Rychle se měnící trendy, nové kolekce, co je dnes v módě, bude už zítra out. Nakoupit, obléct, vyfotit, vyhodit. Fast fashion. Oblečení z nekvalitních materiálů šité horkou jehlou v továrnách v Indii, módní domy plné střihů pro jednu příležitost, dlouhé fronty u kas, plné skříně, přeplněné kontejnery téměř nenošených kusů k vyhození. Hodně nakupujeme a hodně vyhazujeme. Co se děje s oblečením, které odložíme do sběrných kontejnerů?

V krátkém dokumentu Unravel (2012) se indická žena podivuje nad tím, kolik oblečení západní člověk vyhodí. Na korbách nákladních aut k nim denně putují balíky nechtěného oblečení z celého světa. To pak v malém městě Panipat ručně třídí, odstraňují zipy, knoflíky, stříhají a recyklují k dalšímu využití.

 

60 tun vyhozeného oblečení týdně

V České republice sbírá odložené oblečení firma Potex s.r.o. Spravuje přes 500 oranžových sběrných kontejnerů. „Z Prahy a okolí týdně svezeme kolem 60 tun odloženého oblečení,“ uvádí jednatelka společnosti Lenka Harcubová množství textilu. Třídění je samo o sobě časově náročné a složité. „Pracovníci vše ručně probírají, prohlížejí, hledají vady, rozhodují, zda to může ještě někomu sloužit. Někdy jsou věci silně znečištěné nebo zapáchající, úplně rozedrané, od barvy a podobně. To je pak rovnou odpad, který již nemá další využití, předáváme ho FCC k likvidaci spálením,“ říká Harcubová. 

 

Použitelné oděvy putují do Charity ČR, Naději, Centru sociálních služeb a dalším organizacím. Darovaného oblečení každým rokem přibývá. „V letošním roce jsme posílili třídící tým, znamená to zvýšení nákladů pro naši společnost, ale předpokládáme, že darovaného vytříděného oblečení bude letos trojnásobek než v předchozích letech, kdy jsme nebyli schopni poptávku po oblečení uspokojit,“ říká Harcubová.

Lodiček je dost, chybí pánská obuv

Co všechno se v kontejnerech najde? Někdy i matrace, koberce, rozsypané mokré kusy hadrů. Častěji ale dámské oblečení. Za to pánských oděvů je nedostatek. Chybí svršky, které se dají vrstvit a umožňují, především lidem na ulici, zahřátí.

Velká poptávka je také po pánském spodním prádle, ponožkách, bundách a především kvalitní obuvi. „Převažují dámské lodičky a boty na podpatku a ty se, samozřejmě, například pro lidi bez domova nedají použít,“ popisuje Harcubová.

Nechtěné oblečení lidé neodkládají jen do sběrných kontejnerů. Často ho nesou přímo neziskovkám, které ho nabízejí potřebným.

 

„Ne všechno darované oblečení je v takovém stavu, abychom ho mohli předat dál. Někdy nám lidé přinesou oblečení, které je špinavé nebo potrhané, to pak odvážíme rovnou na recyklaci.

 

Stává se třeba také, že nám pozůstalí přinášejí celý obsah skříně po blízkém, který zemřel. Z toho také musíme vytřídit, co se dá dál použít a co ne. Dárci jsou ale obecně velmi štědří a dokážou rychle reagovat na aktuální výzvy, moc si darovaného oblečení vážíme,“ říká Jarmila Lomozová z Arcidiecézní charity Praha.

 

 

Třídění použitelných kousků je fáze, která nezbytně následuje po svozu oblečení z kontejnerů. Foto: Potex, s.r.o.

 

I v Armádě spásy si darované oblečení najde snadno nového majitele. „V některých případech i ten samý den. Záleží na poptávce a našich schopnostech oblečení protřídit, většinou to jde ale rychle,“ říká Přemysl Kramerius z Armády spásy.

Nový život v jiné skříni

Sběrem odloženého textilu se zabývá také TextilEco a.s., která provozuje síť sběrných kontejnerů v České republice a na Slovensku. Mimo nepotřebných oděvů je do jejich kontejnerů možné odložit i hračky, doplňky nebo bytový textil. Obsah se pak sváží do Boskovic, kde se opět ručně třídí. TextilEco podporuje udržitelnou módu a nositelné kousky pak znovu prodává. Výtěžek z prodeje putuje neziskovkám.

