Jak vzbudit zájem o město
Večer pro občanskou společnost zahájil Ondřej Dostál s projektem fajnOVA. Podstatou téhle iniciativy je snaha o efektivní koordinaci Strategického plánu města Ostrava, revitalizaci a jednoduše vytvoření fajnOVého prostoru pro život. Do tvorby strategického plánu se týmu fajnOVA podařilo zapojit 20 tisíc obyvatel i návštěvníků Ostravy. Jak zajistili, aby se k plánu vyjádřilo co nejvíc lidí? Šlo to i díky šikovnému online formuláři. Jeho prostřednictvím se sešlo 201 připomínek a podnětů celkem od 37 účastníků, z toho 27 osob z řad veřejnosti a 10 odborníků zapojených do tvorby strategického plánu. Uspořádali taky fajnOVé procházky městem, diskuze na školách nebo fajnOVou kávu s primátorem. FajnOVy prostor je příležitostí pro aktivní občany a organizace, jak zrealizovat vlastní nápad na oživení veřejného prostoru.
A jak dál?
Za další iniciativou za proměnu veřejného prostoru stojí skupina mladých lidí s názvem A dál? Eva Pettrichová představila jejich společný cíl - zajistit v Žatci vyhlášení architektonické soutěže na proměnu opuštěného místa Zlatý chmel. Podařilo se jim uspořádat setkání místních obyvatel, vzbudit u nich zájem o místo a rozproudit dialog. Zapojují mladé lidi do dění, budují v nich lásku k městu, informují o kulturních akcích v Žatci, podporují komunikaci mezi spolky. Daří se jim zkrátka vytvářet komunitu lidí, kterým život v Žatci není lhostejný.
O lepší životní prostředí, zvýšení kvality života ve městě a bezmotorovou a veřejnou dopravu se snaží také v organizaci Auto*mat. O tom, že se jim daří nápady na živé město šířit mezi lidi, svědčí jasná čísla, jak představil Václav Kugler. Sousedských slavností Zažít město jinak se ročně účastní na 50 000 lidí a do projektu Do práce na kole se jich zapojuje přes 20 000.
Lepším seniorem
O tom, co pomáhá, aby se senioři neuzavírali do svých bublin, promluvil Zdeněk Svoboda z organizace Lepší senior. Tam razí myšlenku, že na podpoře pozitivního přístupu k životu a radosti z objevování nových věcí vážně záleží. Zdeněk zmínil také smutný fakt, že staří lidé snáze uvěří falešným zprávám a podvodným e-mailům. V organizaci Lepší senior proto chtějí zvýšit mediální gramotnost klientů. Chystají pro ně vzdělávací kurzy, školení v mediálních dovednostech a přednášky na téma kritického myšlení. Pomáhají seniorům učit se vyhodnocovat a rozpoznávat zkreslené informace a dezinformace. Jak jinak lze proniknout mimo bublinu než větší informovaností?
I Živé knihovny praskají bubliny
Daří se to díky projektu Amnesty International Živé knihovny, který během Večera pro občanskou společnost představila Martina Neradová. Žáci a žákyně si místo papírových knih zvou k sobě do třídy člověka - živou knihu - který se s nimi dělí o vlastní zkušenosti a zážitky. Studenti se díky tomu mohou setkávat se zástupci etnických menšin, s uprchlíky a migranty, s lidmi bez domova nebo lidmi s menšinovou sexuální orientací. Živé knihy tak vyvracejí předsudky a stereotypy.
Hlídat demokracii a spojit se za jasným cílem
O tom, že je potřeba hlídat Mantinely demokracie mluvil Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu. Jak se jim daří probouzet v lidech zájem o protikorupční témata? Veřejnými kampaněmi, lobbingem, prosazováním zákonů a zásad zodpovědné vlády. Chystají také klipy, kterými se chtějí přiblížit mladým lidem. O krizi z jiného soudku promluvil Josef Patočka z občanského hnutí Limity jsme my. Tématem číslo jedna jsou pro ně klimatické otázky. Lidé z hnutí se setkávají na takzvaném Klimakempu - spojuje je přímá akce a občanská neposlušnost s cílem zamezit těžbu a spalování uhlí.
Akumulátor – jak přimět mladé k akci
Jak u mladých lidí vzbudit touhu občansky se angažovat a rozšířit si obzory? Na to se soustředí Akumulátor Institutu aktivního občanství. Linda Fribertová povídala o tom, co všechno pro nastartování zájmu o dění dělají. Pro mladé lidi ve věku 15 – 23 let se nejlépe osvědčily vzdělávací víkendové kurzy i týdenní exkurze - například do Bruselu. Je to cesta, jak sami odborníci, novináři i politici předávají studentům vlastní zkušenosti s tím, jak ovlivňovat veřejný prostor, vést kampaň, pracovat v týmu a vůbec měnit svět.
Školství potřebuje změnu
Za změnu ve vzdělávacím systému bojují Rodiče za inkluzi. Lenka Hečková se podělila o jejich základní východisko - školství nerespektuje rozmanitost potřeb žáků. Dobrovolné spojení Rodičů za inkluzi tak podporuje děti, rodiny a další aktéry vzdělávání v tom, abychom děti vzdělávali společně s ohledem na jejich individuální potřeby. Proto aktivně informují veřejnost o tom, že inkluzivní vzdělávání je možné, vedou také semináře a publikují osvětové články.
A kdo nejvíc oslovil přítomné v sále?
O nejlepší projekt během večera hlasovali zúčastnění pomocí unikátní online platformy od Institute for Democracy 21 (IFD21). Platforma je postavena na inovativní metodě hlasování (tzv. Janečkova metoda, dříve také Demokracie 21), která umožňuje udělovat více kladných hlasů a také hlasy minusové. Díky tomuto mechanismu metoda odhaluje nejširší shodu na vítězi. Výhody hlasovací metody a aktivity Institutu představila Jitka Rýzner Pánková z IFD21. Kdo se stal vítězem a odnesl si cenu, kterou tvořilo vstupné vybrané na akci?
Potlesk pro Mapu exekucí!
Posluchačky a posluchače nejvíc zaujal Radek Hábl s projektem Mapa exekucí. Projekt upozorňuje na to, že exekuce se může týkat každého z nás a snaží se aktivizovat osoby i orgány, lokalizovat problémy a pracovat tak na destigmatizaci. Mapu exekucí dnes využívají média, vysoké školy, místní samosprávy i dluhové poradny. Skvělý příklad toho, jak dostat téma z bubliny!
Akci „Večer pro občanskou společnost: Jak se dostat z bubliny“ ve spolupráci uspořádali: Nadace Neziskovky.cz, EVZ Lab for Civil Society a Nadace OSF, v partnerství s Impact Hub a Institute for Democracy 21. Akce se konala k příležitosti Festivalu demokracie 2018.
