Jsou to patrioti, náležitě pyšní na svoji obec. „Jednou jsme si tak sedli s pivem k ohni a povídali si, a najednou se zrodil název i logo nového spolku,“ vzpomíná skupinka místních na rok 2019. Tehdy totiž založili Moravičanské okrašlovaci spolek. V logu mají hrušku a místní Lípu Svobody. Ty symbolizují hrdost, sounáležitost i tradiční hanáckou náves, za kterou se zakladatelé spolku rozhodli postavit.

image.jpeg

Tomáš Adamec

Tomáš je předsedou spolku “Moravičanské okrašlovaci spolek” a jedním z jeho zakladatelů. V Moravičanech pořádají komunitní kulturní akce a aktivně pečují o veřejný prostor. Chtějí, aby to u nich na vsi žilo. V roce 2019 Tomáš získal ocenění Laskavec od Nadace Karla Janečka.

Tomáši, jak se ti žilo v Moravičanech dřív a co je dnes jinak?

Já jsem byl od malička součástí aktivních skupin a spolků v naší obci, v tom se toho zase tolik nezměnilo. Vyrůstal jsem v Sokole a v místní farnosti. Moje nejbližší i širší rodina tady působí po generace, tak to mám asi tak trochu v krvi. Ale něco se přece jenom změnilo, když jsem tady založil okrašlovací spolek. To je něco úplně jiného než tradiční spolky na vesnicích. Zaměřujeme se hodně na komunitní kulturní akce, zahradnické práce a péči o veřejný prostor. 

Ty jsi od svých 20 let předsedou spolku.

Ano a mám díky tomu mnohem více zodpovědnosti a práce. Snažím se, abychom byli dynamická a rozmanitá skupina lidí, což vyžaduje denní péči a komunikaci se členy, motivaci a také pracovní nasazení ve volném čase. Jsem tedy plně zaměstnán prací pro spolek. 

Budujeme všechno od nuly, nemáme žádnou prošlapanou cestu. Hodně věcí se učím za pochodu. Dříve jsem se spíš vezl na hotových formách akcí a aktivit, které se na vesnici tradičně dělají. Dnes vytvářím něco nového, co na vesnici nebylo zvykem. Do určité míry reaguji na společenskou poptávku po aktivitách, ale zároveň se snažím držet jasný cíl a směřování spolku.

To jsou oni! Zakládající členové spolku, co se rozhodli podpořit aktivní komunitní život v Moravičanech. Zdroj: Moravičanské okrašlovaci spolek

Co tě teď nejvíc zaměstnává?

Aktuálně připravujeme několik termínů podzimních výsadeb keřů a ovocných stromů ve Farské zahradě. (Pozn.red.: S Tomášem jsme si povídali na konci září 2020.) Zahradu máme od letošního roku v nájmu na 20 let a postupně ji budeme otevírat veřejnosti. Já teď pracuji na propagaci a komunikaci s veřejností, médii a sponzory – zhruba polovina mé práce pro spolek se odehrává z notebooku. Je to něco, co není tolik vidět, ale zjišťuji, jak moc je důležité, aby se mluvilo a psalo o tom, co děláme.

Lidé jsou dnes zahlcení vším negativním, co se ve světě odehrává, a my se snažíme informovat o tom dobrém, co se děje v nejbližším okolí, za zdmi místních domácností. Jsme dobrovolníci, takže investujeme svůj čas, schopnosti a energii pro druhé. Tvoříme prostor pro veřejnost. A myslím si, že to musí být vidět. 

Povídáme si spolu v době, kdy máme za sebou dost netypické jaro a léto. Jak pandemie ovlivnila vaše aktivity v obci?

Náš spolek provozuje společně s místní farností také Komunitní centrum Beseda. Na Besedě pořádáme cestovatelské přednášky, nedělní kavárny, dětskou hernu, vzdělávací semináře, projekce, řemeslné kurzy a další oblíbené akce. Komunitní centrum se otevřelo teprve před rokem, tedy v říjnu 2019. Rozběhlo se to skvěle, bohužel na jaře jsme veškeré aktivity a plánovaný program museli přerušit na neurčito. 

