Načítám
Účetní závěrka jako příloha daňového přiznání, možnost snížit si základ daně o poskytnuté dary až o 30 % nebo zrušení superhrubé mzdy. To jsou jen některé z legislativních novinek pro tento rok, které dopadají i na neziskové organizace. Stručný přehled změn od 22hlav přikládáme k tomuto “ochutnávkovému” článku.
O vůni devadesátek, kdy se všechno mohlo. Nenápadná kniha o budování občanského sektoru v České republice mimoděk poodhaluje příčiny právě probíhajícího generačního střetu.
O čem mluvit, když svět je vzhůru nohama? Jak “přerámovat” negativní zprávu v médiích? Čelí útokům politiků také neziskový sektor v USA? O komunikačních výzvách dneška jsme si povídali s Luisou Boyarski z Georgetown University, která se právě připravuje na druhý online workshop (27. 5., @U.S. Embassy) pro zástupce českých neziskových organizací.
Jak ovlivňuje nouzový stav a koronavirová krize vaše přiznání k dani z příjmu? Co když fakturujete? Máte nárok na ošetřovné? Jaká část mzdy náleží vašim zaměstnancům při vypořádání překážek v práci? Kolegové z Účetnictví pro neziskovky pro vás připravili stručný přehled.
„Zvěte lidi na výběrové rozhovory, nikoli pohovory. Zkuste svému týmu neříkat zaměstnanci, ale mluvte s nimi jako se spolupracovníky. Ovlivňujte hlavně jejich vnitřní motivaci – jejich empowerment,“ doporučil účastníkům snídaně (nejen) pro personalisty z nezisku vášnivý nadšenec personalistiky a zároveň zkušený psycholog Stanislav Háša. Tématem pátého setkání bylo motivování a zapojování lidí do chodu organizace.
Návrh zákona zabývající se regulací lobbingu právě prochází Poslaneckou sněmovnou. Jaké případné dopady bude mít na nevládní organizace? Bude se zákon týkat také osob vykonávající lobbistickou činnost „pro dobro věci“ či „ve veřejném zájmu“? Ptali jsme se Jiřího Kaprase z Ministerstva spravedlnosti ČR, který má na starosti přípravu zákona o lobbování a zákona o ochraně oznamovatelů.
Ve čtvrtek 31. října se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil Kulatý stůl k roli, financování a veřejnému obrazu neziskových organizací. Setkání se konalo pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala a ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a Nadací Neziskovky.cz. Účastnili se ho vládní i opoziční poslanci a poslankyně (ANO, ČSSD, ODS, Piráti, STAN), dvě desítky zástupců a zástupkyň nevládních organizací a člen Centra pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy univerzity v Brně.
„Pelášil jsem s beranidlem kupředu, lidé za mnou vláli. A postupně začali odpadávat,“ vzpomíná na období v ředitelském křesle Cesty domů Marek Uhlíř. Co dělat, když vám řízení organizace začne přerůstat přes hlavu? Proč překonat stud a říct si o pomoc? Na snídani (nejen) pro personalisty z nezisku jsme kromě Marka pozvali i Matěje Lejsala ze Sue Ryder a jejich nové týmové kolegyně.
Míra nezaměstnanosti v Česku patří mezi nejnižší v rámci EU. Loajální a schopní zaměstnanci se stávají ohroženým druhem. Jak náborový proces zefektivnit a zohlednit v něm specifika neziskového sektoru? Ptali jsme se ostřílených recruiterů Václava Němce a Jana Fojtů.
Možná jste v organizaci začínali jako skupinka nadšenců odhodlaná změnit věci k lepšímu. Pojil vás tehdy stejný zájem, a proto bylo jasné, kterým směrem se vydat. Od té doby uplynulo pár let, získali jste prostředky, rozrostli jste se a váš záběr se rozšířil. Najednou vidíte, že směr, který byl zpočátku tak přímý a srozumitelný, si teď každý z organizace vykládá po svém.
Evropské neziskové organizace investují do moderních technologií stále více peněz – podle nejnovější zprávy Global NGO Technology Report v roce 2019 navýšilo výdaje 50 procent z nich. Digitální nástroje používají k fundraisingu, komunikaci s dárci i uvnitř organizace nebo pro úpravu fotek a videí. Zároveň existují způsoby, jak tyto užitečné pomocníky získat výhodně. Jaké mají české neziskovky možnosti?
V polovině srpna přišlo Ministerstvo financí ČR s novým návrhem, který má měnit podmínky pro vyplácení evropských dotací z Evropského sociálního fondu (ESF). Tento návrh by mohl mít v praxi velký dopad na klienty a klientky neziskových organizací čerpající evropské peníze například na sociální služby a vzdělávání. Jak nyní systém financování projektů z ESF funguje? Kdo čerpá peníze na projekty ex-ante a kdo naopak ex-post?
