MÁME VYBRÁNO a vy? Konference o financování památek 29. 5. 2018
14. 5. 2018
2 minuty
Načítám článkyV předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme. Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
Zoran Dukić pracuje jako fundraiser – a je opravdu v pohodě. Energická povaha a temperament vedle obchodních zkušeností mu dnes pomáhají získávat prostředky pro lidi s mentálním handicapem. Jeho cesta do organizace POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením, však vedla přes mnoho odboček. O tom, jak se ze Srbska dostal do Čech, jak si hledal slovo fundraising ve slovníku i jak se mu daří bořit zažité představy, se dočtete v následujícím článku.
Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.
V Akademii Modrého života nabízí ČSOB neziskovým organizacím sérii workshopů, odborné poradenství, mentoring a koučování, do kterého jsou v rolích odborných dobrovolníků zapojeni zaměstnanci ČSOB a spolu s nimi zástupci dalších partnerských organizací, včetně dodavatelů. Tento intenzivní vzdělávací program představuje unikátní příležitost sdílet zkušenosti lidí z firemního prostředí s lidmi z neziskového sektoru, a tím oba sektory sblížit.
Na úvod pro vás máme zdánlivě nevinný, ale velmi podstatný dotaz. Který máte rok? 2017? Nebo už, stejně jako my, píšete osmičku? Jestli se ještě zmítáte ve vyúčtováních a závěrečných zprávách loňského roku, je nejvyšší čas vše uzavřít, poučit se a vykročit nanovo. Čemu ve finančním řízení byste právě teď měli věnovat pozornost?
Na začátku roku máme většinou, i přes detailní rozpočet, pouze velmi hrubou představu o tom, jak bude naše organizace finančně vypadat v průběhu následujících 12 měsíců. Jak je to možné? Například tak, že nemáme přiznané dotace, ze kterých budeme náklady organizace hradit. Schválení či neschválení projektových žádostí může často zcela změnit i precizně nastavené náklady.
Pro inspiraci všem fundraiserům právě vychází sborník 11 kazuistik standardních i neotřelých kampaní z České republiky a ze zahraničí. Příklady jsou zpracovány velmi podrobně, včetně všech čísel, takže umožňují porovnat výsledky a nahlédnout až do kuchyně plánování a realizace kampaní. My Vám přinášíme ochutnávku jednoho z projektů: Pio Squad for Čalantika!
V okamžiku psaní grantové žádosti umíme málokdy přesně odhadnout, jak velkou část režijních nákladů do konkrétního projektu uplatníme. Z opatrnosti pak máme tendence tyto náklady raději nadhodnotit, nikoli podhodnotit. V dnešním článku se s vámi podělíme o své zkušenosti s tím, jak správně uplatňovat režijní náklady v projektech - a přitom neohrozit finanční zdraví organizace.
Odhadujeme, že loňské účetnictví již máte uzavřeno, naplánované činnosti letošního roku naplno rozjeté… a co teď? Najděte si chvilku času a udělejte si pohodlí – podíváme se na to, jak máte nastavené finanční řízení.
Také v tomto díle našeho seriálu se budeme věnovat finančnímu řízení NNO. Navážeme tak především na dva předchozí texty, ve kterých se věnujeme sestavení rozpočtu organizace a nastavení cash flow.
Jste statutárním zástupcem organizace, anebo zastáváte jinou pozici, ze které vám plyne odpovědnost za to, že vedete řádně účetnictví? Nabízíme vám návod, jak si ohlídat, že účetnictví minulého roku máte uzavřené tak, jak má být.
Jste nezisková organizace? Povedlo se vám prostřednictvím Evropského dotačního fondu nebo orgánů státní správy získat finance pro realizaci vašich programů a projektů? Gratulujeme! Než však usnete na vavřínech, nastavte si budík. Proč? Protože zůstat bdělý se vyplatí.
