Inspirujeme
ke změně

Americká cesta k odolnosti neziskovek po finanční krizi

Tomáš Knaibl 5. 10. 2015 Fundraising 4 minut

Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.

Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.

Krize jakéhokoliv typu nemusí nutně znamenat negativa - inspirujte se americkými neziskovkami! Foto: Wealth Connexion

Kalifornská organizace Voices For Children musela propustit 36 zaměstnanců, ale členové správní rady se intenzivně zapojili do fundraisingu a organizace si zkušeného fundraisera mohla dovolit zaplatit. Dnes je rozpočet organizace ve srovnání s obdobím před krizí dvojnásobný a organizace má síť tří tisíc dobrovolných advokátů pro opuštěné a znevýhodněné děti – třikrát více než před krizí. Voices For Children nyní o krizi mluví jako o využité šanci, která znamenala pobídku k řešení déle trvajících problémů v rámci organizace.

Další metodou vyrovnání se s ekonomickou recesí popisovanou v článku je nacházení nových partnerství, vedoucích například ke sdílení kancelářských prostor několika organizacemi za účelem snižování výdajů. Skoro šedesát humanitárních a rozvojových nevládek v Denveru (mezi nimi například Engineers Without Borders společně zrekonstruovalo budovu bývalé stodoly, ve které mají sdílené kanceláře. A nejen to – v Posner Center, jak tento prostor nazvaly, pořádají i společné fundraisingové aktivity a školení, či spolupracují na vytváření metodik měření dopadu svých programů. Nejednou vede podobná spolupráce až k formální fúzi dvou nebo více organizací do jednoho celku.

Stejně jako neziskovky, tak i kulturní instituce a umělecké soubory v USA jsou financovány zejména ze soukromých peněz. Článek cituje známého kulturního manažera Michaela Kaisera, který tvrdí, že v dobách skromnějších na finance mají divadla, galerie, hudební tělesa apod. tendenci uchýlit se ke konzervativnějším dílům a produkci - přestanou riskovat. To ale má podle Kaisera často zcela jiný efekt než ten očekávaný - nastává odliv obecenstva a ještě horší finanční situace souboru či instituce. Článek uvádí opačný příklad – Opera v St. Louis nerezignovala na nové a inovativní produkce a nastudovala jazzovou operu Champion. Obecenstvo tento risk ocenilo a Champion se stal komerčně nejúspěšnějším představením tohoto uměleckého souboru.

Ve Spojených státech také vznikly (či se tak transformovaly) soukromé nadace, které dávají institucionální podporu organizacím, které jsou aktuálně v nouzi. V článku je zmíněn příklad losangeleské Weingartovy nadace, která od roku 2008 poskytla organizacím ve finanční nouzi granty v celkové výši bezmála 100 milionů dolarů. V době největší krize organizace používaly tyto granty jako „první pomoc“ na platbu mezd a udržení programů, dnes už je používají na restrukturalizaci či budování infrastruktury, která vede k větší odolnosti a udržitelnosti - jak nevládek samotných, tak jejich jednotlivých programů.

Ne všechno je růžové – podle v článku citovaného tvrzení Jan Masaokové, ředitelky Kalifornské asociace nevládních organizací, daleko větší šanci na přežití a úspěšnou restrukturalizaci měly a mají větší, bohatší, ve velkých městech sídlící organizace, na rozdíl od těch menších, venkovských a těch, jejichž cílovou skupinou jsou zejména národnostní menšiny.

Zdroj: Chronicle of Philantropy, ročník 27, číslo 11, červenec 2015

Autor článku

Tomáš Knaibl

Americké centrum

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.