizacemi. Jak to vypadá, když spolupráce několika zapojených neziskovek nabude formálnějších podob? Vyplatí se to?

Je to tady, rok se s rokem pomalu schází, a blíží se tak další ročník tradičního jarního veletrhu neziskových organizací NGO Market. Ve středu 27. dubna 2016 již posedmnácté otevře své brány tato živá přehlídka, vzdělávací a networkingová akce. Ve Foru Karlín se opět budete moci setkat se zástupci neziskových organizací, státní sféry i byznysu a profesionály z oblasti managementu NNO. K registraci Vás v následujícím rozhovoru naláká koordinátor NGO Marketu, Robin Hendrych.

Nyní, stále ještě na začátku roku 2016, můžeme konečně prohlásit, že dotační období strukturálních fondů na léta 2014 – 2020 je již plně spuštěno. Neziskové organizace tak mohou nadále čerpat prostředky na své investiční i neinvestiční projekty, které se protínají s podporovanými prioritami. Že se v tom všem nemůžete zorientovat? Nezoufejte, připravili jsme pro vás výběr z několika výzev, které by vás a vaši organizaci tento rok mohly zajímat.

Na Detroit, který nadále zůstává největším městem na kanadsko-americké hranici, v posledních letech silně dolehla restrukturalizace amerického průmyslu. Město čelí od konce 20. století výraznému úbytku obyvatelstva, v roce 2013 musela radnice dokonce vyhlásit bankrot. V Detroitu ale došlo k fascinujícímu obratu – z přirozené iniciativy různých komunitních organizací a jednotlivců se najednou začíná proměňovat v mekku městského zemědělství ve Spojených státech.

Víte, jak a proč se vlastně hledají náhradní rodiče? Jaké možnosti má rodina, jež se ocitne v nouzi? Jaké zátěži čelí nemocní lidé na sklonku života a jejich blízcí? Nejen finanční podpoře, ale i šíření osvěty týkající se těchto otázek se dlouhodobě věnuje Nadační fond J&T. Jakým způsobem podporuje své priority a s čím může jednotlivcům a organizacím pomoci, blíže představila ředitelka Nadačního fondu J&T, paní Marie Oktábcová.

Spolek jako veřejně prospěšný poplatník může uplatnit snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, pokud budou tyto prostředky použity ke krytí nákladů v následujících třech letech. Pochopila jsem správně, že bude-li základ daně na řádku 200 přiznání k dani z příjmů právnických osob např. 3 000 000 Kč, mohu snížit základ o 30 % 900 000 Kč ř. 251 a potom základ daně ř. 270 bude 2 100 000 Kč a 19% daň ř. 290 bude 399 000 Kč?

V okamžiku psaní grantové žádosti umíme málokdy přesně odhadnout, jak velkou část režijních nákladů do konkrétního projektu uplatníme. Z opatrnosti pak máme tendence tyto náklady raději nadhodnotit, nikoli podhodnotit. V dnešním článku se s vámi podělíme o své zkušenosti s tím, jak správně uplatňovat režijní náklady v projektech - a přitom neohrozit finanční zdraví organizace.

Rad Bandit v Praze pracuje v organizaci Jako doma, která se zabývá bezdomovectvím žen - specifickou skupinou se zvláštními potřebami. Do Seattlu proto odjel s jasným záměrem pracovat s podobně znevýhodněnou skupinou osob – mladými LGBT lidmi bez domova. Díky Community Solutions Programu od poloviny srpna působí na severozápadním pobřeží USA a sbírá zkušenosti. Jak se pracuje v zahraničí s tématem, které patří v českých podmínkách k těm ožehavým, vylíčil Rad Bandit v následujícím článku.

Poskytne-li město v rámci grantového programu dotaci na realizaci sportovní akce, je možné tyto peníze místo nákupu věcných cen použít jako finanční odměnu pro vítěze?

„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptají se babičky už po generace. Ne všem dětem vydrží touha stát se princeznou, hasičem či jezdit s popelářským autem. Možná se nakonec místo toho stanou podnikateli, nebo se nechají zaměstnat a budou pracovat v týmu. Co na ně v takovém prostředí čeká? O tom, že je dobré zjistit to včas, že vás na to dokonce někdo dokáže připravit, a také o tom, že si mnozí stále představují neziskovku jako tři nadšence, kteří se rozhodli zachránit les, jsme si povídali s Josefem Müllerem – ředitelem neziskové organizace Junior Achievement Czech.

První dva roky provozu byly pro Dům pro Julii obdobím hledání, nastavování procesů i budování důvěry rodin. Ředitelka Radka Vernerová v rozhovoru pro Svět neziskovek popisuje, co obnáší rozjezd dětského hospice, proč je stále největší překážkou legislativa a jaké služby chce organizace v dalších letech rozvíjet.

Ve Světě neziskovek spolupracujeme se spoustou báječných lidí. Potřebujete poradit s fundraisingem, strategií, financováním, komunikací, personálními procesy nebo s něčím úplně jiným? Podívejte si na některé z našich konzultantů nebo nás kontaktujte – rádi se zamyslíme, s kým vhodným vás propojit.