Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2013 zahájilo aktivní podporu sociálních inovací. Vznikly tak dvě unikátní pilotní výzvy, které se poprvé v ČR, a zároveň také poprvé v EU, systémově zaměřovaly na podporu sociálních inovací. A co si pod pojmem sociálních inovací vlastně představit? MPSV se opírá o základní definici, která spočívá v hledání účinnějších, efektivnějších, udržitelnějších a spravedlivějších řešení, která reagují na naléhavé společenské potřeby.
V srpnu 2015 byly vyhlášeny první výzvy k předkládání projektových žádostí z nového operačního programu Zaměstnanost, které jsou vhodné pro neziskové organizace i další žadatele, kteří vykonávají veřejně prospěšnou činnost. Na to, jaké změny můžete u nových výzev očekávat, jak to vypadá s pravidly a tématy, i na co si dát pozor ve vazbě na finanční řízení a efektivitu, jsme se zeptali lektora a konzultanta Mgr. Jana Horkého.
V pondělí 6. srpna ministryně financí Alena Schillerová (ANO) oznámila, že chce uspořit zhruba tři miliardy korun na dotacích pro organizace občanské společnosti. Týkat se to prý nemá organizací, které pracují s handicapovanými, sociálně slabými a seniory. Premiér Andrej Babiš zase nechce omezovat sport a kulturu. I tak se ale jedná o krok omezující rozvoj občanské společnosti.
Česká republika – Maďarsko – Polsko – Slovensko, tedy takzvaná Visegrádská čtyřka, daly před 15 lety vzniknout takzvanému International Visegrad Fund (IVF). Ten nabízí už dlouhá léta podporu v programu malých a standardních grantů pro organizace z některé z členských zemí ve spolupráci s alespoň dvěma partnery z dalších států Visegrádu, tedy Gruzie, Moldávie, Rumunska či Ukrajiny. Díky podpoře IVF vznikají nejrůznější zajímavé projekty, v loňském roce například otevřená síť pro vzdělávání - POINT.
Nyní, stále ještě na začátku roku 2016, můžeme konečně prohlásit, že dotační období strukturálních fondů na léta 2014 – 2020 je již plně spuštěno. Neziskové organizace tak mohou nadále čerpat prostředky na své investiční i neinvestiční projekty, které se protínají s podporovanými prioritami. Že se v tom všem nemůžete zorientovat? Nezoufejte, připravili jsme pro vás výběr z několika výzev, které by vás a vaši organizaci tento rok mohly zajímat.
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Proč je pro úspěch na trhu kritické umět říct, kdo jste a co děláte? Jakou roli hraje byznys v podpoře neziskovek a rozvoji udržitelnosti? Přečtěte si názory odborníků i jedné neziskovky, která se učí plavat ve stejné vodě jako firmy. Co se musíte naučit na cestě k finanční nezávislosti?
Máte nápad, jak za pomoci technologií vyzrát na společenské výzvy a zároveň být veřejně prospěšní? To je skvělé, jistě ale tušíte, že cestou k realizaci můžete narazit na spoustu zábran a záludností. Buďte na ně připraveni! S vývojem a závažnými otázkami, které realizaci předcházejí, vám může pomoci Laboratoř Nadace Vodafone – akcelerátor pro technologické inovace neziskových organizací a společensky prospěšných podniků. Právě chystaný třetí ročník a nové zkušenosti, které účastí můžete získat, přibližuje v rozhovoru PR manažerka Laboratoře Bohumila Beranová.
Důvěra v organizace občanské společnosti klesá. Smysluplná témata se mnohdy nedaří dostat k o očím veřejnosti. Probudit v lidech chuť k akci je stále obtížnější. Kdy jindy má smysl inspirovat se příklady, kdy se tyhle bariéry povedlo prorazit? V úterý 9. října 2018 představili v Impact Hubu zástupci a zástupkyně nejrůznějších organizací své projekty, kterým se z bubliny povedlo dostat. Jak se jim to podařilo a který nápad nejvíc zaujal publikum?
V článku Na Babiše si nedošlápne nikdo, ale na jeho vládu každý pro Echo24.cz se Daniel Kaiser zamýšlel, kolik by vláda ušetřila na daňových úlevách pro podnikatele a na „politických neziskovkách“. Navrhuje je přímo vyjmenovat, nebo aspoň určit, co vláda považuje za nepřijatelnou politickou neziskovou činnost a doporučuje mezi ně zařadit „legrační Evropské hodnoty“ a „váženého Člověka v tísni“. Jde totiž podle něj o skupiny, které „vládě a poslancům mluví do přípravy zákonů nebo se účastní pochybného boje proti jakémusi populismu a odpovídající převýchovy obyvatelstva“. Má také za to, že by si Andrej Babiš z šetření na nich mohl „dělat naději na deset, nebo pět miliard“.
Do jisté míry máme všichni svůj život ve svých rukách. Přesto ne každý z nás ho prožívá ke své spokojenosti. Může ale stačit jen drobný impuls, pouze krůček, který pomůže překonat prvotní obavy a stane se předskokanem velké změny. Že je k tomu krůčku potřeba velké odhodlání, potvrzuje maminka a nyní úspěšná fundraiserka Šárka Rorečková. Prozradila nám, jak se jí po mateřské dovolené podařilo naskočit zpátky do pracovního kolotoče a jak její život díky rekvalifikačnímu kurzu dostal úplně nový směr.
V pátek 19. května se do Bratislavy sjeli čeští i slovenští fundraiseři. Společně se vzdělávali a diskutovali nad problémy a výzvami dnešního fundraisingového světa. Zrovna jste nejeli kolem? Nevadí, tady máte to nejpodstatnější, co by vám z programu Slovensko-české konference o fundraisingu rozhodně nemělo uniknout.
Katarína Klamková se o programu Community Solutions dozvěděla úplnou náhodou, byl to jeden z těch e-mailů, které automaticky ignorovala. Až o jedné neděli narychlo lustrovala maily před smazáním a otevřela ho. Program ji zaujal svým nastavením a praktičností, čtyři měsíce se zdály být realistické a zároveň dostatečně dlouhé na získání odstupu a nabytí novými podněty. A tak poprvé od roku 2004 přerušila roli ředitelky v neziskovce IQ Roma servis a vyrazila. Nejen o tom, jak se její představy o Miami lišily od skutečnosti, píše ve svém článku.
Růst bolí. Ale ne tak moc, když se můžete učit od těch, kteří už si tím prošli. Inspirujte se zkušenostmi Oldřicha Haičmana, který za 25 let vybudoval z nuly Diecézní charitu Brno, nebo Kateřiny Vackové s týmem Loono, kteří za sebou mají 3 roky raketového růstu. Proč je potřeba lidi si hýčkat, co by dnes udělali jinak a proč to bez koulí nejde?
Načítám
