Chci divočinu je slogan, který v minulém roce zaznamenala většina z nás. Ale nejen ten: další, které se k vám možná také dostaly, byly: Mít svůj domov (kampaň za přijetí zákona o sociálním bydlení), Dobrý start - z rodiny doletí dál (kampaň na podporu náhradní rodinné péče a pro omezení umísťování dětí do kojeneckých ústavů) nebo Maturitní data - odtajněno (kampaň za zveřejnění utajovaných dat ze státních maturit).
Veřejných kampaní, ve kterých se organizace snaží aktivizovat veřejnost a motivovat občany k tomu, aby se sami ozývali politikům, je každý rok víc a víc. Zdaleka již nejsou jen doménou ekologických organizací. Je to dobře, mnohé organizace se při snaze o prosazení důležitých změn inspirují jinými. Obecná debata o občanském lobbingu a o tom, jaké z využívaných forem jsou na české scéně úspěšné a jaké nikoli, však zatím neprobíhá. Přitom je nejvyšší čas ji zahájit.
Přijďte za čtyři roky
V tomto volebním období se občané sdružili ve svých požadavcích hned několikrát, avšak s různou mírou úspěšnosti. Svého cíle dosáhli třeba při snaze zachovat bezzásahové zóny v národních parcích ve stávajícím rozsahu (zmíněná kampaň Chci divočinu) nebo při snaze o zákaz kožešinových farem. Neúspěchem naopak skončily apely při projednávání stavebního zákona nebo o přijetí zákona o sociálním bydlení.
Politici se přitom v řadě případů na aktivitu občanů nedívali s žádným nadšením. Třeba ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová po schválení stavebního zákona ve verzi, která výrazně omezuje zapojení veřejnosti do stavebních řízení, prohlásila, že smyslem spolků by měla být hlavně ochrana přírody a ne snaha zabránit nějaké stavbě v daném území.
S řadou břitkých reakcí od části poslanců a senátorů se setkávala i iniciativa Rekonstrukce státu. "Nehodlám se ohnout před lobbistickým tlakem demagogické kampaně postavené na vyvolávání negativních emocí a personifikaci. Je to ubohý projev Rekonstrukce státu," rozohnil se bývalý ministr průmyslu Jan Mládek, když byla jeho tvář zveřejněna na billboardu, který upozorňoval na politiky usilující o nejrozsáhlejší výjimky ze zákona o registru smluv.
Část politické scény tak stále trvá na pevném oddělení rolí voličů a politiků při výkonu mandátu – „jednou za čtyři roky nás zvolte a pak už nám do toho moc nemluvte“. V západním světě je však běžné, že občanská společnost organizovaně a pravidelně kontaktuje politiky s požadavky, průběžně sleduje to, jak plní svůj program, či informuje voliče o tomto plnění. Pro řadu českých politiků tohle ale stále není považováno za běžnou součást politického života. Přitom lobbing je ze své podstaty přirozenou součástí demokracie a nemusí sloužit “jen” k prosazení určitého pohledu na řešení veřejného problému, ale i k “pouhému” přenosu informací od občanů k politikům.
Má to smysl!
Čtyřletá zkušenost Rekonstrukce státu ukazuje, že soustředěným občanským tlakem, doplněným o zapojení odborníků z neziskových organizací i mimo ně, je možné dosáhnout konkrétních výsledků. Společně lze dosáhnout i změny zákonů a zlepšení situace v dlouhodobě problematických oblastech. Nejde jen o soupeření “my” a “oni” - odborníci z různých organizací i občané mnohdy mohou zprostředkovat domluvu, které samotní politici bez jejich přičinění mnohdy nejsou schopni.
Ilustruje to například výrok senátora Miloše Vystrčila, který během projednávání zákonů, jež by umožnily rozšíření pravomocí NKÚ v Senátu, uvedl: “Já nevím, kdo s kým dva roky jednal. Se mnou a s naším klubem nejednal nikdo, kromě Rekonstrukce státu, která naprosto, podle mě paradoxně, dneska pořád se snaží zprostředkovat komunikaci mezi vládní koalicí a opozicí.”
Platforma neziskových organizací si na začátku předchozího volebního období vytyčila za cíl upravit či nově přijmout celkem 9 zákonů, které omezí korupci a klientelismus a zvýší transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky. Výsledkem práce více než dvou desítek organizací, stovek aktivních občanů-ambasadorů Rekonstrukce státu a členů parlamentu je 5 přijatých zákonů (plus jeden v podobě, která neodpovídá požadavkům platformy).
Inspirujme se
Zkušenosti s občanským lobbingem lze částečně přenášet. Know-how Rekonstrukce státu inspirovalo organizace pracující s tématem transparentnosti v Maďarsku či na Slovensku, na domácí scéně proběhla spolupráce například s Platformou pro sociální bydlení.
Jak uspět? Připravte si:
- jasně formulovaný a srozumitelný cíl,
- data, kterými jej lze podložit,
- dostatečné časové a lidské (často i finanční) kapacity,
- cílený, zpravidla dlouhodobý a vhodně nasměrovaný kontakt s politiky,
- počítejte také s možným odporem institucí, které lpí na zavedených pořádcích, anebo s lobbingem protistrany.
