Až do letošního roku nám chyběla solidnější čísla o dárcovství, a tak nám v neziskovém sektoru nezbývalo, než doufat, že to s tím dárcovstvím u nás bude snad dobré. Ministerstvo financí ČR a Generální finanční ředitelství sice už skoro po 20 let jednou ročně počítá výši darů, které si daňoví poplatníci v předcházejícím roce odečetli z daňového základu, ale z toho se dozvíme bohužel jen málo. Rok 2015 se však stal přelomovým a poprvé se na dárcovství můžeme podívat skrze konkrétní čísla. Tak tedy, jak jsme na tom?
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Americký měsíčník Chronicle of Philanthropy uveřejnil na konci loňského roku tradiční žebříček nejúspěšnějších amerických organizací co do získávání finanční podpory ze soukromých zdrojů„Philanthropy 400“. Žebříček je k dispozici jen předplatitelům časopisu (a jeho elektronické verze), ale prvních pár příček Vám prozradíme. Kdo zabodoval?
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
Nejvyhledávanějším svátečním receptem brzo nebude ten na vánočku a rybí polévku, ale na to, jak prožít Vánoce v klidu. Pokud teď s jazykem na péřovce honíte po městě poslední (nedej bože první) dárky, kterými zaplníte místo pod stromkem, zase jste to propásli. Je to ale ideální chvíle na rozhodnutí, že příští rok to bude jinak. Jestli pro vás máme návod na odbourání svátečního stresu? To asi ne. Dopřejte si ale aspoň pocit, že se honíte za něčím smysluplným.
Je vhodné nabízet potenciálním dárcům za jejich dar věcnou odměnu? Tématem se již zabývalo mnoho výzkumů, jeden z posledních realizovaly společně tři univerzity ve Spojených státech – University of Chicago, University of East Carolina a Georgia State University – a Hamburgská univerzita. Výzkum mimo jiné ukázal, že ne všechny nabídky věcných dárků jsou stejně účinné.
Vedle nárazových akcí pro zaměstnance se v oblasti firemního dobrovolnictví objevují také odlišné cesty. CSR Leader Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková říká, že firemní dobrovolnictví se má odvíjet především od potřeby neziskovky a na straně firmy i zaměstnanců musí zůstat dobrovolné.
Kdo si hraje, nezlobí a ještě k tomu podporuje charitativní projekt. Tak zní pořekadlo inovativních fundraiserů. Čeští herní vývojáři spustili mobilní hru Husky: The Savior, která pomáhá dětem v Sýrii. Přečtete si, jak kreativně zapojit lidi k aktivnímu řešení jedné z největších problematik dnešní doby!
Předvánoční čas je plný rozporů. Ze všech stran slyšíme o klidu, rozjímání a pohodě, ale zároveň upadáme do víru nákupní mánie a býváme zavaleni pracovními povinnostmi. Mezi nejfrekventovanější slova předvánočního času patří dárky, slevy, prémie, večírky, ale také charita. Jedná se o jeden z pojmů, kterým většina lidí tak nějak rozumí. Jaký je však jeho skutečný význam a dějiny?
V pátek 18. 5. 2018 proběhla v Bratislavě již tradiční Slovensko-česká konference o fundraisingu. Mluvilo se o tom, co frčí, úspěšných kampaních, peer-to-peer akcích a tipech na to, jak získat a udržet dárce. Že jste nemohli být u toho? Nevěšte hlavu, přinášíme vám shrnutí toho nejlepšího.
My tři králové jdeme k vám… Blíží se čas, kdy trojice dětských koledníků v kostýmech bájných mudrců z východu zaklepe asi i na vaše dveře. Nebo vás osloví se zapečetěnou kasičkou na ulici. A vy? Jako většina lidí je neodmítnete a vaše mince v mžiku zacinkají mezi ostatními. Jak to, že tato sbírka je pro dárce mnohem důvěryhodnější než jiná? Kolik dáme koledníkům? A kam vlastně peníze jdou? Zeptali jsme se koordinátora Tříkrálové sbírky Marka Navrátila.
Fracek nebo hrdina? Zatímco jedni ho obdivují, druzí mu nemůžou přijít na jméno. Internetový showman Kazma má na kontě kromě milionů shlédnutí i pár falešných celebrit, napálený televizní štáb a pozornost médií z celého světa. Z útrob jeho studia v Karlíně, kde si připadáte spíš jako v pancéřovaném voze, se vynoří ruka na pozdrav. A za ní milý kluk s úsměvem. Na neziskovky se ho ještě nikdo neptal. Světe div se – zrovna jednu zakládá a páchat už chce hlavně dobro.
Tisíce organizací z celého světa se opět připojí ke světovému svátku dárcovství a dobrovolnictví #GivingTuesday. Letos se vůbec poprvé podařilo prostřednictvím Asociace společenské odpovědnosti uvést tento mezinárodní svátek dárcovství také do České republiky. Připojit se ke dni dárcovství 29. 11. můžete i vy! Čtěte o tom, jak GivingTuesday funguje a jak se můžete v den D připojit.
Hromada darovaného jídla letos vyrostla do rekordních rozměrů. Za jeden den se vydalo na cestu 312 tun potravin, což je o 76 tun víc než loni. Řeč je o každoroční Národní potravinové sbírce. Jak taková akce vzniká? Který z krajů je nejštědřejší? A proč má víc než 3500 dobrovolníků chuť být u toho? Podívejte se s námi do zákulisí největší jedlé sbírky u nás.
Sezónnost je záležitost nezbytná a nanejvýš prospěšná. Nimrodi nemohou po celý rok střílet jen tak bez rozmyslu po všem, co se v lese pohne. Taktéž rybářům není dovoleno nepřetržitě obléhat vodní toky a plochy. Tedy posedávat kolem nich klidně mohou, musí však při tom kontrolovat své lovecké vášně. Různé druhy zvěře a ryb mají totiž svoje sezóny, kdy je lze lovit. Účel tohoto opatření je jasný. Musíme dát přírodě trochu času na reprodukci, aby nám v těch lesích a vodách ještě vůbec něco zbylo. Svoje sezóny mají například i sportovci. Ono totiž podávání nadlidských výkonů není jen tak, nejprve je třeba mít natrénováno, což vyžaduje nějaký čas.
Načítám články