 

„Proces recyklace je velmi náročný – na lidské zdroje i technologické procesy. Velká část obsahu kontejnerů je vhodná spíše do průmyslu. Tam se ale prodá za pár haléřů. Museli jsme proto najít cestu i v prodejnách společensky odpovědné módy," říká Michaela Náplavová.

"Prodej použité módy nám umožňuje dotovat zpracování i poškozeného a znečištěného textilu. Zisk pokrývá náklady na férovou mzdu pro zaměstnance a poskytuje možnost vracet finanční prostředky do neziskových projektů Nadace SOVA, UNICEF Česká republika a Lékařů bez hranic. Tak se i uzavírá kruh třídění a následné pomoci,“ popisuje koloběh Michaela Náplavová.

Textil ze sběrných kontejnerů putuje také do chráněných dílen, kde z nich zaměstnanci s hendikepem vyrábějí například pytlíky na koření, vánoční ozdoby a další výrobky. Část textilu posílá firma i do zahraničí.

 

„Máme i exportní oddělení. S kým spolupracujeme, bohužel nemohu uvést, tato informace je součástí obchodního tajemství. Jedná se o Afriku. O plánovaném plošném zákazu dovozu do některých afrických zemí víme. Věnujeme hodně energie pro znovuvyužití v lokálních podmínkách,“ dodává Náplavová.

Zpomalit

Využívání sběrných kontejnerů je ekologický způsob, jak se zbavit nepotřebného textilu, a může pomoct potřebným. Přesto je nutné zdůraznit, že se kontejnery plní ohromnou rychlostí.

„Oblečení je opravdu hodně. Textilu je přebytek a je potřeba hledat více možností ve znovuvyužití, v recyklaci a upcyklingu, tedy podpořit například vznik nových výrobků šetrných k životnímu prostředí,“ říká Náplavová.

Nemusíte třeba hned vyhazovat oblíbené oblečení, které se poškodí. Nově vznikající iniciativa Textile Mountain, za kterou stojí módní návrhářka Lenka Vacková, je první textilní galanterie a opravna oděvů v jednom, která využívá materiály, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně. Cílí na omezení produkce odpadu a dává naději poškozenému oblečení, které ještě může sloužit, pokud se chytře opraví.

 

 

I vyhozené oblečení může dostat druhou šanci. Problém s nadbytkem ale vyřešíme jen zodpovědnějším přístupem k nákupu nového. Foto: TextilEco

 

Cestou upcyklace jde čím dál tím víc návrhářů a značek, třeba Petra Nedbálková z Ostravy, která založila značku Recyklátor a šije nákupní pytlíky, tašky, dekorace a další věci z použitého textilu, Forewear vyrábějí recyklované firemní dárky nebo Elpida, o.p.s., ve které pletařky recyklují starou nepotřebnou vlnu a pletou z ní Ponožky od babičky. Můžete se inspirovat, být tvůrčí a z odložených triček ušít třeba povlaky na polštář, a nebo se alesspoň víc zajímat o to, odkud oblečení pochází a podporovat lokální značky.

 

Téma ekologičtější módy je čím dál tím palčivější a je nejvyšší čas to řešit. Pokud totiž budeme pokračovat v podobném tempu, důsledky budou katastrofální pro celou planetu a společnost. Až si tedy půjdete koupit novou košili nebo šaty, zamyslete se, jestli to opravdu potřebujete. Recyklace a další využití textilu je skvělé. Neřeší ale problém nadprodukce. Kupovat toho méně a jinde, ať nemusíme tolik vyhazovat, to je cesta k udržitelnosti.

foto_uprava_profil.jpg

Autor článku

Hana Pejřimovská

Nadace Neziskovky.cz

Redaktorka Světa neziskovek, absolvovala Studia občanského sektoru na FHS Univerzity Karlovy, pohybuje se v kultuře, věnuje se dobrovolnictví a přispívá k rozvoji občanské společnosti tím, co ji baví - psaním článků a rozhovory s inspirativními lidmi.

Další články autora (14)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.