Důležité je definovat si, co vlastně od pomoci očekáváme. Jsou to něčí nápady? Zkušenosti? Či síla a zručnost? Nebo potřebujeme vybavení, materiál? A nebo je to něco úplně jiného? Ne každý chce nebo může podpořit jiné finančními prostředky a stejně tak ne vždy jsou pro uspokojení potřeb neziskovky na prvním místě. A na druhé straně stojí jednotlivci, skupiny lidí nebo firmy, které mají zase své potřeby a priority, a tak je celkem přirozené poohlížet se po příležitostech, kde se tyto dvě roviny mohou protnout. K čemu tedy v neziskových organizacích můžeme upínat zrak?

Když se dává čas

Nefinanční oblastí spolupráce, která má v současnosti asi nejvýraznější pozici mezi těmi ostatními, je jednoznačně firemní dobrovolnictví. Velmi často se však s tématem setkáváme z pohledu firem a jejich zaměstnanců, kteří se různých forem dobrovolnictví účastní. Potřeba zde často vyplývá z přesvědčení firmy připojit se k principům společenské odpovědnosti a vybraná neziskovka mívá roli koncového subjektu, který umožní společensky prospěšné snahy těchto dobrovolníků realizovat pod svou střechou. Přístupy k firemnímu dobrovolnictví ze strany firem mohou být různé (jak si můžete přečíst také v článku „Dobrovolnictví korporátní optikou“ v tomto čísle), ovšem jaké možnosti máme my v neziskových organizacích?

Za účelem efektivního propojování firem a neziskovek, které chtějí najít společnou řeč, vznikají různé subjekty, mezi nimi například Dobrovolnické centrum Ratolest Brno, ve kterém se již 7 let věnují individuálním dobrovolníkům a na základě získaných zkušeností se v loňském roce rozhodli rozšířit svou působnost i na dobrovolnictví firemní. Od loňského léta tak realizují projekt s názvem „Spouštíme lavinu dobrovolnictví“, který je zaměřen na rozvoj firemního dobrovolnictví v Brně a jeho nejbližším okolí. Jaké přínosy projekt neziskovkám přináší, nám přiblížila Veronika Křížková z organizace Ratolest Brno:

Projekt neziskovým organizacím nabízí bezplatné služby na vysoké profesionální úrovni, zacílené na začlenění firemních dobrovolníků do činnosti organizace, efektivní využití jejich pomoci, zajištění organizačních a administrativních náležitostí spojených s dobrovolnou pomocí. Poptávky neziskových organizací se pohybují již od 1 hodiny darovaného času, např. při expertním dobrovolnictví. V současné době je do projektu zapojeno deset firem a přes dvacet neziskových organizací. Je tedy vidět, že zájem ze stran neziskových organizací je opravdu velký.

Pro zaměstnance z neziskového sektoru je každá dobrovolnická činnost obrovským přínosem. Ať jde o zkušenosti a znalosti, které jsou jim předány, nebo čas, který mohou místo manuální činnosti věnovat práci s klienty. Obě strany mají možnost nahlédnout vzájemně do své práce, což je v mnohém obohacuje a přináší jim zajímavé podněty a také nová partnerství, která z výkonu firemního dobrovolnictví mohou plynout.

Je ale příchod „osoby zvenčí“ pro neziskovky vždycky přínosem? Zeptali jsme se Martiny Flídrové, programové manažerky pro firemní dobrovolnictví odborné platformy Byznys pro společnost, která se věnuje zapojování zaměstnanců do veřejně prospěšných projektů a činností, na to, pro jakou organizaci vůbec připadá využití této formy podpory v úvahu.

Firemní dobrovolnictví se hodí pro každého, kdo chce dobrovolničit, a pro každou organizaci, která se chce rozvíjet. Pro veřejně prospěšný sektor je to velmi užitečný způsob jak optimalizovat náklady, navázat dlouhodobé partnerství se ziskovým sektorem, profesionalizovat se a zkvalitňovat své fungování. Opravdu mě nenapadá typ organizace, pro který by firemní dobrovolníci nebyli přínosem. Ne všechny činnosti může však firemní dobrovolník v neziskovém vykonávat. Mám na mysli především odbornou práci ve zdravotnických, sociálních a vzdělávacích organizacích - tu kvalitně obstará vyškolený personál, kterému dobrovolníci "odlehčí" jinak.

