Terminál, nebo charitativní kiosek?
V loňském roce jsme vás informovali o dárcovských platebních terminálech, které umožňují individuálním dárcům bezpečným způsobem podpořit zajímavé neziskové projekty. Tyto malé terminály jsou přenosné a setkáte se s nimi například na stáncích během konání různých akcí nebo přímo v kancelářích jednotlivých neziskovek. V čem se kiosky liší? „Ke kiosku není potřeba žádnou obsluhu a částka transakce je pevně daná. Kiosek lze umístit kamkoliv do prostoru. Navíc jsou zkonstruovány tak, aby je nebylo možné odcizit. Dárce pouze přiloží ke čtečce bezkontaktní kartu nebo zařízení s mobilní peněženkou a přednastavená částka se automaticky odešle na příslušný účet,“ popisuje kiosky Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.
Nádraží, hudební festivaly i ZOO
V prvním testovacím kole rozdá banka celkem deset charitativních kiosků. Pět kiosků se již umístilo v Česku a zbytek poputuje na Slovensko, kde budou instalovány nejpozději do konce letošního roku. Zařízení bude pak nabízeno neziskovkám, nadačním fondům, školským zařízením nebo třeba církevním institucím. Kiosky se vždy vyplatí umisťovat na frekventovaná místa – například do obchodních centrech, muzeí nebo na různá veřejná shromáždění. „Jednorázový dar v hotovosti funguje historicky nejlépe na letištích, nádražích, kde se lidé „zbavují“ místní měny. U kiosků mají velkou šanci místa, jako jsou kostely či jiná veřejně přístupná místa. Obzvlášť, pokud tam lidé chodí pravidelně,“ říká Martin Balcar, který v minulosti vedl například kampaně pro Amnesty International.
Technické řešení a kolik to stojí?
První český a slovenský kiosek nevyžaduje pevné připojení k internetu a lze ho umístit kdekoliv v prostoru. Provoz kromě běžné zásuvky na 220 V zajišťuje i baterie, která na jedno nabití vydrží asi týden. Kiosek je vybaven LCD displejem a ukazuje dárci po celou dobu transakce, na co přispívá. Za provedený finanční dar zařízení na konci také poděkuje. Vychytávkou je i možnost vyzvednutí daňového dokladu online přes příslušný webový portál. „Charitativní organizace a firmy si v budoucnu budou moci pořídit vlastní kiosek a využívat ho pro své projekty. Cena podle konkrétního typu začíná na 90 000 Kč (bez DPH). V současnosti připravujeme pro zájemce o jeho pořízení možnosti financování,“ popisuje Petr Plocek.
Kiosky úsměv a povídání s dárci nenahradí
Platby prováděné kreditními kartami v Česku prudce rostou. Loni byla překonána hranice jedné miliardy transakcí kartami u obchodníků. Zavádění charitativních kiosků v Česku tak přirozeně reaguje na oblibu lidí platit i darovat bezhotovostně. Darování pomocí platebních karet je již rozvinuto v zahraničí, kde lze čerpat inspiraci i důležitá data. Zkušenosti ze zahraničí mluví v případě charitativních kiosků o nárůstu objemu darovaných peněz až o 30 procent.
Existují tedy nějaké nevýhody kiosků? „Obecně je zjednodušení plateb (podobně jako u dárcovské DMS) vyváženo jednou a pro přijímající organizace dost zásadní slabinou – neznáme dárce a nemáme o něm žádné informace. Jde o jednorázový dar. Pokud nás dárce opět nevyhledá, což se děje velmi sporadicky, tak u jednoho daru zůstáváme. Základ celého fundraisingu je však v kontinuální komunikaci s dárcem a dlouhodobé práci na budování vzájemného vztahu. Kiosek či terminál je dobrý nástroj, ale úsměv, povídání a vztah nikdy nenahradí,“ doplňuje Martin Balcar.
TIP: V článku Jana Gregora z koalice Za snadné dárcovství se dozvíte, že až do 12. října probíhá Měsíc dobročinné závěti. Každý, kdo v tomto měsíci sepíše závěť a alespoň z části v ní pamatuje na dobročinnost, dostane proplacený notářský poplatek.
