Načítám články
Vedle nárazových akcí pro zaměstnance se v oblasti firemního dobrovolnictví objevují také odlišné cesty. CSR Leader Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková říká, že firemní dobrovolnictví se má odvíjet především od potřeby neziskovky a na straně firmy i zaměstnanců musí zůstat dobrovolné.
Hledáte expertního dobrovolníka? Přemýšlíte, jak s ním nastavit spolupráci? Přečtěte si, jak přemýšlejí samotné firmy, které své zaměstnance v dobrovolnictví podporují. Co jim to přináší a jaká mají očekávání? Na co si dát pozor? O tom všem přímo se zástupci firem jako je T-mobile, KPMG nebo Blueberry.cz.
Léta běží a Zákon o dobrovolnické službě ze dne 24. dubna 2002 stále čeká na své znovuzrození. Vznikal v době příprav na náš vstup do Evropské unie a vzorem mu byla mimo jiné Evropská dobrovolná služba. I když se řada „neziskovek“ obávala administrativní zátěže, tak po seznámení s postupem akreditace a žádostí o dotace, zároveň s dobrou komunikací s kompetentními a vstřícnými pracovníky Ministerstva vnitra, rok od roku přibývá akreditovaných organizací. Dnes působí v tomto režimu cca 20 – 30 tisíc dobrovolníků.
Pracujete v neziskovce a chcete načerpat inspiraci pro zlepšení v USA? Pak se můžete přihlásit o Fulbright-Masarykovo stipendium pro neziskové organizace, pokusit se uspět se svým projektem a vyrazit. Jedním z letošních stipendistů je i Tomáš Klumpar, který pracuje v Beztíži - oddělení DDM Praha 3 - Ulita, které se věnuje rizikové mládeži. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Nyní je čerstvě zpátky na Žižkově, odhodlaný do nové práce. O jeho zkušenostech čtěte dále.
Kdo by neznal skauty (nebo snad sám nebyl členem). Skaut patří k největší výchovné organizaci pro děti a mládež v Česku. Kromě dobrodružných pobytů v přírodě a tmelení kolektivu, vede skauting děti a mladé lidi k zájmu o okolí a aktivnímu vstupování do společenského dění. Podívejte se, jak pomáhají zlepšovat svět.
Napsat tiskovou zprávu, založit profil na sociálních sítích, zkonzultovat obsah komunikační strategie či pomoci s novou textací webu. To je jen krátký výčet možností, které neziskové organizace využívají k podpoře jejich propagace skrze portál Um sem um tam, věnující se profesnímu dobrovolnictví. O tom, že Češi chtějí svými dovednostmi být také ku prospěchu, mluví počet registrovaných dobrovolníků, kteří čekají na vhodnou příležitost. K dnešnímu dni jich je kolem sedmnácti set.
Vybavíte si ošuntělý neobydlený měšťanský dům na rohu Staroměstského náměstí? Ten dům U Zlatého rohu tam stále stojí, a ač na první pohled možná nezaznamenáte rozdíl, změnilo se hodně. Po mnoha plánech na využití budovy, nedotažených do konce, v březnu dům konečně ožil. A to doslova - dnes se to tu totiž hemží nadšenými návštěvníky všech věkových kategorií. Ti přicházejí, aby se potkali se starými kamarády, s novými zajímavými lidmi a hlavně, aby si rozšířili obzory o poutavá témata, která pojí desítky akcí, které se zde konají. To vše pod hlavičkou Skautského institutu – s jeho nadšeným ředitelem Milošem Říhou alias Šípkem jsme si o všem popovídali.
Je léto… Ano, už je zase v plném proudu čas dobrodružných výprav do přírody, výšlapů do překvapivě vysokých kopců k hradním branám, procházek po vycházkových trasách se znamenitými výhledy a naslouchání tajuplným historkám u táborového ohně. Ať už máte ve zvyku trávit letní čas jakkoliv, vsadím svoje turistické boty na to, že aspoň jednu památku v létě potkáte. Že památky tak nějak přirozeně ožívají se stoupajícími teplotami na teploměru? V tomhle článku se dočtete o těch, kterým vdechly život neziskovky.
Městské zahradničení je na vzestupu a komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Od klasického zahradničení se liší hlavně typem využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v centru města a v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech, někdy využívají tradiční záhony, častěji ale volí pěstování v pytlích nebo vyvýšených a mobilních záhonech a (v první sezoně) se spokojí i s malou úrodou. Platí jednoduché pravidlo: čím blíže obydleným oblastem zahrada je, tím lépe...
Přesně před rokem jsem seděla doma v panelákovém bytě a brouzdala po internetu s nutkavým pocitem změny. Dnes sedím opět doma - v historickém koloniálním domě v americkém New Orleans. Věci se daly do pohybu. Mám za sebou měsíc a půl dobrovolničení v americké neziskové organizaci a stala jsem se součástí dvou desítek příběhů lidí z místní komunity, kterým pomáháme plnit jejich podnikatelské sny.
Komplex nízkých šedých budov na okraji Kladna. Tohle je jedno z pěti míst na světě, kde se radost balí do krabic. S LEGO® stavebnicemi pak z kladenské továrny putuje do distribučního centra v Jirnech a odtud k milionům dětí po celé Evropě, Africe, Středním východě i Asii. Pro jeden kousek světa tu ale mají obzvlášť slabost. Všechno přitom začalo jedním geografickým omylem.
Ve zvlněné krajině, kdesi mezi širokými lukami a lesy, tam, kde je dostupnost veřejné dopravy nejistá a otevřená hospoda s občerstvením široko daleko jen zbožným přáním, shlíží do údolí kostel Navštívení Panny Marie. Pozůstatek zmizelé vesničky Skoky je opředen tajemnou aurou a mnoha legendami. Právě na Pannu Marii Skokovskou odkazuje rčení „Panenko skákavá!“. O obnovu života ve Skokách již deset let usilují lidé kolem spolku Pod střechou. Rozhodli se, že jedno z kdysi nejoblíbenějších mariánských poutních míst u nás nenechají jen tak zmizet.
Tomáš a Kryštof. Jeden má pod kůží brněnskou Masarykovu univerzitu, druhý Oxford. Oba chtějí být dobrými učiteli – takovými, kteří studenty dokážou inspirovat. Shodují se, že změna ve vzdělávání začíná právě u učitelů. A tak se do toho rozhodli opřít.