Možností, jak smysluplně pomoci, je mnoho: úklid, údržba, výmalba, zahradnické práce, a to jsme jen u manuální práce. Dobrovolníci mohou především pomoci klientům zmíněných zařízení trávit čas smysluplněji. Organizují výlety či taneční odpoledne pro seniory, pomáhají s obsluhou handicapovaným zaměstnancům sociálního podniku, předčítají nevidomým a sportují s dětmi z dětských domovů. V posledních letech se v Česku dostává do popředí expertní dobrovolnictví, kdy zaměstnanci firem pomáhají manažerům veřejně prospěšných organizací nastavit strategie finanční udržitelnosti, PR a marketingu, školí manažerské dovednosti, projektové řízení nebo IT dovednosti.

Jak nastavit spolupráci?

Pokud se tedy neziskovka rozhodne, že chce firemní pomoci využít, měla by si automaticky vyjasnit několik základních otázek, které pomohou dostat spolupráci do oboustranně výhodné roviny. Podle Martiny Flídrové je základem otevřená komunikace a snaha pochopit potřeby toho druhého:

Ve všech případech spolupráce firemního a veřejně prospěšného sektoru se vyplatí nepodcenit přípravu. Je klíčové vyjasnit si předem, co přesně od sebe zapojené strany očekávají. Otevřenou komunikaci a dostatek pravdivých informací ocení každý. Ve firemním dobrovolnictví jsme si této skutečnosti vědomi a pořádáme pro neziskové partnery pravidelné workshopy Jak být dobrým firemním partnerem. Populární jsou i naše networkingové akce pro partnery z firem a neziskové oblasti, na kterých se mohou aktéři dobře seznámit se světem „na druhé straně“.

Dlouhodobou evaluací dobrovolnických programů na portále zapojimse.cz jsme odhalili několik jednoduchých omylů, kterých se zástupci veřejně prospěšných organizací snadno dopouštějí. Především nelze automaticky předpokládat, že si dobrovolníci jdou na akci odpočinout, opak je pravdou. Většinou jim zaměstnavatel proplácí jen jeden dobrovolnický den, proto toho chtějí vykonat co nejvíc a vidět za sebou hmatatelné výsledky pomoci a jasnou změnu k lepšímu.

Je také velmi přínosné udržovat s firemní partou, která vám pomohla, kontakt i po skončení akce. Zasílání poděkování, novinek o organizaci a pozvánek na další akce stále není pro spoustu příjemců firemní podpory samozřejmostí.

A v neposlední řadě je to stále upřednostňování firemní charity a filantropie před nefinanční pomocí. Přitom aktuální průzkumy a trendy ve firemním dobrovolnictví naznačují, že zaměstnanci chtějí pomáhat tím, co dovedou, a jsou ochotni dlouhodobě vést neziskové organizace od materiální a finanční závislosti na firmách směrem k udržitelnému a soběstačnému fungování.

Ačkoliv se poslední dobou zdá být v popředí především trend firemního dobrovolnictví, opomíjet nesmíme ani individuální dobrovolníky, kteří se svou pílí a časem dlouhodobě a nezištně zapojují do činnosti neziskovek bez potřeby toto své osobní přesvědčení nějak zviditelňovat a očekávat pochvalná uznání veřejnosti. Zmíněné Dobrovolnické centrum Ratolesti Brno je školí a připravuje pro výkon dobrovolnické činnosti. Veronika Křížková potvrzuje, že i zde je nutné potřeby na obou stranách správně vybalancovat:

Zájemce o dobrovolnictví se na schůzce v Dobrovolnickém centru dozví od koordinátorky dobrovolníků podmínky, které musí splnit pro to, aby byl do Dobrovolnického centra přijat. Na schůzce se společně proberou očekávání dobrovolníka a ladí se jeho zájmy a potřeby s potřebami organizací, které nabízíme v portfoliu. Jakmile si projde zájemce o dobrovolnictví těmito kroky, následuje školení, které jej poté pečlivě připravuje na činnost v konkrétní organizaci s konkrétní cílovou skupinou. Dobrovolnické centrum o své dobrovolníky pečuje i nadále během jejich dobrovolnické činnosti. Například 2 – 3krát ročně se mohou dobrovolníci zúčastnit vzdělávací akce týkající se seberozvoje či sociálních služeb, každé dva měsíce také probíhají supervize, které slouží ke sdílení dobrovolnických zkušeností, radostí i strastí – snažíme se, aby pomoc dobrovolníků klientům v organizacích byla kvalitní, efektivní a účinná a zároveň aby dobrovolníky bavila a přinášela radost.

