Načítám
Pořádat festivaly, věnovat se divadlu, hrát vlastní hudbu, chodit na koncerty, tvořit a svobodně se hlásit k nejrůznějším subkulturám nám dnes připadá jako samozřejmost. Za totality za to ale hrozilo vězení. I přes útlak, výslechy, sledování a násilí se toho mnozí nevzdali a kultura nakonec sehrála v politice mnohem větší roli, než se ze začátku mohlo zdát. Byly to právě osobnosti undergroundu, které pomohly otevřít dveře ke svobodě.
Lidé s handicapem – asi vás automaticky napadnou překážky, se kterými se potýkají. Tou největší je zatím ale bariéra v komunikaci. Energický Heřman Volf, zvaný Héřa, zaujatě vypráví o tom, jak ve své Cestě za snem nechce handicapovaným pomáhat tak, jak to dělají ostatní. A daří se mu to. Vysvětluje, že je úplně jedno, jestli někdo z nás neslyší, zotavuje se z těžké nemoci nebo se nemůže postavit na nohy – v jeho závodech musí stát všichni na stejné startovní čáře. Bez rozdílu. Bez výhod. Pokud máte i vy trochu pocit, že lidé s handicapem potřebují „zvláštní režim“, přečtěte si tento rozhovor. Héřa Vám pomůže podívat se na věci trochu jinak. A že k tomu má co říct!
Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.
Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?
Jak zorganizovat skvělou akci venku? A co na to město, pomůže vám? V čem byste měli mít jasno, než se do toho sami pustíte? V Auto*Matu se před lety rozhodli, že v lidech zkusí vypěstovat vztah k místu, kde žijí. A strhla se lavina. Jakub Holzer z týmu Auto*Matu vypráví o tom, proč nám to dřív nešlo, proč teď chceme Zažít město jinak a jak si můžete uspořádat tu nejlepší sousedskou slavnost pod sluncem.
Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.
Podle loňské zprávy dárcovské iniciativy FICS (Funders’ Inititative for Civil Society) bylo po světě od roku 2012 navrženo nebo přijato více než 100 zákonů, jejichž cílem je omezit registraci, fungování nebo financování neziskových organizací. Síť příznivců kolem neziskovek však dokáže nevídané – vysvětlit ostatním podstatu smysluplné práce neziskovek i důvody, proč je podporovat. Je nejvyšší čas začít si budovat tenhle “fanklub” systematicky.
Ne všechny děti mají štěstí vyrůstat v pevném společenství rodinných vazeb, kde dobře vědí, komu mohou říkat „mami“ nebo „táto“. Jsou děti, které vyrůstají mimo vlastní rodinu. A jsou rodiny, které jim vytvářejí nový domov. Česká republika se však v rámci Evropy potýká v otázce náhradní péče o děti s jedním neblahým prvenstvím. Jsme jedinou zemí, kde i na nejmenší děti může čekat řešení jejich životní situace v podobě ústavního zařízení – v loňském roce bylo takových 8 374. Na to, zda existují kroky k možné změně a jaké aktivity mohou ke zlepšení současného stavu vést, jsme se zeptali paní Věduny Bubleové, předsedkyně Asociace Dítě a Rodina.
Nouzový stav odhalil digitální slabiny mnoha organizací. Neziskovky zkouší konferenční hovory, hledají nástroje pro dlouhodobou projektovou práci, řeší přístupy k datům. Neexistuje jedna cesta pro všechny, ale věříme, že třeba i díky této inspiraci od CRM pro neziskovky si vyberete tu svou.
