MÁME VYBRÁNO a vy? Konference o financování památek 29. 5. 2018
14. 5. 2018
2 minuty
NačítámV předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme. Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
Zoran Dukić pracuje jako fundraiser – a je opravdu v pohodě. Energická povaha a temperament vedle obchodních zkušeností mu dnes pomáhají získávat prostředky pro lidi s mentálním handicapem. Jeho cesta do organizace POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením, však vedla přes mnoho odboček. O tom, jak se ze Srbska dostal do Čech, jak si hledal slovo fundraising ve slovníku i jak se mu daří bořit zažité představy, se dočtete v následujícím článku.
Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.
V Akademii Modrého života nabízí ČSOB neziskovým organizacím sérii workshopů, odborné poradenství, mentoring a koučování, do kterého jsou v rolích odborných dobrovolníků zapojeni zaměstnanci ČSOB a spolu s nimi zástupci dalších partnerských organizací, včetně dodavatelů. Tento intenzivní vzdělávací program představuje unikátní příležitost sdílet zkušenosti lidí z firemního prostředí s lidmi z neziskového sektoru, a tím oba sektory sblížit.
Pořádáte benefiční koncert, lidé se skvěle baví, jsou nadšení tím, co děláte. Rádi by vám přispěli, ale mají u sebe jen pár drobných, větší hotovost nenosí. A teď nastává osudový okamžik. Buď jim umožníte darovat kartou, anebo promarníte svou šanci a necháte je odejít. O tom, jak být vždy připraven, neztratit dárce a vybrat ve veřejných sbírkách víc peněz, povídá Martin Balcar - člověk, který umí využít příležitost a na vývoji dárcovských platebních terminálů se podílí.
Navazujeme na článek z přelomu dubna a května, kde jsme přinesli zprávy o vývoji individuálního dárcovství zkraje nouzového stavu. Nouzový stav je nyní za námi. Jak to vypadá s dárcovstvím? Stále stoupá, ale opatrně.
