Inspirujeme
ke změně

Věra Doušová o pomoci druhým: Asi jsem to okoukala od babičky, dobré příklady mají smysl

Karolína Kratochvílová 30. 10. 2018 Lidé 6 minut

Co člověk zvládne za jeden život? Víc, než by se mohlo zdát. Nesmírně skromná Věra Doušová řadu let vede pražskou pobočku Potravinové banky, zaměstnává lidi, kteří se potýkají s nouzí. Zachránila téměř dva tisíce českých krajanů po černobylské katastrofě a svými skutky usnadnila život tisícům dalších. Jen tak.

Co člověk zvládne za jeden život? Víc, než by se mohlo zdát. Nesmírně skromná Věra Doušová řadu let vede pražskou pobočku Potravinové banky, zaměstnává lidi, kteří se potýkají s nouzí. Zachránila téměř dva tisíce českých krajanů po černobylské katastrofě a svými skutky usnadnila život tisícům dalších. Jen tak.

Věra Doušová vzorným příkladem toho, že nezištná pomoc má velký smysl. Foto: Nadace Karla Janečka

Nosí se ještě dnes laskavé skutky?

Myslím si, že nosí. Ve svém životě se velmi často setkávám s dobrými a laskavými lidmi, při své práci téměř denně. Ani dříve tomu nebylo jinak, pořád jsem narážela v životě na skvělé lidi a děje se mi to dodnes. Nemám vůbec čas se s nimi všemi navštěvovat a trávit s nimi volný čas, ale vím, že tu jsou, a když bude potřeba, že se můžeme spolehnout na vzájemnou pomoc a pochopení.

Celý život pomáháte druhým, kde berete motivaci?

Motivaci k pomoci druhým nemusím nikde hledat, je to přece přirozená lidská vlastnost. Už jako dítě jsem cítila, že se rychleji učím, rychleji běhám, lépe se peru a tak bylo přirozené, že jsem vždy pomohla těm, kteří byli pomalejší nebo slabší. Velkou inspirací pro mne je Jiřina Šiklová, má bývalá učitelka a dnes i přítelkyně - moc si vážím všeho, co dělá, dokonce i té její nesmlouvavosti. Někdy je třeba vyjádřit svou pravdu proti všem a nebát se. To ona dokáže.

Děláte to nezištně, nikdy nemáte potřebu být za to nějak “odměněna”?

V potravinové bance už asi třetí rok pobírám plat, několik let předtím jsem to dělala bez nároku na odměnu, ale teď už se práce tak rozrostla, že už nestíhám dělat téměř nic jiného. Bez nároku na odměnu dělám už jen pár aktivit.

Více než 20 let dovážím ze Skandinávie zdravotní pomůcky pro hendikepované, stejnou dobu organizuji tábory pro děti krajanů z českých vesnic z oblasti Černobylu, organizuji také již 12. ročník festivalu krajanů.

Deset let vedete pražskou pobočku potravinové banky. Co se vám podařilo a co vám dělá radost? 

Mám radost z toho, že jsme se stali za dobu mého působení velkou firmou, která zásobuje 150 organizací potravinami a pomáhá přibližně 20 tisícům klientů překonat krizi či chudobu. Pořád se snažím, abychom získali co nejvíce potravin, rozdali je těm nejpotřebnějším, chovali se k nim laskavě a šířili osvětu o tom, proč není dobré plýtvat.

Jak jsme na tom s plýtváním ve srovnání se světem? A co s tím?

V rámci EU bohužel patříme mezi přední plýtvače, přičemž nejvíce plýtvají spotřebitelé a z nich nejvíce skupiny mezi 18 až 25 lety. I proto se snažíme o osvětu ve školách a na veřejnosti, vysvětlujeme, jak plýtvání potravinami zatěžuje Zemi a její přírodní zdroje. Při nakupování je třeba promýšlet, kolik toho potřebujeme, nenakupovat, když jsme hladoví, a správně potraviny uchovávat.