Jak jste se se změnou plánů vypořádali?

Po jarní vlně jsme v létě na Besedě znovu zahájili program, ale po pár měsících opět končíme. Ani před tím lidé nechtěli sedět ve vnitřních prostorách s rouškou, to si raději zajdou na pivo nebo do lesa. Pomáhali jsme tedy alespoň s distribucí roušek a nákupů, nyní moc neplánujeme, je to nejistá situace.

O to víc času teď máme a můžeme se věnovat komunitní zahradě. Věřím, že tam nás žádná větší omezení nepotkají. S farností jsme se také domluvili, že je vhodná doba k rekonstrukci dosloužilé kuchyně a baru, jež navazují na komunitní centrum. Těším se, až se akce budou moct konat v novém a krásném zázemí!

 

V době, kdy se ruší kulturní akce, se v Moravičanech pustili do práce ve Farské zahradě. Foto: FB Moravičanské okrašlovací spolek

Jako Laskavec můžeš snáze inspirovat ostatní. Jak se na tvoji práci pro obec dívají tví vrstevníci?

Nad tím jsem asi ještě nepřemýšlel. Přiznám se, že se moc neohlížím za tím, co si o mně ostatní myslí. Tvořím podle svého nejlepšího svědomí a vím, že to má smysl. My mladí kolem dvaceti let jako já hledáme především sami sebe a roli, kterou chceme mít. Já jsem se rozhodl, že se budu teď věnovat spolku a tím se snažím inspirovat. Myslím, že se to daří. Při založení spolku jsem byl nejmladší, ale postupně se k nám přidávají mladí lidé z mojí generace. 

Inspiroval někdo tebe? Myslíš si, že je to důležité pro to, aby se člověk sám do něčeho aktivně pustil?

Ve veřejném prostoru mě inspiroval a stále inspiruje jeden mladý starosta – Marek z jihomoravských Branišovic. Obdivuji, s jakým nasazením dokáže pro lidi fungovat a jak kvalitně odvádí svoji práci. Začínal v místní folklorní chase s organizací kulturních akcí. 

Svoji práci dělá srdcem, s místními lidmi má hezké vztahy a ukazuje, že ono mnohé skutečně jde udělat, zařídit, vytvořit. Jenom být trochu kreativní a nebát se. Příklady dobrých lidí a činů táhnou, rozhodně to má důležitou roli při rozhodování se, zda-li se do něčeho aktivně pustím. 

Třeba toto léto jsem cestoval po České republice a setkával se starosty, zastupiteli, představiteli spolků, různých organizací, nadací i firem. Vyhledával jsem si tak lidi, od kterých bych se mohl něco zajímavého dovědět a zároveň jsem chtěl vidět jejich odvedenou práci. Ono povídat umí mnoho lidí, ale těch, co skutečně něco dobrého vymysleli a dokázali i realizovat ve veřejném prostoru, není zas mnoho. A to jsou právě ti, od kterých se rád učím a jezdím za nimi na zkušenou.

 

Moravičanská náves s Lípou Svobody. Zdroj: FB Iniciativy Zachovat náves v Moravičanech

Jaké jsou reakce lidí, kteří s tebou v Moravičanech žijí?

V roce 2018 jsem stál u zrodu Občanské iniciativy Zachovat náves v Moravičanech. Tohle období nebylo úplně příjemné, měl jsem řadu příznivců i odpůrců. Usilovali jsme o diskuze a zveřejňování informací k plánované rekonstrukci centra obce. Poukazovali jsme na historickou a estetickou hodnotu žulové dlažby, která se na návsi dochovala. Téma zahýbalo celou obcí i okolím, a především naší radnicí. 

Byl jsem tím, kdo otevřel velké téma a tak trochu šlápl na kuří oko, reakce byly pochopitelně různorodé. V ten moment jsem ovšem poznal spoustu zajímavých lidí v naší obci, a ti jsou dnes součástí spolkových aktivit. Lidé chtějí vidět výsledky práce a to, že to myslíme vážně. 

