V dubnu 2015 v tichosti prolétl médii průzkum CVVM, který zkoumal důvěru lidí v organizace a instituce činné ve veřejném prostoru. A výsledky ukázaly jednu pozoruhodnou věc. Neziskovkám důvěřuje pouze 44 % populace. Organizace, jejichž posláním je péče o veřejné blaho a šíření sociálních inovací, získaly v průzkumu nižší procento důvěry, než policie zmítaná korupčními kauzami nebo až příliš často a očividně selhávající média. Jak je to možné? Jednoduše. Český nezisk má naprosto tristní PR.
Vzdělávání je nezbytná součást profesního rozvoje jednotlivých lidí, případně organizací jako celku. Často se v našem sektoru setkáváme s argumentem nedostatku financí. V současné době je velkým tématem digitalizace práce. Ale jedním z dalších častých argumentů většího rozvoje organizací bývá nedostatečná znalost práce s digitálními nástroji. Přečtěte si pár tipů, jak na ně.
Systémová změna. Sledování dopadu. To jsou termíny, kterými se v poslední době ohání nejen organizace občanského sektoru, ale začali je používat i dárci. Jak je to s těmi změnami a dopadem ve vzdělávání? Přinášíme vám TOP 5 doporučení z nové studie „Jak na systémové změny ve vzdělávání“, která čerpá ze zkušeností i nezdarů těch, kteří se do změn pustili.
Vzděláváme se, abychom zlepšovali svou práci. Vzděláváme jiné, aby se rozvíjeli. Jak na to, aby učení bylo opravdu efektivní, a my jsme jen neplýtvali časem? Je třeba víc brát v úvahu fakt, že naše potřeby NEJSOU STEJNÉ - ať už jsme v roli lektora anebo účastníka.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Populismus, vlna odpovědnosti, strategická partnerství, nové přístupy k financování, ale i nová konkurence. S čím se budeme v neziskovém sektoru muset poprat? A jsme na to připraveni? Čtěte, čemu se ještě v roce 2017 otevřít, jak už za žádnou cenu nepřemýšlet a proč by to neziskovky s tím dobrem měly začít myslet vážně.
Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.
Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.
Načítám