Materiál nejen na humanitární účely

Pracovní síla někdy není vše, co pro svůj provoz nebo klienty potřebujete zajistit, v tomto ohledu je potom dobré vědět, že existují subjekty, které jsou schopny podporovat i materiálně. Vedle veřejně prospěšných sbírek všeho možného, od oblečení až po potraviny (nedávno například proběhla celorepubliková Potravinová sbírka), pro neziskové organizace, do kterých se firmy mnohdy zapojují, se můžeme setkat i s jinou formou jejich vlastní iniciativy. Osvědčeným způsobem je uzavírání barterových dohod, tedy že si neziskovka s firmou vymění hmotné věci či služby stylem „něco za něco“, takto můžete získat například prostor pro uspořádání své akce. Kromě barteru si některé firmy zakládají na vlastních způsobech podpory druhých, které se vážou k jejich oboru a odbornosti. Jednou z nich je i společnost Microsoft. Co konkrétně její management vedlo k zapojení se do prospěšných aktivit, prozradila Lenka Čábelová, manažerka komunikace a CSR:

Microsoft byl před 40 lety založen s myšlenkou, že naše technologie mají lidem pomáhat uskutečňovat jejich sny. Podpora komunity je proto součástí naší kultury od začátku. Chceme, aby naše služby a výrobky byly dostupné všem. Tato vize nás přirozeně vede k podpoře či založení řady projektů, jejichž cílem je pomáhat. Mezi ně patří například program TechSoup, který umožňuje neziskovým organizacím využívat software zdarma či za malé poplatky. Za pět let, co jsme zapojeni, využilo náš software 1400 neziskovek v ČR, které získaly přes 20 000 softwarových licencí v celkové hodnotě téměř 200 milionů Kč. Současně jim pomáháme i osvojit si znalosti, které k využití nových technologií potřebují, například formou vzdělávacích konferencí a webcastů. Za posledních osm let jimi prošlo přes tisíc zástupců neziskovek. Na tomto programu spolupracujeme se Sdružením Via.

Samozřejmostí pro Microsoft je také firemní dobrovolnictví - společnost poskytuje každému zaměstnanci tři placené pracovní dny ročně na práci v komunitě. Nad rámec toho realizuje další aktivity, jejichž cílem je například zpřístupnit dětem dovednosti, které budou potřebovat na budoucím trhu práce i při podnikání. Příjemcem v tomto případě není neziskovka, ta je zde totiž v roli spoluorganizátora, jak dále vysvětluje Lenka Čábelová:

V posledních letech jsou to zejména základy programování a logické, analytické a kreativní uvažování, které za tvorbou počítačových programování stojí. Očekává se, že navzdory přetrvávající nezaměstnanosti mladých bude do pěti let v Unii chybět téměř milion lidí s pokročilými digitálními dovednostmi a nejde jen o IT odborníky, jde o pracovníky všech oborů a různých profesí. Naším nejnovějším projektem v této oblasti je Akademie programování. Otevřeli jsme ji letos v březnu a už do prvního pilotního ročníku se zapojilo 25 škol a 800 dětí, které prošly desetihodinovými kurzy základů programování. Zpětná vazba je skvělá a v říjnu jsme ve spolupráci s neziskovkou Czechitas zahájili druhý ročník.

Všední věci provést s přesahem

Poměrně novým trendem, se kterým se můžeme setkat už ve více modifikacích, je nakupování v e-shopech pomocí speciálního prostředníka, který umožní nakupujícímu darovat určitou částku z nákupu na vybraný veřejně prospěšný účel. Zakladatelé těchto nástrojů se snaží nenásilnou formou vytvořit vztah nakupujících k dárcovství, z nichž mnozí by za normálních okolností o poskytnutí daru třeba vůbec neuvažovali. Online portály jim proto jdou maximálně naproti a snaží se potenciální dárce přesvědčit sympatickými vlastnostmi této služby, jako je rychlost, jednoduchost nebo třeba fakt, že svým příspěvkem nezaplatí ani o korunu navíc.
Tak takhle to funguje, popisují na Portálu GIVT. Foto: GIVT.cz

