Systémová změna. Sledování dopadu. To jsou termíny, kterými se v poslední době ohání nejen organizace občanského sektoru, ale začali je používat i dárci. Jak je to s těmi změnami a dopadem ve vzdělávání? Přinášíme vám TOP 5 doporučení z nové studie „Jak na systémové změny ve vzdělávání“, která čerpá ze zkušeností i nezdarů těch, kteří se do změn pustili.

Za studií „Jak na systémové změny ve vzdělávání“ stojí zakladatel a dlouholetý ředitel EDUin a tým vzdělávací sekce Nadace OSF. Autoři nabízejí seznámení s těmi, kteří se odhodlali k systémovým změnám a reálně se do nich pustili. Jejich cesta byla do značné míry úspěšná, ale mnohdy byla lemována řadou neúspěchů. Ty jsou však neméně důležité pro pochopení toho, jak úspěšně změny dosáhnout.

Studie může být užitečná nejen pro organizace pohybující se ve vzdělávání, ale všechny, které právě promýšlejí svoji strategii rozvoje a chtějí být úspěšné.

Základ studie vznikl na základě hloubkových rozhovorů, které jsme vedli se zástupci různých organizací jak v oblasti vzdělávání, tak v jiných oblastech lidské činnosti. Na základě těchto rozhovorů a našich vlastních zkušeností se pak podařilo popsat zkušenosti, které se osvědčily či neosvědčily v cestě za systémovou změnou. Přičemž je nutné podotknout, že komplexní změnu školství stále nezažilo. Jedná se tedy o postřehy těch, kterým se zadařilo proměnit určitý výsek.

Zde nabízíme shrnutí TOP 5 doporučení pro realizaci změn, které najdete v závěru studie:

Mějte smysl - pro sebe i cílovku

Prosazovat změnu má smysl v okamžiku, kdy se protne váš zájem o danou problematiku (láká vás způsobit změnu) se zájmem cílové skupiny, kterou má zasáhnout. Bez toho, aby cílová skupina o tuto změnu stála, není reálné změny dosáhnout. Není to tak, že si cílová skupina musí potřebu změny uvědomovat, ale vy musíte nalézt místo, kterým „nasednete“ na její potřeby. Ideální je, když cílovou skupinu zapojíte již do hledání řešení.

Pojmenujte si, čeho chcete dosáhnout

Jako kompas pro časy, kdy se budete topit v detailech a zároveň lákadlech, které bude přinášet běh projektu, vám bude sloužit jasné pojmenování vašeho cílového stavu a dopadu, jichž chcete dosáhnout. Vyjasnit si to je nesmírně důležité i z toho důvodu, abyste dokázali rozlišit, co je tou nejefektivnější cestou.

Přemýšlejte dlouhodobě

Systémy ve vzdělávání jsou náročné v tom, že změnu uvidíte za hodně dlouhý čas. Uvádí se, že nejkratší možná změna je reálná v horizontu 6 let. Proto přistupujte k realizaci změn s vědomím toho, že zahajujete dlouhodobý proces, u kterého budete potřebovat svou energii a finance dlouhodobě. Vždy také již na začátku přemýšlejte o udržitelných modelech.

Vzdělávání na vlně proměny. Dívejte se do budoucna, nenechte se svést z cesty a sdílejte s ostatními. Zdroj: Eduin, o.p.s.

Vyhodnocujte a osekávejte

Vaše cesta nebude nikdy přímočará a přinese jistě mnoho odboček. Právě proto byste měli být schopni vyhodnocovat, která aktivita je efektivní a přináší užitek, a která je sice dobrá, ale ne tak účinná. Paretovo pravidlo 80:20 (dvacet procent aktivit přináší osmdesát procent užitku) je v tomto případě dobrým pomocníkem. Schopnost vzdávat se některých projektů a nápadů je znakem vyspělosti.

Neseďte si na svých řešeních – sdílejte

Systémy ve vzdělávání jsou náročné v tom, že změnu uvidíte za hodně dlouhý čas. Uvádí se, že nejkratší možná změna je reálná v horizontu 6 let. Proto přistupujte k realizaci změn s vědomím toho, že zahajujete dlouhodobý proces, u kterého budete potřebovat svou energii a finance dlouhodobě. Vždy také již na začátku přemýšlejte o udržitelných modelech.

Nejsnadnějším způsobem, jak šířit změnu, je otevřít se a sdílet svoje řešení. Díky tomu, že je převezmou ostatní, se stane využívaným a pomůže vám ve vaší snaze změnit zaběhnutou praxi.

Víc z obsahu

Na dvaceti stranách studie má čtenář možnost zjistit, co to vlastně jsou systémové změny, čím se vyznačují a jaké spektrum změn lze případně vymezit. Pro pochopení dopadu jsou pak nabídnuty konkrétní příklady pěti organizací, které se pohybují na trhu různě dlouho a mají za sebou pestrou minulost. Navazuje pak část se třinácti osvědčenými doporučeními, která se objevila při hloubkových rozhovorech jako klíčová.

Přístup organizací k zavádění inovací je ilustrován na schématu spirály sociálních inovací a jsou nabídnuty dovednosti, které patří k jejím jednotlivým etapám. Organizace mají tak možnost ujasnit si, ve které etapě se nacházejí a jaké dovednosti jsou pro ně v danou chvíli klíčové.

Poslední část doplňuje studii o oblast, která v českém nezisku ještě nebyla tolik popsána, a tím je tzv. škálování řešení. Zde se studie opírá o zahraniční zkušenosti, a nabízí čtyři strategie, které se osvědčují při rozšiřování sociálních inovací na další uživatele. Zároveň jsme se snažili ilustrovat jednotlivé strategie opět na konkrétních příkladech českých organizací.

Celá studie je volně ke stažení: Jak na systémové změny ve vzdělávání

Zdeněk Slejška.png

Autor článku

Zdeněk Slejška

Pedagog s 15 lety lektorské praxe v oblasti prožitkové pedagogiky. Ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze vedl Metodický portál rvp.cz na podporu tvořivým učitelům. Spoluzaložil a do roku 2017 řídil EDUin o.p.s. V roce 2013 se stal Ashoka Fellow za podporu systémových změn v oblasti vzdělávání. Nyní řídí nový Nadační fond Eduzměna.

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.