Je to tady, rok se s rokem pomalu schází, a blíží se tak další ročník tradičního jarního veletrhu neziskových organizací NGO Market. Ve středu 27. dubna 2016 již posedmnácté otevře své brány tato živá přehlídka, vzdělávací a networkingová akce. Ve Foru Karlín se opět budete moci setkat se zástupci neziskových organizací, státní sféry i byznysu a profesionály z oblasti managementu NNO. K registraci Vás v následujícím rozhovoru naláká koordinátor NGO Marketu, Robin Hendrych.
V únoru 2014 bylo odcházejícímu zaměstnanci vyplaceno odstupné na základě dohody o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu. Mzdová účetní, která měla na starosti i personalistiku a tuto dohodu sestavovala, odstupné ve mzdě pouze zdanila a nezahrnula ho do základu pro odvod pojistného. Nyní při kontrole ČSSZ vyměřila pojistné včetně penále a zaměstnavatel ho bude muset doplatit. Může zaměstnavatel požadovat po bývalém zaměstnanci částku, kterou za něj musí doplatit (odvod pojistného zaměstnance) a pokud ano, jakým způsobem ji vymáhat a stejně tak, zda toto a jakým způsobem může uplatnit na bývalé mzdové účetní (asi zřejmě jen penále)?
Stali jste se plátcem DPH. Buď proto, že jste museli, protože váš obrat překročil za dvanáct po sobě jdoucích měsíců jeden milion Kč (§ 6 Zákona o DPH), nebo jste se pro tento krok rozhodli dobrovolně, protože jste si spočítali, že se vám to vyplatí. A co teď?
Už jen necelý měsíc zbývá do účinnosti tolik diskutovaného obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Ve firmách i neziskovkách běží přípravy na plné obrátky. Že jste ještě nezačali? Žádnou paniku. Ačkoli se jedná o poměrně dlouhý proces, čím dříve se do něho pustíte, tím dříve s ním také budete hotovi. V závěrečném článku GDPR série se dozvíte, jaké jednotlivé kroky vás na cestě za GDPR compliance čekají právě teď.
Zaměstnanec bude mít v pracovní smlouvě dohodnuté místo výkonu práce Brno. Protože zaměstnanec bude občas plnit pracovní úkoly na celém území města Brna, chceme uvést do pracovní smlouvy i pravidelné pracoviště. Pravidelné pracoviště bude určeno jako konkrétní místo s přesnou adresou, aby měl zaměstnanec nárok na náhradu cestovních výdajů za cesty uskutečněné mimo sjednané pravidelné pracoviště i v rámci města Brna. Je možné takto dohodnout místo výkonu práce a místo pravidelného pracoviště, tedy místo výkonu práce vymezit obcí a pravidelné pracoviště ještě úžeji jako konkrétní adresu?
Vyrazí-li sportovní klub s dětmi na zápas a platí jim stravování v hotelu, je toto stravování daňově uznatelné? V případě, že klub pořádá soustředění pro děti, které si děti hradí, a v rámci pobytu se kupují nápoje – jsou daňově uznatelné? A do třetice – pořádá-li sportovní klub Mikulášskou akci pro děti (bez vstupného) a platí dětem balíčky + občerstvení, bude se jednat o uznatelný náklad?
Zaměstnavatel (právnická osoba) plánuje vyslat zaměstnance na služební cestu do země, kde pro samotný vstup na území příslušného státu je povinné očkování (např. žlutá zimnice apod.). Další očkování jsou pak v režimu doporučených. Je správné postupovat tak, že povinné očkování bude daňovým výdajem zaměstnavatele (u zaměstnance nemá žádný dopad) a doporučené očkování (v případě, že se k jeho úhradě zaváže zaměstnavatel) bude nedaňovým výdajem, u zaměstnance pak jako osvobozený příjem?
V předchozím díle naší poradny jsme si oddechli od opakovaně zmiňované DPH a věnovali se tématu rozdělování režijních nákladů mezi jednotlivé projekty. K DPH se ale ještě vrátíme - tentokrát však právě z pohledu režijních nákladů.
Spolek jako veřejně prospěšný poplatník může uplatnit snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, pokud budou tyto prostředky použity ke krytí nákladů v následujících třech letech. Pochopila jsem správně, že bude-li základ daně na řádku 200 přiznání k dani z příjmů právnických osob např. 3 000 000 Kč, mohu snížit základ o 30 % 900 000 Kč ř. 251 a potom základ daně ř. 270 bude 2 100 000 Kč a 19% daň ř. 290 bude 399 000 Kč?
V předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme. Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.
Jsme neziskovka, nás se dépéháčko netýká! Pokud spoléháte na tuto argumentaci, zbystřete. Případné mávnutí rukou vás může vyjít pěkně draho. Zákon o DPH se týká i vás. Víme, co a jak je potřeba udělat, abyste se nedostali do potíží z jeho přehlížení či nesprávného výkladu.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Lidé s handicapem – asi vás automaticky napadnou překážky, se kterými se potýkají. Tou největší je zatím ale bariéra v komunikaci. Energický Heřman Volf, zvaný Héřa, zaujatě vypráví o tom, jak ve své Cestě za snem nechce handicapovaným pomáhat tak, jak to dělají ostatní. A daří se mu to. Vysvětluje, že je úplně jedno, jestli někdo z nás neslyší, zotavuje se z těžké nemoci nebo se nemůže postavit na nohy – v jeho závodech musí stát všichni na stejné startovní čáře. Bez rozdílu. Bez výhod. Pokud máte i vy trochu pocit, že lidé s handicapem potřebují „zvláštní režim“, přečtěte si tento rozhovor. Héřa Vám pomůže podívat se na věci trochu jinak. A že k tomu má co říct!
Public Relations neboli PR. Zdálo by se, že tohle slovní spojení už běžně patří do slovníku moderního člověka, tak proč se u něj zastavovat? Víme, že běžní smrtelníci se v tom občas mohou trochu koupat, přece jen hranice mezi PR, marketingem i jejich jednotlivými nástroji může být neostrá. Což nám doba „onlajnu, digitálu a soušl“, všech těch Facebooků, Instagramů, Twitterů, bloggerů a youtuberů příliš neusnadňuje. Vše se propojuje, míchá, hranice se stírají, všechno souvisí se vším. Kdo se v tom má vyznat? Pojďte si o PR přečíst to podstatné – je tu pro vás a stokrát se vám vyplatí.
Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?
Načítám
