Inspirujeme
ke změně

Lobbing za neziskovky v USA – výzvy a východiska

Tomáš Knaibl 11. 10. 2016 Komunikace 3 minut

Alan Abramson, profesor managementu v nevládním sektoru z Univerzity George Masona ve Virginii, publikoval v jednom z letošních čísel Chronicle of Philanthropy svůj názor na prosazování zájmů neziskového sektoru v USA - jako celku a na federální úrovni. Tvrdí, že tři hlavní střešní organizace, které ve Státech zájmy neziskovek hájí - Council on Foundations, National Council of Nonprofits a Independent Sector, toho za poslední léta mnoho neprosadily – myslí tím zejména více financí na práci neziskovek z federálního rozpočtu. Abramson se snaží vysvětlit proč.

Alan Abramson, profesor managementu v nevládním sektoru z Univerzity George Masona ve Virginii, publikoval v jednom z letošních čísel Chronicle of Philanthropy svůj názor na prosazování zájmů neziskového sektoru v USA - jako celku a na federální úrovni. Tvrdí, že tři hlavní střešní organizace, které ve Státech zájmy neziskovek hájí - Council on Foundations, National Council of Nonprofits a Independent Sector, toho za poslední léta mnoho neprosadily – myslí tím zejména více financí na práci neziskovek z federálního rozpočtu. Abramson se snaží vysvětlit proč.

 A. Abramson představuje v článku tipy na účinnější prosazování zájmů neziskových organizací. Foto: PixaBay

Jednak považuje advokační činnosti za podfinancované, a to zejména díky menším organizacím, které na „advocacy“ přispívají mnohem méně a „vezou“ se tak na úsilí velkých amerických nevládek. Dalším důvodem je podle něj to, že zákonodárci a politici ve Washingtonu (a Američané obecně) považují korporátní sektor za nepoměrně důležitější – díky tomu, že se chová tržně, mají za to, že je efektivnější, vytváří bohatství a respektuje svobodu volby. Princip fungování a existence neziskovek nemá žádný jasně formulovatelný základ, na kterém by byla podobná shoda. Další důvod je zcela objektivní – tvrdá čísla říkají, že neziskovky tvoří 5-10 procent americké ekonomiky oproti 75 procentům, které se vztahují k podílu byznysu. A Abrams přidává ještě další dva důvody: zákon ve Spojených státech omezuje lobbistické aktivity většině nevládek a úplně jim zakazuje politickou činnost (byť by to bylo jen vyjádření podpory určitému kandidátovi/kandidátce).

Profesor Abrams v článku přichází s několika možnými recepty na změnu: apeluje na lídry organizací občanské společnosti, aby nevynechali žádnou příležitost k vysvětlování významu neziskovek pro společnost (v rámci tohoto apelu zmiňuje koncept vyvolání představy „dne bez neziskovek“ u veřejnosti – pro zdůraznění nezastupitelné funkce, kterou neziskovky v každé komunitě mají). Abrams vyzývá k lepšímu propojení národní a lokální úrovně neziskovek a jejich platforem a zároveň k tomu, aby platformy byly aktivní v obhajování specifických témat, na která se nevládky soustřeďují – pak je lobbing srozumitelnější. Zároveň považuje za důležité vytvořit koncept federálního „rozpočtu na nevládky“ (po vzoru „rozpočtu na obranu“) na kterém by byla shoda napříč sektorem a který by pak sektor ve Washingtonu prosazoval.

Článek profesora Abramse obsahující celkem pět východisek jak lépe prosadit zájmy neziskového sektoru (z nichž některá jsou jistě inspirativní i pro české neziskovky) je k nalezení na webu Chronicle of Philanthropy.

Zdroj: Chronicle of Philanthropy, Březen 2016

Autor článku

Tomáš Knaibl

Americké centrum

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.