Ve čtvrtek 31. října se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil Kulatý stůl k roli, financování a veřejnému obrazu neziskových organizací. Setkání se konalo pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala a ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a Nadací Neziskovky.cz. Účastnili se ho vládní i opoziční poslanci a poslankyně (ANO, ČSSD, ODS, Piráti, STAN), dvě desítky zástupců a zástupkyň nevládních organizací a člen Centra pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy univerzity v Brně. 

Pražské setkání navazovalo na iniciativu původně vzniklou už v Senátu. Také v Poslanecké sněmovně totiž dlouhodobě chybí diskusní platforma, do které by mohly vstupovat obě strany. Přinášíme vám z pozice pozorovatelů některá důležitá témata z tohoto setkání. Upozorňujeme, že shrnutí nereprezentuje oficiální společné stanovisko mluvčích, ani hostů kulatého stolu. 

Příspěvky zástupců a zástupkyň neziskového sektoru

Vývoj od sametové revoluce k dnešku

Diskuzi otevřeli svými příspěvky vybraní zástupci a zástupkyně nevládního sektoru. Po roce 1989 byl požadavek na demokracii a dobře fungující inkluzivní a slušnou společnost pro všechny lidi. Bylo třeba obnovit občanskou společnost, která k demokracii a svobodě patří – to se také do určité míry povedlo. Nevládní organizaci přináší inovace, zkušenosti ze zahraničí, vedou k odpovědnosti za svět kolem sebe, jsou často hybateli společenských změn, vychovávají lídry a jsou solidními partnery firem. Díky dobrovolnické práci a tomu, že přinášejí financování i z dalších zdrojů, vykonávají na objednávku státu prospěšné činnosti levněji, než by dělal kdokoli jiný.

Nevyužitý potenciál neziskových organizací

Stále je obrovský nevyužitý potenciál v přínosu těchto organizací. Organizace i celý sektor jsou dnes nálepkovány, jejich role delegitimována a jejich přínos relativizován. Celý sektor je ale velmi diverzifikovaný a nálepky jsou tak hrubým zjednodušením. Je stále potřeba podporovat dobré jméno nevládních organizací stejně jako po sametové revoluci. 

Sociální služby

V sociální oblasti se nevládní sektor rychle rozvinul. Jelikož neziskové organizace dělaly a dělají to, co stát neumí, nebo nemůže dělat, tak jsou pružnější, inovativní a v konečném důsledku mohou přinášet změny do fungování celé společnosti. Veřejná správa ale často nevnímá nezastupitelnost neziskového sektoru a přitvrzuje pravidla, kontroly nebo svazuje práci standardy. V dnešních podmínkách není už úplně možné provádět inovace v sociální oblasti bez vlastních zdrojů.

Proporční financování

Financování celého sektoru je nutné řešit proporčně, a to jak vzhledem k veřejnoprávnímu a soukromoprávnímu charakteru neziskových organizací, tak i vzhledem k tématům, kterým se organizace věnují (např. dotace směřované do sportu, školství vs. dotace zemědělské, do výstavby dálnic). Podobná platforma jako je tato by mohla pomoci formovat diskuze týkající se například udržitelnosti a víceletého financování, podpory dárcovství, nebo transparentnosti. 

Příspěvky politiků a političek

Přínos nevládního sektoru jako celku

Po mluvčích ze sektoru nevládních organizací navázal blok úvodních slov vybraných poslanců a poslankyň. Panovala shoda na celé řadě zmíněných témat, zejména ohledně přínosu nevládního sektoru jako celku. Společnost sice může bez neziskovek fungovat, ale nikoli ta demokratická. Státem nakupované služby od neziskových organizací jsou jednou z nejlepších investic státu. Velkou hodnotou je dobrovolnická práce vykonávaná jejími členy. Organizace by měly být schopné vyčíslit dobrovolnou práci a komunikovat kolik prostředků státu ušetřily. 

Konfrontace s doménou politiky

Nevládní sektor si za některé problémy může sám. Některé organizace začaly vstupovat do domény politiky a to formou, která je vnímána jako konfrontační a agresivní. Takový vstup do politického prostředí vyvolal reakci. 

„Mědvědí služba“ celému sektoru

Nálepkování je špatné, ale jde všemi směry. Označení „politické neziskovky“ je podobné jako generalizující označení „všichni politici“. Pokud dojde k rozebrání této nálepky na práci jednotlivých organizací, naruší se obecné proklamace. Dalším problémem je pak útočení na vybrané organizace – například na neziskové organizace zabývající se genderovou nebo ekologickou problematikou. Podle některých řečníků části sektoru přinášejí specifická témata, která jsou vnímána jako „medvědí služba“ celému sektoru, a tím ovlivňují i jeho veřejný obraz. 

Závěrečná diskuze

Dělení neziskových organizací

Závěrečná část zahrnovala otevřenou a konstruktivní diskuzi všech zúčastněných. Je například možné dělit neziskové organizace na „hodné“ a „zlé“? V této souvislosti byl jako rizikový vnímán tzv. racketeering – neziskovka je založena například korporací za účelem prosazování vlastních názorů a témat. Nejedná se pak už o iniciativu občanské společnosti, ale může jít o ovlivňování případů za trestněprávního konání. Dalším tématem byla vhodnost a potřebnost zavést u některých neziskových organizací speciální status. Neměly by mít samostatný status organizace, které dodávají státu objednané sociální služby? 

Advokační práce

Z čeho organizace čerpají legitimitu ke své advokační práci? Organizace mají zodpovědnost ke svým klientům, donorům, členům atd. Je povinností organizací se vyjadřovat k věcem veřejným, a tak vytvářet protipól k politickým diskuzím. Některé advokační organizace s daným tématem pracují soustavně několik let a je přirozené, že nechtějí řešit pouze symptomy, ale celou příčinu problému. Mnohdy jsou partnery státu a dalších institucí, které jejich expertní stanoviska a komentáře navíc samy vyžadují. Je potřeba bránit se proti označení „politické neziskovky“. Je nutné rozlišovat v aktivitách a termínech policies vs. politics.

Financování 

Chybí otevřené informace o financování neziskových organizací ze státního rozpočtu. Samostatným tématem byla pak i netransparentnost financování sportovních neziskových organizací. Transakční náklady přerozdělování jsou vysoké (v Česku, ale i Evropě) a mohou dosahovat až 40 procent nákladu projektů. Při podporování inovací je potřeba přijmout i určitá rizika, že ne všechny projekty se povedou. Z pohledu státního rozpočtu by mělo spíše být prezentováno, kolik nákladů je ušetřeno oproti tomu, kdyby byla služba realizována například podnikatelským subjektem.

 

Za redakci Světa neziskovek připravili: Libor Marek a Kateřina Čížková

Kontakt: Nadace Neziskovky.cz, nadace@neziskovky.cz, 730 517 966

Štítky: Lidé Legislativa

Autor článku

Redakce Světa neziskovek

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.