Liz Birnbaum
Liz Birnbaum je ředitelka advokačního programu a seniorní poradkyně v Arabella Advisors. Víc než tři dekády se specializuje na veřejné politiky a advokační práci včetně lobbingu. Arabella Advisors tvoří tým motivovaných stratégů, kteří od roku 2005 kopou za efektivní filantropii v USA. Dosud pomohli stovkám neziskových organizací i firem zvýšit dopad při hledání řešení palčivých společenských problémů.
O advokační práci mluvíte jako o nástroji pro společenskou změnu. Na jaké základní kroky by měli lidé v neziskovém sektoru myslet, když se do advokační práce rozhodnou pustit?
Klíčovými body, na které by lidé v neziskovém sektoru měli myslet v rámci advokačních kampaní jsou 1) důsledný výzkum tématu, 2) přístup: je dobré přistupovat k lidem s rozhodovací pravomocí (decision makers - zvolení politici, úředníci, pozn. překl.) takovým způsobem, aby pro ně bylo jednodušší přijmout řešení neziskové organizace a 3) spolupráce: vyplatí se pracovat v koalicích s ostatními, a to včetně těch, kteří nemusejí mít stejný zájem, ale s nimiž je možné se shodnout na konkrétním řešení.
Výzkum je důležitý jak kvůli pochopení problému a navržení řešení, tak také při kontaktování lidí s rozhodovacími pravomocemi. Navíc vám dodá na přesvědčivosti.
Jednání s lidmi s rozhodovací pravomocí musí být informativní a neútočné. Jedním z vašich cílů by mělo být relevantní aktéry o tématu vzdělat a ukázat jim prospěšnost NNO a vašeho řešení. Díky koalicím je možné oslovit lidi z různých stran politického spektra a přivést k jednomu stolu různé pohledy na řešení problému.
Jaké jsou klíčové body při řešení problému, na něž se zaměřujete?
Když řeším problém, snažím se pochopit jeho základní příčiny. Ptát se pouze na to kolik lidí je bez práce nebo kolik lidí žije ve špatných bytech nevede k řešení. Proč jsou lidi bez práce? Je to kvůli nedostatku pracovních míst, nedostatku vzdělání nebo kvalitní infrastruktury, že lidé nemohou dělat dostupnou práci? Pouze až pochopíte základní příčiny, pak je možné navrhnout skutečně efektivní řešení.
Co byste poradila lidem, kteří teprve s advokační prací začínají?
V angličtině máme rčení – „Nenechme dokonalost být nepřítelem dobrého“. Znamená to, že nemůžete uspět, pokud budete usilovat o vše nebo o nic. Usilování o změnu je běh na dlouhou trať a často se posunuje malými kroky. Je dobře, když míříte vysoko, máte jasný cíl a vzděláváte veřejnost o tom, co je potřeba dělat.
Když se ale dostanete k přesvědčování politiků nebo státních zaměstnanců, aby učinili rozhodnutí, někdy se musíte vyrovnat s menšími cíli. Je důležité to nepovažovat za selhání – jsou to první kroky v dlouhé kampani, které vedou k vyřešení problému.
Během vašich přednášek a setkáních v České republice jste často zmiňovala jeden prostý fakt, a to že bychom měli k politikům a státním zaměstnancům přistupovat jako k lidem. Proč si myslíte, že ti, kteří usilují o společenské změny, to potřebují připomínat?
Lidé usilující o společenské změny jsou často rozhořčeni samotnými problémy, které se snaží řešit. Jistě existují dobré důvody pro takové rozhoření, ale to však často nevede k dosažení řešení. Lidé, kteří mohou ovlivnit řešení takových problémů, jsou stejní jako všichni – vztek je nepřesvědčí. Můžete je přesvědčit tím, že s nimi budete jednat rozumně a pokusíte se jim vysvětlit váš problém a řešení.
Konfrontace není přesvědčivá – můžete díky ní přilákat pozornost veřejnosti k problému, k tomu účelu je dobré ji využít. Ale pro rozhodnutí politiků a úředníků je zapotřebí běžného osobního přesvědčování. Kvůli tomu musíte mít připravena solidní data, “příběh řešení” (narrative of impact) – vysvětlení, jak vaše návrhy pomohou vyřešit problém – a v neposlední řadě je třeba mít i osobní příběhy.
Tyto tři elementy jsou potřeba pro změnu názoru u lidí s rozhodovací pravomocí. A na závěr je třeba také selského rozumu, abyste zvolili takovou komunikaci, která povede k tomu, že na vás někdo bude reagovat pozitivně.
Na co by měly být neziskové organizace připraveny, když dávají dohromady žádost pro donory, jež se týká advokační práce?
Při jednání s donory je nejdůležitější mít připraven “příběh řešení” (narrative of impact) – jaké je navrhované řešení a jak povede ke společenské změně. Dále je třeba mít vymyšlen postup, jak dosáhnete vašeho cíle, jak budete informovat veřejnost a jak přesvědčíte politiky a státní úředníky. Jaké informace budete vnášet do diskuse? Kdo budou vaši spojenci? A mnoho donorů chce také slyšet „jak budete sledovat, jestli jste byli úspěšní“?
Co si po návštěvách v Praze a Brně odnášíte zpět do USA?
Musím říct, že bylo moc milé mít možnost podívat se do Brna, což je krásné město a hodně jiné než Praha. Bylo skvělé slyšet, že advokační práce překračuje hranici hlavního města, a že v Brně je mnoho aktivních lidí. To ukazuje širší zájem české společnosti o téma společenské změny.
Co se týká různých diskuzí, tak mě asi nejvíce zaujala konverzace s komunitou dárců v Praze. Otázky a diskuse po mém úvodním příspěvku byly velmi sofistikované a ukazují dlouhodobé přemýšlení ze strany dárců, jak podporovat společenskou změnu.
Diskuse se zástupci veřejné správy zase ukázala, že existuje mnoho podobností ve spolupráci mezi veřejností a vládou v USA a České republice.
Děkujeme za rozhovor!
