Načítám články
V minulém článku jsme vám ukázali 12 rolí, které musí hrát správní rada pro neziskovku. Jak dál můžete zkvalitnit spolupráci mezi týmem a správní radou? Zjistěte, jak její členy využít na maximum, nebo proč se vyplatí poskládat správní radu ze stakeholderů – své o tom ví třeba Filip Maleňák, autor populární aplikace Záchranka.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Městské zahradničení je na vzestupu a komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Od klasického zahradničení se liší hlavně typem využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v centru města a v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech, někdy využívají tradiční záhony, častěji ale volí pěstování v pytlích nebo vyvýšených a mobilních záhonech a (v první sezoně) se spokojí i s malou úrodou. Platí jednoduché pravidlo: čím blíže obydleným oblastem zahrada je, tím lépe...
Populismus, vlna odpovědnosti, strategická partnerství, nové přístupy k financování, ale i nová konkurence. S čím se budeme v neziskovém sektoru muset poprat? A jsme na to připraveni? Čtěte, čemu se ještě v roce 2017 otevřít, jak už za žádnou cenu nepřemýšlet a proč by to neziskovky s tím dobrem měly začít myslet vážně.
„Zase nám neschválili projekt“, slyšíme často od manažerů neziskových organizací. Už nikdy víc? Je nejvyšší čas odhalit příčiny neúspěchu. Přečtěte si, jaká jsou nejčastější úskalí projektových žádostí, a naučte se předcházet chybám. Naučte se 7 zásad, se kterými budete v projektových žádostech konečně efektivní.
Lidé s handicapem – asi vás automaticky napadnou překážky, se kterými se potýkají. Tou největší je zatím ale bariéra v komunikaci. Energický Heřman Volf, zvaný Héřa, zaujatě vypráví o tom, jak ve své Cestě za snem nechce handicapovaným pomáhat tak, jak to dělají ostatní. A daří se mu to. Vysvětluje, že je úplně jedno, jestli někdo z nás neslyší, zotavuje se z těžké nemoci nebo se nemůže postavit na nohy – v jeho závodech musí stát všichni na stejné startovní čáře. Bez rozdílu. Bez výhod. Pokud máte i vy trochu pocit, že lidé s handicapem potřebují „zvláštní režim“, přečtěte si tento rozhovor. Héřa Vám pomůže podívat se na věci trochu jinak. A že k tomu má co říct!
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
Asociace poskytovatelů služeb lidem s autismem - Česká republika (dříve APLA ČR) vznikla v roce 2000. Členové Asociace postupují společnými kroky hlavně v oblasti propagace a zavádění účinných strategií zlepšování kvality péče o osoby s poruchou autistického spektra (PAS). Aktivně se zasazují o legislativní změny a usilují o zvýšení úrovně všeobecné informovanosti. Asociace, jak jste ji znali, dnes prochází zásadní proměnou – co bude jinak?
Jak zorganizovat skvělou akci venku? A co na to město, pomůže vám? V čem byste měli mít jasno, než se do toho sami pustíte? V Auto*Matu se před lety rozhodli, že v lidech zkusí vypěstovat vztah k místu, kde žijí. A strhla se lavina. Jakub Holzer z týmu Auto*Matu vypráví o tom, proč nám to dřív nešlo, proč teď chceme Zažít město jinak a jak si můžete uspořádat tu nejlepší sousedskou slavnost pod sluncem.
Alex Daniels, novinář z amerického Chronicle of Philanthropy ve svém článku v říjnovém čísle odhaduje, kam povedou kroky Baracka Obamy ve chvíli, kdy opustí Bílý dům. Vzhledem k Obamově minulosti jako komunitního aktivisty (jeho práce pro Developing Communities Project v Chicagu měla velký vliv na jeho smýšlení a kariéru) i jeho dřívějšího členství ve správních radách několika nadací, se dá očekávat, že odcházející americký prezident se stane nejvlivnějším advokátem občanské společnosti v USA i ve světě.
Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…
„Nejlepší párty mého života!“ podělil se o své dojmy v poslední den Central and Eastern European Fundraising Conference jeden nejmenovaný účastník. Čtvrteční párty s živou hudbou v podání Silenttrio je už tradičním společenským vyvrcholením dvou a půl dne vzdělávání, síťování a sdílení zkušeností mezi fundraisery a leadery neziskových organizací na CEE Fundraising Conference v Bratislavě. Letošní konference se konala 14. – 16. října 2015 s podtitulem Strategický fundraising na obtížná témata a zúčastnilo se jí na 150 účastníků z 15 zemí, včetně například Argentiny, Izraele či Egypta.
Pracujete v neziskovce a chcete načerpat inspiraci pro zlepšení v USA? Pak se můžete přihlásit o Fulbright-Masarykovo stipendium pro neziskové organizace, pokusit se uspět se svým projektem a vyrazit. Jedním z letošních stipendistů je i Tomáš Klumpar, který pracuje v Beztíži - oddělení DDM Praha 3 - Ulita, které se věnuje rizikové mládeži. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Nyní je čerstvě zpátky na Žižkově, odhodlaný do nové práce. O jeho zkušenostech čtěte dále.
