O vůni devadesátek, kdy se všechno mohlo. Nenápadná kniha o budování občanského sektoru v České republice mimoděk poodhaluje příčiny právě probíhajícího generačního střetu.
Načítám
O čem mluvit, když svět je vzhůru nohama? Jak “přerámovat” negativní zprávu v médiích? Čelí útokům politiků také neziskový sektor v USA? O komunikačních výzvách dneška jsme si povídali s Luisou Boyarski z Georgetown University, která se právě připravuje na druhý online workshop (27. 5., @U.S. Embassy) pro zástupce českých neziskových organizací.
Nouzový stav odhalil digitální slabiny mnoha organizací. Neziskovky zkouší konferenční hovory, hledají nástroje pro dlouhodobou projektovou práci, řeší přístupy k datům. Neexistuje jedna cesta pro všechny, ale věříme, že třeba i díky této inspiraci od CRM pro neziskovky si vyberete tu svou.
Přinášíme aktuální zprávy o tom, jak se v současné krizi vyvíjí darování. Po zveřejnění článku 7 tipů na úspěšný fundraising v nejistých dobách jsme si chtěli ověřit, jak přesně bude vypadat zvýšení fundraisingových aktivit v řeči čísel. Díky otevřenému přístupu Darujme.cz jsme měli k dispozici detailní data o darování v březnu letošního a minulého roku. Porovnali jsme tak, jak se darovalo v loňském “standardním” roce a jak v letošním, který je poznamenám nouzovým stavem. Po uzavření dubna data rozšíříme i o tento měsíc.
Naše neziskovky během nenadálé krize reagovaly rychle – a to nejen díky zkušenostem, ale např. i CRM systému. V zahraničí jsme hledali inspiraci, jak pomoc ještě vylepšit.
Současná pandemie nemoci COVID-19 vážným způsobem atakovala pracovníky, zaměstnance i zaměstnavatele po celé České republice. Jaký dopad má nouzový stav a mimořádná opatření vlády a dalších orgánů veřejné správy na vaši práci v neziskové organizaci?
Jak ovlivňuje nouzový stav a koronavirová krize vaše přiznání k dani z příjmu? Co když fakturujete? Máte nárok na ošetřovné? Jaká část mzdy náleží vašim zaměstnancům při vypořádání překážek v práci? Kolegové z Účetnictví pro neziskovky pro vás připravili stručný přehled.
Britský fundraisingový veterán Howard Lake formuloval několik tipů, jak se vypořádat se současnými výzvami. Doplnili jsme je několika kontexty z České republiky a přinášíme i vám, českým fundraiserkám a fundraiserům, tipy od srdce a z našich zkušeností. Tipy pro vás, protože vaše profese je výjimečná. Bez vás by nebylo dopadu organizace, pro kterou pracujete. Potřebujeme vás!
Zůstat doma. To je úkol pro všechny, kteří zrovna nezachraňují životy v terénu. Ani zpoza roušek a za zavřenými dveřmi ale neleníme a vlna odezvy je po pár dnech v karanténě úžasná! Ať už s neziskovou organizací v zádech nebo zcela neorganizovaně a na vlastní triko - tohle jsou některé z dobrých nápadů, kterými zaháníme koronavirus do kouta.
Jak z fundraisera dostat to nejlepší a proč “ne” někdy znamená “ano”? Jakým výzvám čelí američtí fundraiseři a co se od nich můžeme naučit? Čtěte v druhé části rozhovoru s fundraiserem a profesorem na nejlepší škole fundraisingu v USA Timem Seilerem.
Když byl Richard Klopp ještě kluk, jeho rodiče vyrazili do místního kostela, stejně jako každou neděli. Tenkrát ještě netušili, že se jim obrátí život vzhůru nohama. V kostele se dozvěděli o kritické situaci v západoafrickém státě Mali. Měli jasno okamžitě. Sbalí věci, své dvě děti a opustí USA. Zní to trochu americky? Naprosto. Richard přiznává, že je i pro něj záhadou, co se jeho rodičům honilo hlavou. Celé dětství a dospívání prožil na západě Afriky, léta žil ve Francii a Kanadě. Během rozhovoru tak často mluví o „americké části svého mozku“ a o „té druhé“. Díky tomu je schopen kriticky se podívat na nejhlubší motivace k dárcovství a filantropii napříč kontinenty.
Více než tři tisíce investorů, inovátorů a lídrů podniků se sociálním dopadem se sešlo v říjnu 2019 v San Francisku na čtyřdenním setkání platformy SOCAP (Social Capital Markets). Jednalo se už o jedenáctý ročník velkého mezinárodního „tržiště“ – tentokrát s podtitulem Money and meaning.
Ještě před několika lety jsem ke své nelibosti pozorovala, že se česká kulturní scéna výrazněji nevěnuje ekologickým tématům. Ani z hlediska obsahu, ani z hlediska formy. Přestože se ekotémata začala postupně objevovat ve všech žánrech, u realizací samotných akcí pořád přetrvávala (až na čestné výjimky) snaha „udělat to hlavně co nejlevněji“, což se ovšem podfinancované české kultuře dalo těžko vyčítat. Se světovou akcentací ekologické krize se konečně diskuze otevírá i v Česku. Důkazem budiž konference „Lesk a bída ekologické udržitelnosti“ pod křídly Pražského Quadriennale.