Při občanském lobbingu se velice často pracuje s veřejnou kampaní. Nástroje, jejichž vhodná kombinace může výrazně napomoci, jsou například:
- veřejné akce,
- demonstrace a happeningy,
- zveřejňování analýz a článků,
- tištěná i online reklama,
- zapojování veřejnosti do komunikace s politiky,
- podpora významných osobností.
Zviditelnění problému pomáhá politikům uvědomit si, že téma ve společnosti rezonuje.
Ve svém souhrnném komentáři se o úspěších i neúspěších občanského lobbingu v tomto volebním období zmínil místopředseda Strany zelených Michal Berg: "V České republice můžeme identifikovat stovky problémů k řešení, další nové přichází se společenskými a technologickými změnami i externími vlivy. Čím více lidí se bude do veřejného života se snahou o změnu alespoň jednoho jim blízkého problému zapojovat, tím bude demokracie lépe fungovat." (Deník referendum).
Téma občanského lobbingu je tedy pro nadcházející volební období pro českou neziskovou scénu, veřejnost, ale i pro samotné politiky velmi aktuální. Prvním krokem by měla být věcná diskuze o tom, jaké podoby dnes občanský lobbing má, jaké jsou efektivní a jaké ne, jaký je jeho význam v současné české společnosti. Pohled některých významných osobností veřejného života najdete na stránce vysvedceni.rekonstrukcestatu.cz.
Další příležitostí je třeba diskuze, která k tomuto tématu proběhne 11. října od 18.30 během Festivalu demokracie. Občanský lobbing má na čem stavět a pro budoucí úspěchy je vhodné hledat efektivní cesty společně.
Pozn. red.: O tom, že lobbing není sprosté slovo, jsme si před časem povídali také s Lenkou Kohoutovou, optikou političky a ředitelky Domova Sulická.
Anketa: Má občanský lobbing smysl?
Magda Vášáryová
politička a socioložka
„Po deseti letech jako poslankyně Národní rady Slovenské republiky (parlamentu) jsem se vrátila do mimovládní sféry. Občanský sektor je ve všech demokratických státech jednou z rozhodujících sil, která koriguje veřejný politický život. Mé zkušenosti z let 1993 až 1999 na Slovensku, kdy jsem založila několik MVO, které se staly částí pozitivního vývoje (SFPA) Občanské oko), jenom posílilo mé přesvědčení, že občanská angažovanost je nejenom potřebná, ale nutná hlavně v mladých demokraciích. Jejich důležitost je také podtržena zavilou kritikou nedemokraticky smýšlejících politiku a voličů nestandardních politických subjektu.“
Petr Pithart
politik a právník
„Má smysl, o tom jsem nikdy nepochyboval. Akorát že lidé ale nevědí, co je "lobbing", že je to počestné řemeslo, bez kterého jsou všude na světě poslanci a senátoři slepí a hluší. Anebo to lidé "vědí", ale myslí si, že je to něco špatného... Škoda. Propagujte lobbing tak, jak je to jinde na světě, třeba v USA.“
Jiřina Šiklová
socioložka
„V současnosti – a nejen u nás - ztrácejí význam politické strany, protože jejich program se málo odlišuje,členstvo prakticky neexistuje, většina se rozhoduje až při volbách. Tím více vystupují do popředí občané a jejich občanské aktivity. Občanskou angažovanost považuji za významný faktor v současnosti, tedy alespoň ve Střední Evropě.“
Karel Hvížďala
novinář
„Rekonstrukce státu a všechny podobné občanské iniciativy, které důkladně poukazují na netransparentnost řízení státu, jako to děláte vy třeba v případě oklešťování zákona o registru smluv, jsou pro existenci liberální demokracie velmi důležité. Pomáhají demokratizovat naši křehkou a nezkušenou demokracii, v níž si politici nezvykli na dělbu moci: nezávislost justice a médií zvláště veřejnoprávních, která v blízké budoucnosti je třeba nejvehementněji bránit.
Budoucnost nebude patřit velkým holdingům, korporacím a továrnám, kde budou pracovat velmi brzy jen roboti a technici, ale naopak síti s mnoha uzlovými body, které potřebují co nejvíce svobody, aby mohly rychle reagovat na změny na trhu. Po koncentraci nás čeká atomizace a na ni je třeba se připravit.“
Maxim Velčovský
designér
„Vyspělá demokratická společnost by měla být založena na aktivních občanech, kteří se podílejí na jejím chodu. Věřím, že má smysl upozorňovat na bezpráví, porušování zákonů či jejich obcházení. Proto si vážím platformy Rekonstrukce státu, která je jedním z důležitých "hlídacích psů" demokracie. Vážím si všech lidí, kteří se rozhodli bojovat za práva občanské společnosti i přírody. Ti, kteří porušují právo a zákony této země, tak dělají často na plný úvazek a proto oceňuji profesionalizaci a nasazení lidí, kteří se rozhodli proti tomuto stavu bojovat.“
