V jaké kondici je město, ve kterém žijete? Znáte jeho slabá místa? A dá se s nimi něco dělat? Severočeské město Ústí nad Labem je již delší dobu v průšvihu. Pozitivním a konstruktivním způsobem na to upozorňuje Re-vize Ústí. Jde o nadšeneckou iniciativu mladých lidí, kteří hledají spolu s občany a odborníky plán pro jeho rozvoj. „Naším cílem je vytvořit takovou vizi, díky které se z Ústí stane atraktivní město, ve kterém budeme chtít žít,“ vysvětluje jedna z hlavních iniciátorek urbanistka Jitka Žambochová.


profil2.jpg

Jitka Žambochová (*1991)

 

Narodila se v Ústí nad Labem. Vystudovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze obor Architektura a urbanismus. Od své diplomové práce na téma Ústí nad Labem – Nové město se začala zabývat problémy města Ústí nad Labem, jejich příčinami a hledáním řešení, která povedou k pozitivní změně. Stala se zakladatelkou platformy a cyklu přednášek Re-vize Ústí, ve kterém se daří otevírat důležitá městská témata a bavit se o nich odborně, srozumitelně a konstruktivně. V současné době působí v ateliéru Tečka, jehož hlavním cílem je vracet kvalitu veřejnému prostoru a oživovat zašlá místa.

Město v průšvihu

Jak se pozná, že město nefunguje dobře?

Město je velmi složitý organismus. Zkusím ho přirovnat k lidskému tělu. Jak se pozná, že je člověk nemocný? To, že něco nefunguje správně, často ukazují drobné příznaky. U města jsou tyto příznaky nejlépe čitelné ve veřejném prostoru, který je podobným indikátorem jako u člověka zdraví vlasů nebo kůže. Veřejná prostranství jsou místa, kam se propisuje spousta problémů, které začínají někde úplně jinde a jsou ve skutečnosti mnohem hlubší. Stačí, když si stoupneme na náměstí a chvíli pozorujeme. Jsou tu lidé? Co dělají? Zejí okolní domy prázdnotou? Je tu čisto? Jsou tu bezpečnostní kamery? Křičí na mě reklama? Náměstí je indikátor, ale také to, co město ukazuje navenek. Stejně ale jako si nemocný člověk dokáže namalovat obličej a nabarvit vlasy, i náměstí někdy dokáže vzbudit pocit, že je všechno v pořádku. Některé problémy města nejsou čitelné hned. Proto je vždy dobré podívat se na „obyčejnou“ čtvrť či periferii a jejich veřejná prostranství. Ty jsou, co se týká odhalení fungování města, mnohem upřímnější.

Jaké je tedy zdravé město?

Zdravé město je město, ve kterém se dobře žije. A to je všechno. Zdraví lidé i města fungují tak, že všechno běží jak má a člověk si často ani neuvědomí, kolik péče, prevence a správných návyků to obnáší.

Stejně jako lidé, i města se musí vypořádávat s handicapy a diagnózami, věkem i tělesnými proporcemi. Lepší než bojovat proti nim je, věřím, respekt k tomu, co změnit nelze a zdravý přístup k tomu, co ovlivnit lze. Lidské zdraví i zdraví měst je z velké části o psychice, vůli a konstruktivním přístupu k řešení problémů.

Jitka Žambochová jako moderátorka diskuzního večera na téma Krajina./ Zdroj: Re-vize Ústí

Co obnáší dělat osvětu na poli rozvoje města?

Vstupujete do prostředí, které „každý zná“, protože každý se pohybuje ve městě. Zároveň zjišťujete, že zákonitosti, které jako architekt považujete za samozřejmé, běžný člověk vůbec nevnímá. Ba co víc, nevnímá je často ani městský politik či úředník. To je pochopitelné, protože architektura většinou není jejich oborem. Vaším úkolem je ukázat lidem souvislosti, které jim unikají, propojit příznaky s příčinami, naučit je město číst a rozumět procesům, které přesahují jejich každodenní zkušenost. Zároveň je nutné potlačit své profesní ego a přizpůsobit svůj odborný jazyk lidem tak, aby vám rozuměli.


