Není tajemstvím, že veřejná důvěra v neziskové organizace se drží proklatě nízko. Jiná čísla ukazují, že dárcovství je naopak na vzestupu. Co to znamená? Možná je čas přestat se litovat, zvednout hlavu a jasně si říct: „Odvádíme dobrou a prospěšnou práci a jsme v tom dobří!“

Na podzim roku 2017 vydalo CVVM výsledky pravidelného průzkumu k důvěře společnosti vybraným institucím. Jedna otázka je již několik let věnována neziskovkám. Všichni to tušíme a čísla dávají za pravdu - důvěra v neziskovky klesá. Souběžně se ale objevují informace, že dárcovství vytrvale stoupá. Potvrzují nám to data z Finanční správy, která každoročně zpracovává Nadace Via.

Fyzické osoby si v daňových přiznáních za rok 2014 snížily základ daně dary v celkové hodnotě 1,75 miliardy, za rok 2015 1,79 miliardy a za 2016 dokonce 1,95 miliardy korun. Nepřímo lze usuzovat růst i z raketového rozvoje Darujme.cz - největšího agregátora online darů v Česku. Naštěstí patří mezi ty, kteří detailně zveřejňují výsledky. Z nich vychází, že v roce 2016 přes nástroj darovalo 20 tisíc lidí 28 milionů. V roce 2017 už tomu bylo téměř 43 tisíc dárců a 52 milionů vybraných korun.

Nabízí se tedy otázka - jak je to přesně s důvěrou společnosti vůči neziskovým organizacím? Co jiného je totiž dar, než projev důvěry? Zdá se, že klesající důvěra společnosti má mnohem menší vliv na darování, ale spíše přímo na samotné neziskové organizace. Cítí se pod tlakem nedůvěry a nepochopení. Práce v neziskovce ztrácí na prestiži. Leckdo už dokonce i v rodině raději nevysvětluje, co vlastně dělá. Ale jsou tyto pocity opravdu namístě? Nejde o negativní začarovaný kruh, který z nás může udělat to, co si o nás část (pouze část) společnosti myslí?

Jde to i jinak

Je třeba vrátit se ke kořenům, zvednout hlavu a jasně si říct: „Odvádíme dobrou a prospěšnou práci a jsme v tom dobří!“ Máme nižší platy? Část společnosti a politiků nám nedůvěřuje? Víme o tom a přistupujeme k tomu zodpovědně. Ale nenecháme se tím zviklat - víme o jiné části společnosti, která za námi stojí, podporuje nás a jejich zájem stoupá.

Jasně a sebevědomě plníme naši misi a máme výsledky. Víme, že nepotřebujeme pomoc, protože nejsme slabí. My vybízíme ostatní, aby byli součástí našeho úspěchu. Jsme svědky statečnosti příjemců naší pomoci, nejen jejich bolesti. A šíříme tuto obdivuhodnou statečnost mezi nás, do společnosti a do stejně silných a sebevědomých podporovatelů.

Nemoc není slabost

Zdají se předchozí věty vzletné, neuchopitelné v praxi? Pokud ano, pak jste obětí mindsetu, diktujícího „sami jsme slabí a potřebujeme pomoc“. Opravdu vás naplňuje taková práce a hlavně fundraising s takovou zprávou?

Pojďme se podívat, jak vypadá dobročinná organizace, která se nebála přístup změnit. Fundraisingové video torontské dětské nemocnice SickKids, která byla fenomenálně prezentovaná na poslední IFC 2018 v Amsterdamu:

 

 

Plnění jejich mise ukazují jako bitvu. V každé bitvě jsou hrdinové, kteří hrají rozhodnou roli. V SickKids nejsou hrdinové nikdo jiní než právě děti-pacienti. Neukazují je jako trpící, ukazují je jako statečné, silné bojovníky. Protože jimi jsou.

Ale zde to nekončí. Pokud píšu o změně mindsetu, pak není pouze v náhledu na dětského pacienta, kde neukážu utrpení, ale jeho statečnost. Tato změna ovlivňuje náhled i na širší okolí. Jako třeba zde - speciální video ke Dni matek:

 

 

A nekončí to ani zde! Změna mindsetu samozřejmě promyšleně vyšla ze samotné podstaty, jak o sobě celá organizace uvažuje. SickKids prostě přestali komunikovat potřebu pomoci (help us), ale vyzývají lidi, aby se připojili (join us). Důkaz? Podívejte se na pár týdnů staré video:

 

 

Dárce nevyzývají k daru, který vyřeší bolesti, vyzývají je k připojení se k síle, kterou jejich pacienti a jejich rodiny projevují.

 

Náš boj: Help us VS. Join us

Mimochodem - všimněte si důležitého rozdílu mezi mindsety „help us“ a „join us“ ve vztahu k celé organizaci. „Help us“ je přístup jasně zaškatulkovaný do „fundraisingu“. A tím i samotný fundraising konzervuje do sebe samotného. Zatímco „join us“ už tak zřetelně „pouze“ fundraising neobsahuje. A to je dobře. Fundraising ve smyslu tohoto druhého mindsetu totiž velice správně není pouze získávání prostředků, ale je to o organizačním vedení, komunikaci, kultuře, zapojování lidí a ano - teprve v úzké kombinaci s tímto vším i získávání prostředků.

Takže když se podíváme znovu na případ SickKids: Kdo je „pacientem“ vaší dobročinné organizace? Kdo jsou vaši hrdinové? V čem je vaše statečnost, síla a dopad, které vysíláte do prostředí, ve kterém žijeme?

Odpovězte si. Uchopte to. Začněte komunikovat sílu, důstojnost a sebevědomí. Kdo má pravdu, nemá se čeho bát.

2018-05-medailonek.png

Autor článku

Jan Gregor

Koalice Za snadné dárcovství

Jan pracuje jako ředitel koalice Za snadné dárcovství - její priority jsou ve sdílení fundraisingových zkušeností mezi členskými organizacemi, networkingu a vedení komunikační kampaně Závěť pomáhá. V minulosti působil jako programový ředitel Nadace Via. Od roku 2006 se věnoval rozvoji individuálního fundraisingu v Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic. Individuální fundraising je i téma, které Honza rád konzultuje - obzvlášť ho baví hledat způsoby, jak utužovat vztahy s dárci.

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.