Inspirujeme
ke změně

„Nezávislost a svoboda médií? Zajistit se to nedá, musí se o to stále bojovat,“ říká novinářka Libuše Černá

Hana Pejřimovská 25. 11. 2018 Lidé 8 minut

I letos byla významným publicistům udělena Česko-německá novinářská cena 2018 oceňující práci nezávislých žurnalistů, kteří jdou proti proudu rychlého a povrchního zpravodajství. Jak jsou na tom média u nás a v Německu? O čem se moc nepíše, ale mělo by? A v čem se můžeme inspirovat od německé občanské společnosti? O tom všem Libuše Černá, novinářka, redaktorka radia Bremen a členka poroty.

I letos byla významným publicistům udělena Česko-německá novinářská cena 2018 oceňující práci nezávislých žurnalistů, kteří jdou proti proudu rychlého a povrchního zpravodajství. Jak jsou na tom média u nás a v Německu? O čem se moc nepíše, ale mělo by? A v čem se můžeme inspirovat od německé občanské společnosti? O tom všem Libuše Černá, novinářka, redaktorka radia Bremen a členka poroty.

O Česko-německou novinářkou cenu letos usilovalo více než 90 příspěvků z obou zemí. Cena se uděluje v kategorii text, audio, multimédia a zvláštní ocenění Mileny Jesenské. Tento rok byla poprvé udělena také cena za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost. Obdržel ho Hans-Jörg Schmidt působící 30 let jako pražský zpravodaj pro různé německé noviny a pravidelně vystupuje jako komentátor v českých médiích. Podrobnosti o vítězích a jejich práci naleznete na stránkách Česko-německé novinářské ceny.

Libuše Černá, novinářka, redaktorka německého radia Bremen a jedna z členek poroty Česko-německé novinářské ceny v kategorii audio.

Jak se témata v Česko-německé novinářské ceně v průběhu času proměňují?

Témata korespondují s aktuální společenskou situací. Zajímavé ale je, že čeští novináři spojují skoro automaticky Německo s otázkou migrace a uprchlíků. Zásah německých účastníků, kteří píší o českých tématech, je daleko širší.

Co mezi tématy tedy dalšího rezonuje?

U letošního ročníku bylo naprosto jednoznačné, že převažovala témata spojená s druhou světovou válkou a s odsunem sudetských Němců. Jsou pro to možná dvě vysvětlení. Počet pamětníků je dnes už skoro minimální a je jen otázka času, kdy očití svědci už nebudou žít. Je ale také zřejmé, že hlavně pro Čechy téma Sudety, odsun Němců a vše, co je s tím spojené, není do dneška vyřešené. Je stále co psát a objevují se motivy a příběhy, které jsou neočekávané.

O čem se podle Vás naopak moc nepíše, ale mělo by?

Přála bych si, abychom se v porotě příští rok mohli zabývat více tématy ze současnosti. Všímám si toho, že například v českých mediích se píše hlavně o situaci ve východním Německu, v Sasku a je to podáno jako celoněmecký stav. To je naprosté zkreslení současné situace. Život přímo za českými hranicemi se nedá srovnat s tím, co se děje a co si myslí například obyvatelé Berlína nebo severního Německa. Němečtí novináři a novinářky mají sice širší záběr, ale myslím si, že by i jejich reportáže mohly jít víc do hloubky.

Jak hodnotíte současný stav českých a německých médií? V čem podle vás selhávají a v čem si vedou dobře?

To je velice komplikovaná otázka, protože záleží na tom, co přesně se dnes pojmem média myslí. Na sociálních sítích se například objevují některé velice dobré příspěvky, ale také mnoho fakenews. Některé jsou rozšiřovány záměrně, některé z neznalosti poměrů. Dnes má hodně lidí představu, že svoboda slova je anything goes – to znamená, že se každý může vyjádřit o čemkoliv. To je omyl a velké téma pro seriózní, profesionální novinářskou práci, která tím trpí.

Je pravda, že sociální sítě na jednu stranu umožňují komukoliv stát se reportérem, na druhou tím vzniká větší důraz na kritické rozlišování toho, co je pravda a co lež. Kterým českým novinářům Vy sama důvěřujete a která média považujete za kvalitní?

Nechtěla bych dělat reklamu pro jednotlivá média, i když mám své oblíbené časopisy. V podstatě jsou důvěryhodná veřejnoprávní média. Ale v soutěži jsme ocenili také příspěvky z jiných zdrojů. Ukázalo se, že novináři, kteří pracují například pro veřejnoprávní rozhlas, trpí naprostým nedostatkem času, který jím pak chybí při zpracování neobvyklých témat.

