Koncept sociálního podnikání zapustil kořeny v různých částech světa. Přístupy k němu se samozřejmě různí s ohledem na sociokulturní tradice i specifika různých ekonomických modelů. Podobně jako u řady jiných věcí, je náš pohled na sociální podnikání často jaksi europocentrický. Aby také ne, co se diskuzí o sociálním podnikání týče, nemá Evropa konkurenci. Ekonomové, (levicoví) intelektuálové, sociální inovátoři, politici, úředníci všeho druhu … ti všichni se chtějí do diskuzí o sociálním podnikání zapojovat. Poslední dvě jmenované skupiny mají navíc za úkol jej nějak zakomponovat do daňových, sociálních a jiných zákonných předpisů, což v našem obecně přeregulovaném prostředí není vůbec žádná legrace. Pokud však opustíme evropskou ulitu a podíváme se, jak na sociální podnikání jdou kolegové v jiných částech světa, můžeme získat osvěžující zkušenosti, jako třeba já nedávno na Tchaj-wanu.
Eva Dorňáková a Petra Francová 29. 1. 2016 11 minut
Zájem o sociální podnikání a počet sociálních podniků se v ČR den ode dne zvyšuje. Sociální podnikání je na vzestupu nejen u nás, ale i všude ve světě, takže by se mohlo zdát, že vlastně není třeba vysvětlovat, o co vlastně jde. Podle Evy Dorňákové z P3-People, Planet, Profit, o.p.s. je však opak pravdou: v praxi se často setkáváme s nejistotou v přesném zařazení a v šíři tohoto pojmu. Co přesně tedy sociální podnikání v českých podmínkách zahrnuje?
Nosíte v hlavě nápad, který by možná mohl být sociálně inovativní, a přemýšlíte, jak ho rozvinout a uskutečnit? Vnímáte nějaký společenský problém a chcete jej začít pro sebe i ostatní řešit? Působíte v neziskovce a cítíte, že vaše organizace by se měla posunout dopředu a sociální inovace by jí v tom možná mohly pomoci? Máte vymyšlený projekt nebo ho již uvádíte do života a chcete se zorientovat ve správných metodách a postupech? Jste jednotlivec nebo zastupujete organizaci a prostě jen chcete porozumět tomu, co to ty sociální inovace jsou a jak na ně?
Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2013 zahájilo aktivní podporu sociálních inovací. Vznikly tak dvě unikátní pilotní výzvy, které se poprvé v ČR, a zároveň také poprvé v EU, systémově zaměřovaly na podporu sociálních inovací. A co si pod pojmem sociálních inovací vlastně představit? MPSV se opírá o základní definici, která spočívá v hledání účinnějších, efektivnějších, udržitelnějších a spravedlivějších řešení, která reagují na naléhavé společenské potřeby.
Vytvářet zisk a zároveň pomáhat druhým dokáže čím dál více českých a slovenských podnikatelů. UniCredit Bank a UniCredit Foundation je již podruhé podpoří ve speciálním grantovém programu. V České republice ve spolupráci s Nadací VIA hledáme Lepší byznys, na Slovensku se s Nadáciou PROVIDA ptáme: „Môžu ryby lietať?“. Podpora sociálního podnikání je prioritou i pro Evropskou unii.
Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.
Diskuze o legislativním vymezení sociálního podnikání u nás probíhají již řadu let. Příprava zákona, který by tuto oblast upravil, se však ukázala jako neobyčejně komplikovaná, což vedlo k opakovaným odkladům. Nyní to konečně vypadá, že bychom se během několika týdnů mohli dočkat alespoň věcného návrhu zákona o sociálním podnikání. Na co vše bude muset tento zákon odpovědět a jaká rizika ho na jeho pouti schvalovacím procesem čekají?
Romodrom o.p.s. je jednou z neziskových organizací, které se rozhodly v minulém programovém období ucházet o podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Její žádost uspěla. Financován tak byl pilotní projekt zaměřený na zajištění důstojného bydlení „rizikovým“ skupinám obyvatel. Jak vypadá sociální inovace v jejich podání? O své zkušenosti s využitím financování z evropských zdrojů na konkrétní projekt se zástupci organizace podělili v následujícím článku.
„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptají se babičky už po generace. Ne všem dětem vydrží touha stát se princeznou, hasičem či jezdit s popelářským autem. Možná se nakonec místo toho stanou podnikateli, nebo se nechají zaměstnat a budou pracovat v týmu. Co na ně v takovém prostředí čeká? O tom, že je dobré zjistit to včas, že vás na to dokonce někdo dokáže připravit, a také o tom, že si mnozí stále představují neziskovku jako tři nadšence, kteří se rozhodli zachránit les, jsme si povídali s Josefem Müllerem – ředitelem neziskové organizace Junior Achievement Czech.
Věnuje se vaše organizace okrajovému tématu? Čelí vaše cílová skupina stereotypům ze strany veřejnosti? Udělejte z negativa plus a učiňte z vašich klientů hrdiny! Spusťte osvětovou kampaň a ukažte, že se každý může poučit z chyb a začít znovu. Tak to udělalo RUBIKON Centrum se svou kampaní s názvem „Nesedím, pracuji“ a sklidilo nevídaný úspěch. Inspirujte se!
Prvomájový podvečer v budově ORF KulturHaus se již tradičně nesl v duchu slavnostní ceremonie. Zde, v centru Vídně, se totiž opět předávaly ceny SozialMarie, nejstarší ocenění za inovativní řešení palčivých sociálních otázek. Již od roku 2005 oceňuje soukromá rakouská nadace Unruhe výjimečné projekty. Letos z 300 nápadů vybrala 15 nejlepších, mezi které rozdělila částku 54 000 EUR. Do zákulisí jsme se podívali se zakladatelkou nadace a ceny – paní Wandou Moser-Heindl, která v následujícím rozhovoru zdůrazňuje, že vídeňské ocenění je i pro české nápady.
Načítám články
