Impact Academy #1: Kyslík léčí aneb proč se pustit do sledování dopadu
Přinášíme vám první článek ze začínající série ozvěn programu Impact Academy: Ukaž změnu, která bude zaměřená na téma sledování dopadu.
Načítám
Přinášíme vám první článek ze začínající série ozvěn programu Impact Academy: Ukaž změnu, která bude zaměřená na téma sledování dopadu.
Co je třeba proto, aby se v naší organizaci mohl ukotvit přístup orientace na dopad? Jak začít a co nám může pomoci k tomu, abychom dokázali co možná nejúspěšněji působit změny, o které usilujeme? Ve druhém díle seriálu ke sledování dopadu půjde o dobrodružství – jaké to je vykročit ke změně? Zažijte to na vlastní kůži stejně jako účastníci 1. modulu Impact Academy: Ukaž změnu.
K čemu nám jsou vlastně výroční zprávy? Pro koho je připravujeme a kolik s nimi trávíme času? Výročka nemusí být jen nečitelný přehled čísel. Naučte se ji využívat jako propagační materiál a oslovte efektivně partnery a dárce - díky informacím, které je zajímají.
Základem profesionálního řízení neziskovky je pořádek v datech a efektivní komunikace mezi členy týmu. Přesto bývá realita jiná: databáze kontaktů v desítkách neaktualizovaných excelů, spousta netříděných dat v soukromých počítačích s minimem sdílení. I s blížící se směrnicí o ochraně osobních údajů GDPR, která vejde v platnost v květnu 2018, je nejvyšší čas pustit se do úklidu. Začněte organizovat práci i tým pomocí cloudu.
Populismus, vlna odpovědnosti, strategická partnerství, nové přístupy k financování, ale i nová konkurence. S čím se budeme v neziskovém sektoru muset poprat? A jsme na to připraveni? Čtěte, čemu se ještě v roce 2017 otevřít, jak už za žádnou cenu nepřemýšlet a proč by to neziskovky s tím dobrem měly začít myslet vážně.
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.
Alex Daniels, novinář z amerického Chronicle of Philanthropy ve svém článku v říjnovém čísle odhaduje, kam povedou kroky Baracka Obamy ve chvíli, kdy opustí Bílý dům. Vzhledem k Obamově minulosti jako komunitního aktivisty (jeho práce pro Developing Communities Project v Chicagu měla velký vliv na jeho smýšlení a kariéru) i jeho dřívějšího členství ve správních radách několika nadací, se dá očekávat, že odcházející americký prezident se stane nejvlivnějším advokátem občanské společnosti v USA i ve světě.
Co má fundraising společného s podnikáním? Co si spočítat než odhalíte krk investorovi? A s čím za ním radši ani nechodit? Investorku a majitelku Albatros Media, Silke Horákovou, uchvátily příběhy ve sféře sociálního podnikání. Spojení podnikání se sociálním záměrem jí dává hluboký smysl. Proto dnes učí neziskovky, jak ho rozjet. Jaká jsou „must haves“, bez kterých se na začátku neobejdete?
Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.
Vedle nárazových akcí pro zaměstnance se v oblasti firemního dobrovolnictví objevují také odlišné cesty. CSR Leader Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková říká, že firemní dobrovolnictví se má odvíjet především od potřeby neziskovky a na straně firmy i zaměstnanců musí zůstat dobrovolné.