Jsme mladý spolek, takže se teprve poznáváme s místními, ale troufnu si říct, že ohlasy jsou stále hlasitější a příznivější. 

Neziskové organizace a dobrovolnické iniciativy jako ta tvoje se někdy stávají terčem útoků nebo nepochopení. Pociťuješ to nějak ve spolku, který jsi založil?

Část veřejnosti je přesvědčena o tom, že jsme za tuto práci štědře placeni. Nevěří, že někdo dokáže dobrovolně dělat tolik práce pro ostatní. S tím jediným se musím vypořádávat. Jinak na moravských obcích je zvykem, že je tady bohatý spolkový život. Téměř každý občan je v nějakém spolku či organizaci. 

Co je podle tebe klíčem k důvěře a podpoře veřejnosti?

Rozhodně výsledky hotové práce. Může padnout tisíc slov, ale rozhodující pro podporu a důvěru je hotový čin.

Celý tvůj příběh může znít navenek dost idylicky. Je něco, co se bys zpětně změnil?

Byl jsem až moc hodný člověk, spoustu útoků a názorů jsem si bral osobně. Dnes se tolik nezabývám tím, co si myslí ostatní lidé. V posledním roce se snažím na sobě pracovat, abych dokázal pružně řešit i nepříjemnosti, a uměl komunikovat ve vypjatých situacích. 

Nejtěžší je změnit myšlení lidí, předat jim tu konkrétní myšlenku a nápad, který chci realizovat. Ne všichni spoluobčané jsou otevřeni novým projektům a dávají najevo značnou nedůvěru. Najít společnou řeč a jazyk, umět obhajovat a vysvětlovat. To je tou neplánovanou překážkou, ale pro mě zároveň výzvou!

Jaké kvality má člověk mít, aby se stal lídrem změny?

Musí být kreativní, umět řešit problémy pružně a za každé situace. Také by měl být spíš spojovatel, než lidi rozdělovat. Důležité je mít i čas na sebe a své nejbližší. Mít rád (nesobecky) sám sebe, umět čerpat energii, abych mohl ze sebe zase dávat. 

 

Tomáš Adamec v Komunitním centru Beseda hostí návštěvu z Nadace Via. Zdroj: FB Moravičanské okrašlovaci spolek

Na co jsi prozatím nejvíc pyšný?

Jsem pyšný na každého člena našeho spolku. Jsou to dost odlišní lidé, různého věku, povolání a zkušeností. Jsem rád za to, že si dokážeme pomáhat a každý odvádí svůj díl kvalitní práce. 

 

Jsem hrdý na to, že budujeme výbornou značku “Moravičanské okrašlovaci spolek” a propojujeme lidi. Je mi ctí, být součástí této skupiny aktivních občanů a rád se tím zaštiťuji. Věřím, že všechno, co jako spolek děláme, je skvěle propracované, promyšlené a uskutečnitelné.

A co plánuješ dál? :-)

Koronavirová pandemie mi ukázala, že plánovat je skoro zbytečné. Ve spolku máme rozdělané aktivity, běží nám několik grantů a máme jasné cíle, kde bychom chtěli být za rok. Více pozornosti teď dávám vysoké škole a příští léto se chci odhodlat ke koupi a přestavbě dodávky. Mým snem je s přítelkyní cestovat, poznávat a tvořit první domov na čtyřech kolech. Tak uvidím, jak se to vydaří.

 

Držíme palce, díky za rozhovor!

Zdroj fotografií: Nadace Karla Janečka; Moravičanské okrašlovaci spolek” – FBweb; Iniciativa Zachovat náves v Moravičanech

kaja-portret_sn.png

Autor článku

Karolína Kratochvílová

Nadace Neziskovky.cz

Karolína je šéfredaktorka Světa neziskovek. Baví ji pomáhat s komunikací neziskovým organizacím a občanským iniciativám, které kopou za užitečné myšlenky. Naposledy třeba v dresu TEDxPrague nebo při přípravě kampaně Suchej únor. Část roku 2019 Karolína strávila v USA, kde jako Fulbrighter pracovala na fundraisingové komunikaci Water for Good.

Další články autora (58)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.