Personalistika pro neziskovky: Happiness@Work
31. 1. 2019
1 minuta
Načítám
Víte, že ohromujících 97 % neziskovek pracuje s externisty? Že je využívají nejčastěji jako náhradu za stálé zaměstnance (69 %), na nárazové projekty typu grafika (62 %) a jako dobrovolníky (57 %)? Práce s externisty je v neziskovkách takřka nevyhnutelná. A přesto slýcháme, že to nefunguje úplně dobře. Adam Hazdra a Tomáš Ervín Dombrovský z LMC rozebrali aktuální situaci. Jak spolupráci s externisty zlepšit třemi jednoduchými tipy?
Hledáte expertního dobrovolníka? Přemýšlíte, jak s ním nastavit spolupráci? Přečtěte si, jak přemýšlejí samotné firmy, které své zaměstnance v dobrovolnictví podporují. Co jim to přináší a jaká mají očekávání? Na co si dát pozor? O tom všem přímo se zástupci firem jako je T-mobile, KPMG nebo Blueberry.cz.
Práce z domova, flexibilní pracovní doba, práce na dálku. Stále nové výzvy a varianty toho, jak v týmu společně pracovat. Je flexibilita důležitá? Proč se jí vůbec zabývat? Jak jí zavést u vás v organizaci tak, aby byli všichni spokojení, a přitom úspěšně dosahovali stanovených cílů?
Věděli jste, že jako pracovníci neziskových organizací máte možnost profesně posunout sebe a obohatit Vaše organizace během pobytu v USA? Mezivládní Fulbrightova komise už téměř 25 let zprostředkovává vzdělávací, vědecké a kulturní výměny mezi Českou republikou a USA. Mezi mnoha programy nabízí i jeden přímo pro neziskovky. Ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková si s námi povídala o tom, jak program funguje a zdůraznila, že vítány jsou neziskovky i z těch nejzazších koutů republiky – stačí mít dobrý záměr a opřít se do toho!
Vzděláváme se, abychom zlepšovali svou práci. Vzděláváme jiné, aby se rozvíjeli. Jak na to, aby učení bylo opravdu efektivní, a my jsme jen neplýtvali časem? Je třeba víc brát v úvahu fakt, že naše potřeby NEJSOU STEJNÉ - ať už jsme v roli lektora anebo účastníka.
Co dělá firmu šťastnou? A jak zvýšit spokojenost v neziskovkách? Specialista na štěstí v práci Michal Šrajer nadšeně vypráví o tom, proč by lidé měli zůstávat lidmi, co zjistil během cesty kolem světa, i o tom, že štěstí máme každý jen ve své hlavě.
„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptají se babičky už po generace. Ne všem dětem vydrží touha stát se princeznou, hasičem či jezdit s popelářským autem. Možná se nakonec místo toho stanou podnikateli, nebo se nechají zaměstnat a budou pracovat v týmu. Co na ně v takovém prostředí čeká? O tom, že je dobré zjistit to včas, že vás na to dokonce někdo dokáže připravit, a také o tom, že si mnozí stále představují neziskovku jako tři nadšence, kteří se rozhodli zachránit les, jsme si povídali s Josefem Müllerem – ředitelem neziskové organizace Junior Achievement Czech.
Neziskový sektor má stále častěji na talíři tlak na profesionalizaci. Kolikrát jste slyšeli, že je potřeba dokázat žít i bez velkých grantů? Dbát na udržitelnost svých projektů? To se týká i schopnosti zvládat komunikaci s veřejností, mít skvělé PR, umět zpracovat a realizovat marketingové strategie. Zkrátka umět “se světu prodat”. Pracují ale neziskovky také na svém interním PR? Nevázne vám komunikace uvnitř?
Máte rozečtených víc knih najednou? Rádi přeskakujete z jednoho úkolu na druhý? Anebo nejprve jednu knihu dočtete a pak se pustíte do další? Vše závisí na vrozeném typu vaší osobnosti. Jedni rádi uzavírají a druzí nechávají možnosti otevřené. Když se pak v práci potkají odlišné typy, může to vzbudit minimálně rozruch. Jak spolu vyjít a vzájemně se obohatit?
Vzdělávání je nezbytná součást profesního rozvoje jednotlivých lidí, případně organizací jako celku. Často se v našem sektoru setkáváme s argumentem nedostatku financí. V současné době je velkým tématem digitalizace práce. Ale jedním z dalších častých argumentů většího rozvoje organizací bývá nedostatečná znalost práce s digitálními nástroji. Přečtěte si pár tipů, jak na ně.
Růst bolí. Ale ne tak moc, když se můžete učit od těch, kteří už si tím prošli. Inspirujte se zkušenostmi Oldřicha Haičmana, který za 25 let vybudoval z nuly Diecézní charitu Brno, nebo Kateřiny Vackové s týmem Loono, kteří za sebou mají 3 roky raketového růstu. Proč je potřeba lidi si hýčkat, co by dnes udělali jinak a proč to bez koulí nejde?
