Přesvědčit lidi o tom, aby ve své poslední vůli odkázali část svého majetku dobročinným organizacím? To je pro fundraisery běh na dlouhou trať. Chce to svatou trpělivost, není výjimkou, že fundraiser se výsledků své práce nikdy nedočká. O závěťovém fundraisingu si s námi povídal Theo Hesen z Nizozemska během setkání mezinárodní sítě LEGAVISION. Ta 21. února přilákala do Prahy fundraisery z 10 zemí světa.

Theo - medailonek.jpg

Theo Hesen

Theo Hesen působí jako fundraiser a konzultant v neziskové organizaci Instituut Goed Nalaten v Amsterdamu. Je koordinátorem LEGAVISION - otevřené sítě fundraiserů z celého světa, kteří se na národní úrovni věnují šíření osvěty v darování ze závěti. Zástupcem České republiky a partnerem letošní konference LEGAVISION je koalice Za snadné dárcovství s kampaní Závěť pomáhá.

Theo, darování ze závěti - o čem se vlastně bavíme?  

Celá kampaň vždy stojí na sepsání poslední vůle a na tom, abyste do ní zahrnuli dobročinnou organizaci. Každý ví, že má možnost sepsat poslední vůli - přesto, že často neví, jak na to. Ale ne každý ví, že v ní může něco odkázat i neziskové organizaci. To je stejné všude na světě. Krok 1 je tedy mluvit o poslední vůli jako takové a vyzdvihnout možnost zahrnout i neziskovku jako krok 2. Mimochodem, národní závěťová kampaň v Austrálii se jmenuje přesně takhle - „Include a Charity“.

Dá se téma pořád považovat za tabu?

Mění se to. Před 25 lety to i u nás v Nizozemsku bylo tabu, takže jsme začínali velice opatrně. Vyrobili jsme maličké brožury (ano, báli jsme se, abychom neprovokovali velkými!), začali jsme do magazínů pro dárce přidávat krátké články a reklamy s možností darovat ze závěti. Díky tomu, že jsme lidi začali žádat, oni začali téma postupně přijímat. Tím, že se ptáte víc, získávají větší povědomí o problematice a tak dále. Je to dlouhodobá investice.

Závěťový fundraising vs. jiné typy fundraisingu - kde je hlavní rozdíl?

Závěťový fundraising je úplně jiný. Kterýkoliv jiný typ stojí na myšlence „Dejte nám své peníze hned.“ (smích). Jenže když žádáte o dar v poslední vůli, říkáte: „Rádi bychom, abyste nás zahrnul do své poslední vůle, ale víme, že abychom se tam dostali, budeme muset fakt dlouho čekat.“

Musíte si uvědomit, že lidé začínají uvažovat o sepsání závěti ve věku 50 - 60 let a podle našeho výzkumu, který jsme realizovali ve Velké Británii a Nizozemsku, se k finálnímu rozhodnutí odhodlají v průměru 7 let před tím, než zemřou.

Můžeme počítat s darem v poslední vůli našich současných dárců?

Je zajímavé, že 90 procent lidí, kteří se rozhodnou pro dobročinný dar ve své závěti, to té dané neziskové organizaci vůbec neřekne. A 50 procent z nich vůbec nebývá v databázích dárců organizace. Takže oni znají organizaci, ale ta většinou nezná je. Možná nikdy aktivními dárci nebyli a prostě jen sledovali organizaci v novinách nebo jinde.

Někdy se také stane, že když dárci zestárnou, přestanou dar posílat, protože začnou žít z penze, přestěhují se do domova důchodců a organizaci o změně adresy neřeknou. Ale stává se, že i tak si na organizaci v poslední vůli vzpomenou.

Jako fundraiseři musíme být tedy vážně trpěliví! 

Je to tak, v závěťovém fundraisingu si na výsledky prostě musíte počkat. Díky dalšímu výzkumu víme, že celý proces trvá zhruba 5 let. I to bývá jedním z důvodů, proč fundraiseři váhají, jestli se do toho vůbec pouštět, a proč mění organizaci, pro kterou pracují, tak často. Stává se, že se výsledků své práce nikdy nedočkají.