Jak jsou na tom vůbec Češi a Němci s mediální gramotností?

Jsem přesvědčená o tom, že by se mediální gramotnost měla učit ve škole. S kritickým duchem se ještě nikdo nenarodil. Je to otázka vychování, výuky. Děti by se měly ve škole učit, že je důležité se informovat, mít vlastní názor a ten také v diskuzi zastupovat. Samozřejmě je ale důležité chovat a vyjadřovat se s respektem.

Co si myslíte, že je potřeba pro to, aby mohla fungovat nezávislá a svobodná média?

Nezávislost a svoboda médií? To jsou otázky politické, společenské, ale také finančně podmíněné. Zajistit se to nedá, musí se o to stále bojovat. Jak se ale zasazovat o nezávislost, když pracujete v novinách, které patří jednomu z nejbohatších lidí, který má navíc ještě velkou politickou moc?

Cenu Mileny Jesenské předal šestadevadesátiletý Felix Kolmer, přeživší několika koncentračních táborů a předseda Mezinárodního osvětimského výboru. Foto: Ondřej Staněk

Obávám se, že to není možné. Jak si Vy vybíráte ověřená, kvalitní sdělení? 

Zásadně existuje pravidlo minimálně dvou zdrojů. Když jsem v Čechách, kupuji si za den tři až čtyři různé noviny. Je pozoruhodné, jak se zpravodajství ke stejnému tématu liší.

Mluvila jste o nedostatku času, kteří novináři mají na svou práci. Jak je pak podpořit, aby psali kvalitně?

Myslím si, že je dnes velmi důležité, nestát sám. Být členem nějakého společenství, které mě posílí a případně ve složité situaci i prakticky pomůže. Existují dnes i nadace, které podporují dlouhodobé rešerše.

Investigativní žurnalisté se stále častěji stávají trnem v oku těm, které mají v hledáčku. Co může společnost dělat, aby je ochránila a v práci podpořila? 

Spolek Reportéři bez hranic monitoruje, kolik novinářů a novinářek bylo každý rok zastrašeno, zraněno nebo i zavražděno. Je to otřesná statistika. Ve společnosti, která dodržuje demokratická pravidla, by toto mělo patřit k dávné minulosti. Bohužel je ale realita jiná. A zde mají i politici, kteří na novináře často bezdůvodně útočí, velkou zodpovědnost. Protože oni z nich dělají lovnou zvěř.

Svoboda slova a demokracie jsou základními pilíři občanské společnosti. V čem vidíte silné stránky občanské sektoru v České republice?

Nevládní organizace jako výraz občanské společnosti jsou důležitou částí demokratického systému. Je velmi zajímavé a povzbuzující, že se dnes v České republice angažují hlavně mladí lidé. Ať je to například v rámci programu Paměť národa nebo v otázce bydlení a sociálního soužití v Praze. Pokud vím, odpracovali lidé v českých neziskových organizacích v roce 2015 na 44 milionů hodin zdarma. To je opravdu pozoruhodné.

Kde naopak vidíte slabiny a nedostatky?

To, co je pozitivní, je současně i problematické. Protože na rozdíl od Německa chybí v Čechách viditelná angažovanost střední a starší generace. Ale hlavně chybí veřejné uznání a přiměřená podpora státu.

V čem se můžeme od německé občanské společnosti inspirovat?

V Německu se občanská společnost opírá o práci nespočetných neziskových organizací, spolků a sdružení, ve kterých se angažují hlavně lidé, kteří chtějí po úspěšném pracovním životě dát státu něco zpět. Je to dnes neodmyslitelná součást německého státu.

Práce nevládních organizací je oficiálně podporována: existují daňově výhody jak pro zásadní práci spolků a sdružení tak i pro jednotlivce, kteří mohou dnes dostat za svou činnost nezdaněné odškodnění, i peněžní dary přináší darovatelům daňové úlevy.

Navíc je angažovanost velmi oceňována, například udělováním uznání a cen. A současný německý prezident Walter Steinmeier se o práci angažovaných občanů velmi zajímá, pravidelně se setkává se zástupci občanské společnosti a zve vybrané občany do svého sídla v Berlíně.

foto_uprava_profil.jpg

Autor článku

Hana Pejřimovská

Nadace Neziskovky.cz

Redaktorka Světa neziskovek, absolvovala Studia občanského sektoru na FHS Univerzity Karlovy, pohybuje se v kultuře, věnuje se dobrovolnictví a přispívá k rozvoji občanské společnosti tím, co ji baví - psaním článků a rozhovory s inspirativními lidmi.

Další články autora (9)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.