Načítám
Růst bolí. Ale ne tak moc, když se můžete učit od těch, kteří už si tím prošli. Inspirujte se zkušenostmi Oldřicha Haičmana, který za 25 let vybudoval z nuly Diecézní charitu Brno, nebo Kateřiny Vackové s týmem Loono, kteří za sebou mají 3 roky raketového růstu. Proč je potřeba lidi si hýčkat, co by dnes udělali jinak a proč to bez koulí nejde?
Provozujete chráněnou dílnu a chtěli byste vylepšit váš marketing? Nebo teprve uvažujete o založení sociální firmy a přemýšlíte, jakou komunikační strategii zvolit? Podívejte se na názory úspěšných firem a neziskovek.
Na první pohled má název článku trochu rouhavý charakter, že? Jsme neziskové organizace, a kolik nás je! A náš hlavní cíl je nemít zisk, tedy nebýt pokud možno v mínusu, nemít se ale zase tak dobře, aby se nezdálo, že jsme moc schopní a soběstační, a někdo nám pod tímto dojmem neupřel výsostné právo žádat o granty a dotace. Být raději někde uprostřed, moc nevyčnívat ani na jednu stranu a nejistotu brát jako nutné zlo „neziskové sféry“. Neměli bychom se ale spíš vedle (ne)zisku zaměřit spíš na to, zda má naše činnost nějaký dopad?
Finanční gramotnost – spojení skloňované v posledních letech snad všemi možnými způsoby. Důvod je jasný: téma se denně dotýká nás všech, neznalost v oblasti financí nás může snadno doběhnout. Mnozí se této problematice urputně vyhýbají, ale jsou i tací, pro které představuje životní poslání a koníček. Skvělým příkladem je Centrum finanční gramotnosti, neboli CEFIG – občanské sdružení, které se šířením finanční gramotnosti zabývá. Organizace byla založena v roce 2012, a byť za její činností stojí pouze několik dobrovolníků, úspěšně se prosazuje mezi tvrdou konkurencí v oblasti vzdělávání.
Je neformální síťování důležité? Potřebujeme ho vůbec? A pokud ano, jak je dobré se síťovat? O své zkušenosti s networkingem se podělil Tomáš Řemínek, ředitel Nadace Karla Janečka, v následujícím článku. Mimo jiné o tom, že se nevyplácí vrhat se do vlastních aktivit po hlavě, že neshody nemusí být na škodu a že táhnout za jeden provaz se prostě vyplácí.
Systémová změna. Sledování dopadu. To jsou termíny, kterými se v poslední době ohání nejen organizace občanského sektoru, ale začali je používat i dárci. Jak je to s těmi změnami a dopadem ve vzdělávání? Přinášíme vám TOP 5 doporučení z nové studie „Jak na systémové změny ve vzdělávání“, která čerpá ze zkušeností i nezdarů těch, kteří se do změn pustili.
K čemu nám jsou vlastně výroční zprávy? Pro koho je připravujeme a kolik s nimi trávíme času? Výročka nemusí být jen nečitelný přehled čísel. Naučte se ji využívat jako propagační materiál a oslovte efektivně partnery a dárce - díky informacím, které je zajímají.
Kampaň #zadnoupaniku splnila prakticky všechna naše očekávání. Online dosah, mediální výstupy, zájem veřejnosti i nějaké to drobné pobouření. Jen o úspěchu to ale dneska nebude. Tady je 6 oblastí, ze kterých se do budoucna poučíme aneb inspirace pro vás, až to na vás s kampaní taky přijde.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Lidé s handicapem – asi vás automaticky napadnou překážky, se kterými se potýkají. Tou největší je zatím ale bariéra v komunikaci. Energický Heřman Volf, zvaný Héřa, zaujatě vypráví o tom, jak ve své Cestě za snem nechce handicapovaným pomáhat tak, jak to dělají ostatní. A daří se mu to. Vysvětluje, že je úplně jedno, jestli někdo z nás neslyší, zotavuje se z těžké nemoci nebo se nemůže postavit na nohy – v jeho závodech musí stát všichni na stejné startovní čáře. Bez rozdílu. Bez výhod. Pokud máte i vy trochu pocit, že lidé s handicapem potřebují „zvláštní režim“, přečtěte si tento rozhovor. Héřa Vám pomůže podívat se na věci trochu jinak. A že k tomu má co říct!
Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
„Nejlepší párty mého života!“ podělil se o své dojmy v poslední den Central and Eastern European Fundraising Conference jeden nejmenovaný účastník. Čtvrteční párty s živou hudbou v podání Silenttrio je už tradičním společenským vyvrcholením dvou a půl dne vzdělávání, síťování a sdílení zkušeností mezi fundraisery a leadery neziskových organizací na CEE Fundraising Conference v Bratislavě. Letošní konference se konala 14. – 16. října 2015 s podtitulem Strategický fundraising na obtížná témata a zúčastnilo se jí na 150 účastníků z 15 zemí, včetně například Argentiny, Izraele či Egypta.
Znáte KONEP? Koalice nevládek Pardubicka (KONEP) začala působit jako neformální sdružení už v roce 1998. Dnes spolek spojuje 24 nestátních neziskových organizací a je jediným všeoborovým uskupením neziskovek v Pardubickém kraji. Jak taková koalice vlastně funguje a jaké výhody může členství v podobné organizaci přinést právě Vám? Otázky zodpověděl PR pracovník a fundraiser Koalice, Michal Chlumský.
Ve skutečnosti je v České republice běžnou praxí ústavní péče. Více než 1 200 českých dětí začíná psát svůj životní příběh v kojeneckých ústavech, daleko od opravdové rodiny. To je mimochodem nejvíce v Evropě. Sedm neziskových organizací působících v oblasti náhradní rodinné péče nyní založilo Asociaci Dítě a Rodina. Důvodem byla snaha o účinnější prosazování změn v systému péče o ohrožené děti v České republice.
