Načítám
V minulém článku jsme vám ukázali 12 rolí, které musí hrát správní rada pro neziskovku. Jak dál můžete zkvalitnit spolupráci mezi týmem a správní radou? Zjistěte, jak její členy využít na maximum, nebo proč se vyplatí poskládat správní radu ze stakeholderů – své o tom ví třeba Filip Maleňák, autor populární aplikace Záchranka.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Ještě před několika lety jsem ke své nelibosti pozorovala, že se česká kulturní scéna výrazněji nevěnuje ekologickým tématům. Ani z hlediska obsahu, ani z hlediska formy. Přestože se ekotémata začala postupně objevovat ve všech žánrech, u realizací samotných akcí pořád přetrvávala (až na čestné výjimky) snaha „udělat to hlavně co nejlevněji“, což se ovšem podfinancované české kultuře dalo těžko vyčítat. Se světovou akcentací ekologické krize se konečně diskuze otevírá i v Česku. Důkazem budiž konference „Lesk a bída ekologické udržitelnosti“ pod křídly Pražského Quadriennale.
Městské zahradničení je na vzestupu a komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Od klasického zahradničení se liší hlavně typem využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v centru města a v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech, někdy využívají tradiční záhony, častěji ale volí pěstování v pytlích nebo vyvýšených a mobilních záhonech a (v první sezoně) se spokojí i s malou úrodou. Platí jednoduché pravidlo: čím blíže obydleným oblastem zahrada je, tím lépe...
S Timem jsme se sešli během „dárcovské sezony“ v americké Indianě. Kromě povídání o vídeňské kávové scéně, o Američanech vzdorujících ekologii a přípravách na nadcházející Den díkůvzdání, jsme zaměřili pozornost na fundraising. Jakým etickým dilematům čelí dnešní fundraiseři? A jak se s výzvami vypořádat?
Slavnostní sérii k výročí 30 let nezisku otevíráme článkem o představitelkách jednoho z nejvýznamnějších řeholních kongregací u nás, sestrách boromejkách. Komunistický režim se je snažil tvrdě potlačit. Co jim umožnilo přežít? Jak prožívaly sametovou revoluci? A v čem je jejich práce dodnes nepostradatelná?
Drobná žena, tlumený projev. Lokty má ale ostré. Během dvouhodinového rozhovoru Terezie často soustředěným pohledem pátrá v dálce za oknem. „Otevření nestátního sektoru pro mě byly dveře ke svobodě,” říká o přelomovém roku '89. Její slova jsou plná revolučního odhodlání. A také zklamání. „Úplná proměna myšlení českého národa není možná,“ konstatuje.
V sérii článků k třiceti letům nezisku otevíráme téma vzdělávání. Má Česko za třicet let od sametové revoluce jasnou vizi toho, jaké školy chce? O důležitých momentech ve vývoji českého školství jsme si povídali s Tomášem Feřtkem ze společnosti EDUin.
Pořádat festivaly, věnovat se divadlu, hrát vlastní hudbu, chodit na koncerty, tvořit a svobodně se hlásit k nejrůznějším subkulturám nám dnes připadá jako samozřejmost. Za totality za to ale hrozilo vězení. I přes útlak, výslechy, sledování a násilí se toho mnozí nevzdali a kultura nakonec sehrála v politice mnohem větší roli, než se ze začátku mohlo zdát. Byly to právě osobnosti undergroundu, které pomohly otevřít dveře ke svobodě.