Pro neziskové organizace to samozřejmě znamená možnost k těmto portálům se připojit, zaregistrovat se do jejich databáze, ze které při nákupu zákazníci vybírají organizaci, kterou by rádi podpořili. Pouze se zaregistrovat ale samozřejmě nestačí, dá se totiž prozatím předpokládat, že lidé, kteří tímto způsobem svůj nákup provedou, už do toho vstupují s jistými preferencemi a často v seznamu hledají „tu svou“ neziskovku. Pokud takovou ještě nemají, je pouze na Vašich komunikačních schopnostech, jak dokážete nadchnout pro své poslání veřejnost a přesvědčit ji, že jste jedineční v tom, co děláte a že má smysl Vás podpořit. Ale to už je jiné téma. Nicméně nabízí se v tomto směru využít práci se svou komunitu, stávajícím okruhem lidí, kteří Vám fandí. Jistou marketingovou podporu pro zaregistrované nabízí přímo portál GIVT ve formě nejrůznějších propagačních materiálů, bannerů na web apod., které můžete umístit například na své webové stránky, či na sociální sítě a dát tak světu vědět, že jste online a ke službě jste se připojili.

Na GIVT.cz je aktuálně registrováno 927 neziskových organizací, které mohou nakupující podpořit nákupem z 285 e-shopů. Registrace je pro neziskovky zcela zdarma, ani zákazníci nepřijdou zkrátka, protože oni neziskovce věnují v podstatě jen jedno kliknutí navíc, zatímco peníze na jejich účet poputují už z kapsy někoho jiného. Stejně funguje také ŠtědrýNákup.cz, kde je zatím 35 neziskovek, 200 e-shopů a možnost získat podporu až 12 % z každého nákupu.

A do třetice Dárcovský zip, nápad Zuzany Filipové, která je finalistkou soutěže Social Impact Award - pro mladé s podnikatelskými nápady na řešení společenských a environmentálních problémů. Dárcovský zip má opět spojovat neziskovky na jedné straně a české i slovenské e-shopy se zbožím na straně druhé a „zapnout“ je prostřednictvím aplikace dohromady. I tento nápad stojí na podobném principu, ovšem darovaná částka navýší cenu, kterou za zboží člověk zaplatí – přes aplikaci se dostane do svého oblíbeného e-shopu, nakoupí a při platbě bude mít možnost finální částku zaokrouhlit dle svého uvážení (od jedné koruny výše). Rozdíl mezi skutečnou a zaokrouhlenou cenou potom prostřednictvím zipu bude moci zaslat neziskovce, kterou si vybere.

Učit se, učit se, učit se

Poslední oblastí, které už jsme se dotkli u firemního dobrovolnictví a kterou Vám představíme blíže, je další nefinanční forma dárcovství, a sice předávání know-how a vlastních zkušeností. Unikátním místem, založeným ke střetávání poptávajících neziskovek a lidí nabízejících dobrovolnicky svou odbornost je platforma Um sem um tam. Na to, jaké jsou zkušenosti těch, kteří službu vyzkoušeli, a zda skýtá nějaká rizika či omezení, odpovídá spoluzakladatelka tohoto projektu Adéla Jansová:

Za tři roky, co Um sem um tam funguje, jsme již napomohli k více než osmi stovkám propojení, která skončila hotovou spoluprací. Záměrně mluvíme o spolupráci, protože avizujeme, že takové propojení má přínos pro obě strany. Neziskové organizace z ní mají hotovou práci, dobrovolník na druhé straně nové zkušenosti, kontakty, příležitost vyzkoušet si něco nového v podobě mikroprojektu z vybrané oblasti. Narůstající počet dobrovolníků i neziskových organizací nasvědčuje tomu, že o tento druh spolupráce je oboustranný zájem.

I problémy samozřejmě nastat můžou, především když jedna strana přestane komunikovat. Bohužel se to stává ze strany dobrovolníků, ale i neziskovek. A přitom by stačila krátká zpráva, aby druhá strana věděla, jaká je situace.

