Načítám
V minulém článku jsme vám ukázali 12 rolí, které musí hrát správní rada pro neziskovku. Jak dál můžete zkvalitnit spolupráci mezi týmem a správní radou? Zjistěte, jak její členy využít na maximum, nebo proč se vyplatí poskládat správní radu ze stakeholderů – své o tom ví třeba Filip Maleňák, autor populární aplikace Záchranka.
Nezisková organizace se má strategicky rozvíjet a usilovat o to, aby rozvoj byl dlouhodobě udržitelný. Už jste to slyšeli stokrát, ale jak na to? Jedním z aspektů k nezaplacení je funkční správní rada. Ta je aktivní nejen na papíře, ale iniciativně se podílí na chodu neziskovky. V prvním díle článku si přečtěte o formálním působení správních rad – tak jak jim velí zákony, dobrá praxe, případně interní řídící dokumenty a pravidla.
Městské zahradničení je na vzestupu a komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Od klasického zahradničení se liší hlavně typem využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v centru města a v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech, někdy využívají tradiční záhony, častěji ale volí pěstování v pytlích nebo vyvýšených a mobilních záhonech a (v první sezoně) se spokojí i s malou úrodou. Platí jednoduché pravidlo: čím blíže obydleným oblastem zahrada je, tím lépe...
Slavnostní sérii k výročí 30 let nezisku otevíráme článkem o představitelkách jednoho z nejvýznamnějších řeholních kongregací u nás, sestrách boromejkách. Komunistický režim se je snažil tvrdě potlačit. Co jim umožnilo přežít? Jak prožívaly sametovou revoluci? A v čem je jejich práce dodnes nepostradatelná?
Pořádat festivaly, věnovat se divadlu, hrát vlastní hudbu, chodit na koncerty, tvořit a svobodně se hlásit k nejrůznějším subkulturám nám dnes připadá jako samozřejmost. Za totality za to ale hrozilo vězení. I přes útlak, výslechy, sledování a násilí se toho mnozí nevzdali a kultura nakonec sehrála v politice mnohem větší roli, než se ze začátku mohlo zdát. Byly to právě osobnosti undergroundu, které pomohly otevřít dveře ke svobodě.
Populismus, vlna odpovědnosti, strategická partnerství, nové přístupy k financování, ale i nová konkurence. S čím se budeme v neziskovém sektoru muset poprat? A jsme na to připraveni? Čtěte, čemu se ještě v roce 2017 otevřít, jak už za žádnou cenu nepřemýšlet a proč by to neziskovky s tím dobrem měly začít myslet vážně.
„Zase nám neschválili projekt“, slyšíme často od manažerů neziskových organizací. Už nikdy víc? Je nejvyšší čas odhalit příčiny neúspěchu. Přečtěte si, jaká jsou nejčastější úskalí projektových žádostí, a naučte se předcházet chybám. Naučte se 7 zásad, se kterými budete v projektových žádostech konečně efektivní.
Lidé s handicapem – asi vás automaticky napadnou překážky, se kterými se potýkají. Tou největší je zatím ale bariéra v komunikaci. Energický Heřman Volf, zvaný Héřa, zaujatě vypráví o tom, jak ve své Cestě za snem nechce handicapovaným pomáhat tak, jak to dělají ostatní. A daří se mu to. Vysvětluje, že je úplně jedno, jestli někdo z nás neslyší, zotavuje se z těžké nemoci nebo se nemůže postavit na nohy – v jeho závodech musí stát všichni na stejné startovní čáře. Bez rozdílu. Bez výhod. Pokud máte i vy trochu pocit, že lidé s handicapem potřebují „zvláštní režim“, přečtěte si tento rozhovor. Héřa Vám pomůže podívat se na věci trochu jinak. A že k tomu má co říct!
Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.