TIP: Chtít udělat dobré město – to je první a bezpodmínečný předpoklad, aby se to podařilo. Dále je to mít vizi, kontinuálně o město pečovat, komunikovat a nezavírat oči před problémy.


Nadchnout lidi pro své město

Co je Re-vize Ústí a proč vznikla?

Re-vize Ústí vznikla díky jedné diplomce, která se zabývala rozvojem čtvrti okolo plánovaného nádraží vysokorychlostní železnice v Ústí nad Labem. Práce mě vedla k odhalení řady témat a hlubokých problémů, se kterými se město potýká a které zdaleka přesahují můj obor. Následovala nevyhnutelná otázka: Řeší to tu někdo? A tak vznikla myšlenka přizvat další odborníky a zpřístupnit témata a nabyté poznatky lidem formou, která je bude bavit. Spolu s partou dalších nadšenců jsme rozjeli cyklus diskuzních večerů o Ústí. Každý díl cyklu otevírá jedno z důležitých ústeckých témat – využití zpustlých areálů po bývalých fabrikách, image města a s tím spojený odchod mladých lidí z města nebo třeba budoucnost jezera Milada v těsné blízkosti Ústí.

Naším hlavním cílem je vzbudit Ústí nad Labem z letargie a ukázat, že má spoustu kvalit a že problémy, které tu jsou, jsou řešitelné. Proto zveme odborníky z měst, která si podobnými problémy úspěšně prošla. Chceme přilákat lidi k tématu města, motivovat je k tomu, aby se zapojili do dění ve svém městě.

Návrh na revitalizaci ústecké čtvrti Nové město. Vizualizace z diplomky, která už mnohé rozpohybovala./ Zdroj: Re-vize Ústí

Od roku 2018 jste uspořádali sedm odborných diskuzních večerů. Sledujete nějaký dopad?

Máme už několik hmatatelných úspěchů – hlavně příprava zřízení Kanceláře architektury města, která by měla držet městské koncepce a dlouhodobé projekty pohromadě a komunikovat je. Dalším pozitivním výsledkem je spolupráce s Palivovým kombinátem Ústí, což je státní podnik, který spravuje jezero Milada a provádí rekultivace bývalých hnědouhelných lomů. Také spolupracujeme s Fakultou sociálně ekonomickou na mezinárodní konferenci o rozvoji města, která se tu bude v únoru konat.

Daří se nám ale hlavně inspirovat lidi. Podnítit mladé, aby se sami do něčeho pustili, aby se zajímali. Dodat sílu v tom, že jejich aktivita má smysl a může mít výsledek. Podařilo se ukázat, že i v našem vyhroceném problémovém městě může proběhnout konstruktivní diskuze o problému. To je první krok. Ten druhý je odcházet s úsměvem na rtech a pocitem, že řešení existuje. Třetím, a to tím nejzásadnějším je, aby se k řešení problému našel dostatek vůle, a to zejména mezi vedením.

Jak se na Re-vizi Ústí dívá samotné vedení města?

Vedení je obezřetné. Vypadá to ale, že postupně zjišťují, že se nemají čeho bát a na naše večery už chodí. Mezi naše základní pilíře patří nestrannost a konstruktivní přístup. Vždy tvrdíme, že existují taková rozhodnutí, která jsou dobrá pro rozvoj města bez ohledu na politickou příslušnost. Těší mě, že se postupně daří budovat důvěru a propojovat lidi. A to i ty, kteří vždy byli zdánlivě v opozici.

Neuvažovali jste o vstupu do komunální politiky?

Odborná občanská angažovanost a politická angažovanost jsou dvě různé věci. Obě mají své nezastupitelné místo a jedna nemůže nahradit druhou. Jednou jsme deklarovali, že Re-vize Ústí je nestranická aktivita a tak to zůstane. Věříme, že má smysl propojovat politické tábory nad otázkami rozvoje města, které jsou spíše odborného než politického rázu. To je naše místo. Samozřejmě si ale velmi vážím těch, kteří do politiky jdou. Ústí potřebuje dobré politiky jako sůl.