Také pracovníci z komerčního sektoru Vás mohou obohatit o své znalosti nabyté v oblastech, ve kterých jsou odborníky, a přispět tak k dalšímu vzdělávání. Jmenujme alespoň Rok jinak Nadace Vodafone, projekt, v rámci kterého nezisková organizace čerpá znalosti od grantisty, který celý rok v dané neziskovce pracuje. Jak to vlastně funguje a zda je taková spolupráce vzhledem k odlišnostem sektorů pro obě strany výhodná, jsme se zeptali manažerky grantových programů Nadace Vodafone Jany Neupauerové:

Neziskovky se spojí s člověkem ze světa byznysu nebo státní sféry samy, častokrát se dvojice neziskovka - profesionál již zná díky předchozí pomoci či spolupráci. Taková situace je pro obě strany ideální. Případně se neziskovka a profesionál mohou najít díky tzv. Burze, na kterou na našem webu umístí jedna nebo druhá strana svůj inzerát. Poté dvojice vypracuje projekt, se kterým se přihlásí do grantového programu Rok jinak, a pokud úspěšně absolvuje dvoukolové výběrové řízení, čeká ji roční spolupráce. Ta obvykle přinese mnoho nových zkušeností oběma stranám. Neziskovky si Rok jinak velmi pochvalují. Lidé z byznysu jim většinou přináší důležité systémové změny, nové pohledy na problematiku, důležité kontakty, nové možnosti spolupráce či zakázky, finanční udržitelnost či soběstačnost, zefektivní určitou oblast činnosti organizace. Z našich průzkumů plyne, že nejvýraznějším dopadem úspěšně realizovaných projektů byl vznik nových produktů v organizacích, které i po ukončení programu dál úspěšně pokračují.

Její slova dokládají spokojení lidé neziskovek. Například Anna Šimonová, ředitelka organizace Fokus Vysočina k tomu dodává: „Domnívala jsem se, že název Rok jinak je odvozen od roční pracovní změny grantisty, že je to jeho rok jinak. Mýlila jsem se. Po půl roce realizace projektu se odvažuji říci, že pro samotnou organizaci a její pracovníky je to taky rok plný změn a obratů. Grantista Miroslav Kupec mně samotné otevřel oči - začala jsem posuzovat stav věci ne podle dojmů ale faktů a hlavně jsem přestala odkládat zásadní rozhodnutí. Většina managementu se za jeho podpory začala zabývat věcmi, které neměla odvahu řešit nebo možná ani neuměla. Dodává nám odvahu a elán pouštět se do nových věcí."

Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která byla oceněna zlatem jako TOP odpovědná firma v kategorii Společensky prospěšný projekt, Vám zase odborným dobrovolnictvím může pomoci, když se snažíte rozjet svůj sociálně prospěšný podnikatelský záměr, jak vysvětluje CSR koordinátorka Pavla Zemanová:

V PwC klademe důraz na odborné dobrovolnictví a podporu sociálního podnikání. Klíčovým projektem v této oblasti je u nás dlouhodobá podpora soutěže Social Impact Award, která oceňuje nápady na sociální start-upy. Partnerem soutěže SIA jsme již od jejího vzniku v roce 2012. Její vítězové jsou většinou velcí nadšenci, kteří ale nejsou znalí financí nebo práva. Naši zaměstnanci vítězům poskytují to, co sami umí nejlépe - individuální mentoring a poradenství. Začínající podnikatelé tak získají pro ně klíčové služby, které by si sami nemohli dovolit.

V letošním ročníku SIA jsme v rámci akceleračního programu vítězům poskytli 300 hodin mentoringu a odborné rady. Při individuálních setkáních naši odborníci radí, jak start-up posunout z dobrého nápadu do podnikatelsky udržitelného projektu. Řeší především otázky, jak nastavit podnikatelský plán, jakou právní formu zvolit nebo jak se připravit na prezentaci před investorem. I pro naše zaměstnance je spolupráce se SIA zajímavou zkušeností. Mohou uplatnit své znalosti, rozvíjet své dovednosti, vyzkoušet si práci v odlišném prostředí, a díky tomu se mohou na byznys podívat z úplně jiné perspektivy. To je posouvá v jejich dalším rozvoji.

Ukončením soutěže SIA naše spolupráce se sociálními podniky nekončí. Úspěšné projekty se snažíme podporovat i nadále. Takto jsme například od projektu Forewear objednali propagační předměty a zdravé svačinky sociálního podniku JAPŮ jsou zase v nabídce naší interní kavárny.

Co říci závěrem? Nevytvářejte si rovnítko mezi podporou a penězi, možností je totiž mnohem více a využít je není tak nesnadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Poohlížejte se aktivně kolem sebe a hledejte příležitosti a místa, ve kterých se Vaše potřeby mohou střetnout s prioritami a možnostmi jednotlivců, skupin i firem, které jsou Vám blízké. Navazujte vzájemně prospěšná partnerství, protože každé takové Vás může obohatit a otevřít zase dveře dál.