Po katastrofě v Černobylu jste pomohla do Čech dvěma tisícům lidí z postižených oblastí. Jak se vám to podařilo?

Za to může pan prezident Havel a Ing. Miroslav Tyl, oba byli v lednu 1990 v Moskvě, kam přinesli zástupci českých krajanů dopis s prosbou o pomoc. Lidé v českých vesnicích umírali na rakovinu a přáli si vrátit se do staré vlasti. Na popud těch dvou pánů jsem jela na obhlídku a byla jsem nadšená.

Ocitla jsem se v době před 100 lety, vesničky s lavičkami pod lipou, kde se scházeli večer sousedé, vyprávěli, muzicírovali, mluvili starou češtinou. Jejich domečky a zahrádky byly chudé, ale v dokonalém stavu. Hned jsem se zamilovala a rozhodla se jim pomoci.

Jak to probíhalo?

Strávila jsem skoro celý rok tím, že jsem psala články o jejich životě, vysvětlovala všem poslaneckým klubům, proč je třeba jim pomoci, vystupovala v rozhlase i v televizi a jednou měsíčně vozila pro všechny děti českých rodin potravinovou pomoc. Všechny tamější potraviny byly totiž kontaminované. Nakonec obě vlády v zimě schválily zákon o přesídlení krajanů a mne vyslali, abych proces přesídlení řídila z Ukrajiny. Byla jsem šťastná, že jim mohu pomoci. Radost trvala i 20 let poté, když jsem v rozsáhlém sociologickém výzkumu, který mapoval stupeň jejich integrace, zjistila, že všichni pracovali, nikdo nebyl na podpoře a mnozí dosáhli ve svých oborech špičkových výsledků. Nakonec byli pro naši zemi přínosem, nikoli přítěží.

Věra Doušová v pojetí ilustrátorky Michaely Režové.

Je chuť pomáhat nakažlivá?

Vlastně nevím. Když jsem byla malá, moje babička měla studnu, spousta lidí ze vsi si k ní chodila pro vodu a někdy chodili také pro radu, pro pomoc. Moc se mi to líbilo a třeba jsem to okoukala, kdo ví? Myslím, že každý příklad je dobrou inspirací, proto se mi moc líbí nápad s oceněním #laskavec.

Změnilo se něco ve vašem životě poté, co jste sama ocenění #laskavec získala?

Ano, uvědomila jsem si, že je třeba dávat lidem dobré příklady, těch negativních mají denně příliš mnoho. Sama jsem na tuto cenu navrhla dva lidi, které znám. Je dobré, když lidé vědí, že svět je založen na lásce k bližnímu, přátelství, spolehlivosti, odpouštění, důvěře a podobných hodnotách, které dnešní média příliš nezdůrazňují. Laskavost je vlastnost, která umožňuje lidem žít spolu, respektovat druhé a být respektován. Je to základ společenského soužití.

Čemu se teď věnujete?

V pracovní oblasti se soustřeďuji na potravinovou banku. Na podzim opět chystáme celonárodní potravinovou sbírku. Bude se konat v sobotu 10. 11. a zákazníci budou mít příležitost darovat potraviny těm, kteří to teď potřebují. Mimo to se snažím pořád se něco nového učit, poznávat nové lidi, moc mne baví i cestovat. A taky odpočívat!

Text vznikl pro tištěný speciál Světa neziskovek vydaný k příležitosti Festivalu demokracie 2018 za podpory Institute for Demoracy 21. Děkujeme.

kaja-portret_sn.png

Autor článku

Karolína Kratochvílová

Nadace Neziskovky.cz

Karolína je šéfredaktorka Světa neziskovek, baví ji marketing a nápadité texty - v Nadaci Neziskovky.cz je její parketou online komunikace. Neziskovým světem chodí už 7 let - podílela se na organizaci akcí a přípravě komunikačních kampaní pro mimopražské neziskovky, festival Apríles nebo aktuálně pro TEDxPrague.

Další články autora (47)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.