Brožura Vize Ústíčka vznikla díky crownfundigové kampani a shrnuje poznatky z cyklu odborných diskuzí./ Zdroj: Re-vize Ústí

Jak aktivity kolem Re-vize Ústí financujete?

Produkce a tisk brožury Vize Ústíčka byla financována z crowdfundingové kampaně. Tehdy jsme cílovou částku vybrali už během prvních 24 hodin. Díky tomu jsme mohli vydat brožuru v krásném nákladu 2 000 ks a poté ji distribuovat po městě důležitým aktérům i veřejnosti. Za to všem našim fanouškům děkuji. Jinak, co se financování týká, je to upřímně naše slabá stránka. Osvěta v této oblasti je bohužel činnost, která se nedá tak snadno zaplatit z grantových peněz. Budiž toto výzva pro člověka, který umí ve fundraisingu chodit a chtěl by nám pomoci! A také výzva České komoře architektů a nadacím, že tu je více podobných iniciativ a že často z nouze suplují roli městského architekta.

Vnímat veřejný prostor jako běžné téma hovoru

Ve kterých městech podle vás komunikace mezi občany, odborníky a vedením města funguje dobře?

Zásadní věc, která mě poznamenala, byl rok bydlení ve francouzském Nantes. Tady jsem přičichla k reálnému prostředí společnosti, která vnímá veřejný prostor jako svůj domov a běžné téma hovoru. Péče o veřejná prostranství a život v nich je tu přirozenou součástí a všechno vypadá, že funguje samo od sebe, jakousi společenskou zvyklostí. Myslím, že velkou roli v tom hraje jejich ochota účastnit se veřejného života (oproti české nechuti, která je snad pozůstatkem minulého režimu).

V Nantes jsem poprvé zažila, jak vypadá billboard na akci typu „Pojďte se podílet na budoucnosti naší náplavky“. A lidi na ta setkání skutečně chodili. Pamatuji si, jak mě překvapil ten zájem a úroveň znalostí o městě běžného občana. Komunikace mezi politiky, občany a odborníky a vzájemný respekt jsou tu samozřejmostí. Kultura toho dialogu je tu někde úplně jinde. Česká mentalita je zákonitě jiná, ale tyhle věci jsou něco, čím má podle mě smysl se inspirovat.

Pokud se chce někdo pustit do revize svého města, co mu doporučíte? 

Vždycky se ptám – proč to chcete dělat? Až si tohle ujasníte, směle do toho. Odložte zbytečně odborné výrazy. Přijměte, že jsou i jiné profese a že nejlíp fungují pohromadě. Odložte profesní ego a naslouchejte jim, spoustu se naučíte. Jděte na svou bývalou střední školu, stoupněte si před studenty a povídejte si s nimi. Překvapí vás, co ví, co neví (a jak bystří a nezatížení oproti dospělým jsou!). Druhý level je povídat si nezávazně s dospělými. Ten třetí je něco s nimi vyjednávat.

Nezapomeňte, že nejste spasitelé světa. Dělejte to proto, že vás to baví, ne proto, abyste se zničili. Ušijte formát vaší aktivity na míru vašemu městu, vašemu zájmu a vám samotným. Najděte cestu, která vás bude bavit a bude mít efekt. Nečekejte na to, až... Jednoduše to jděte zkusit. Fandím!

Děkuji za rozhovor!


TIP: Nemusíte se hned pouštět do revize celého města. Prospějete svému okolí i tehdy, pokud se začnete zajímat jen o část zanedbaného veřejného prostoru. Inspirujte se například příběhem Šimona Fialy, kterému se povedlo oživit zašlé Nuselské schody v Praze. 


profilovka_SN.PNG

Autor článku

Kateřina Čížková

Nadace Neziskovky.cz

Kateřina je redaktorkou a editorkou Světa neziskovek. V Nadaci Neziskovky.cz se stará o komunikaci. Spolupracuje s Člověkem v tísni (Jeden svět na školách), duhovým festivalem Prague Pride a je mediálnou koordinátorkou filmového festivalu o lidských právech Jeden svět Louny. Neziskovou bublinu opouští při psaní textů pro vydavatelství Burda.

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.