Theo Hesen na setkání fundraiserů 21. - 22. 2. 2019 v Praze. Zdroj: Legavision

Kým se můžeme inspirovat?

Dlouhou tradici mají ve Velké Británii, v Nizozemsku si vedeme dobře, také v Belgii, Švýcarsku nebo v Rakousku. Je ale pravda, že nemáme k dispozici žádné statistiky a data. Existuje pár reportů k dárcovství, sponzorským darům a závětem na Grant Giving Europe, ale data nejsou rozhodně kompletní.

Snažíte se s LEGAVISION nějak situaci s nekompletními daty měnit?

To ani ne, jsme neformální síť, dobrovolnický projekt. Členové sítě se znají, a když mají otázky ohledně závěťového fundraisingu, díky nám se mají na koho obrátit. A členové sítě mají radost, že mohou odpovědět. Chceme hlavně inspirovat fundraisery v dalších zemích, aby se závěťovými kampaněmi začali, a pomáháme jím s rozjezdem.

Co je nejdůležitější při komunikaci darování ze závěti?

Nikdy nemluvte o smrti. Lidé vědí, že zemřou, takže jim to nemusíte říkat. Celé je to o darování, ne o umírání! Vždycky přinášejte pozitivní příklady. Nemluvte o lidech, kteří už tu nejsou, zaměřte se na skvělé příklady darů v poslední vůli těch, kteří jsou mezi námi - s darem, který nám odkážete, můžeme přispět ke změně.

Výzkumy ukazují, že lidé mají pro vzpomenutí na dobročinné organizace v závěti různé důvody. V jednom se ale potkávají všichni - každý chce, aby se na něj vzpomínalo v dobrém. Celé je to o tom udělat lidi šťastné TEĎ díky rozhodnutí darovat, které udělali.

Pro koho vlastně je darování ze závěti aktuální? 

Pracujeme s lidmi ve věku 60+ a staršími, kteří už o poslední vůli začali uvažovat. Vidíme, že 95 procent darů pro dobročinné organizace v závětích pochází od lidí, kteří nemají potomky. Když děti máte, je to jednoduché. Když ne, napadne vás, co se s mým dědictvím stane? Musíte něco udělat. V České republice připadne dědictví státu, pokud nesepíšete závěť. A to většina lidí nechce. Díky daru v poslední vůli takovým lidem nabízíte alternativu.

Děkujeme za rozhovor!

A jak jsme na tom vlastně se závěťmi v České republice?

„Údajů máme poměrně málo. Na základě těch z Notářské komory České republiky víme, že každým rokem roste počet lidí, kteří u notáře sepisují závěť. Pro rok 2018 jich bylo více jak 20 000. Ovšem stále to dokládá spíše malý zájem uspořádat svůj majetek touto formou. Z průzkumu koalice Za snadné dárcovství přitom vyplývá, že 80 % lidí považuje sepsání závěti za vhodný nástroj, jak předejít rozepřím mezi pozůstalými.

Pokud nás zajímá počet závětí, ve kterých se pamatuje na dobročinnou organizaci, pohybujeme se pouze v odhadech. Zatímco například ve Velké Británii pamatuje na dobročinné aktivity formou závěti 6 % zesnulých, v České republice na základě zkušeností z posledních let odhadujeme pouze 0,2 %.

I když je mezi dobročinnými organizacemi znát, že dary ze závěti mírně rostou, stále jde spíše o výjimečnou situaci. Čeká nás ještě dlouhá cesta. Nejen v tom, jestli zahrnout dobročinnou organizaci do závěti, ale i v tom, naučit se závěti sepisovat,“ dodává Jan Gregor, ředitel koalice Za snadné dárcovství.

kaja-portret_sn.png

Autor článku

Karolína Kratochvílová

Nadace Neziskovky.cz

Karolína je šéfredaktorka Světa neziskovek, baví ji marketing a nápadité texty - v Nadaci Neziskovky.cz je její parketou online komunikace. Neziskovým světem chodí už 9 let - aktuálně pomáhá s komunikací neziskovkám, na triku má komunikaci TEDxPrague nebo kampaně Suchej únor

Další články autora (50)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.