V roce 2020 přišla první nečekaná krize – pandemie onemocnění Covid-19. V následujícím roce to byla živelná katastrofa v podobě tornáda, které zasáhlo několik obcí na jižní Moravě. Přestože šlo o událost lokálního charakteru, dopadla svým způsobem na celou Českou republiku. Nyní jsou nadace a nadační fondy součástí pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům, jež hledají v České republice bezpečí. Jak tyto zlomové události změnily fungování českých nadací a nadačních fondů zkoumaly Barbora Komberec Novosadová a Dagmar Goldmannová.

Dagmar Goldmannová

Spoluautorka průzkumu

Dáša řídí aktivity Nadačního fondu Via Clarita. V rámci svých pracovních zkušeností propojuje projekty ze světa mezinárodních firem a filantropie. Věnovala se oblasti HR, společenské odpovědnosti, humanitárním a rozvojovým projektům v Africe a Asii a dlouhodobě i tématu dobrovolnictví a globálního vzdělávání.

V roce 2021 jsme realizovaly průzkum s názvem Lessons learnt českých nadací a nadačních fondů v reakci na pandemii onemocnění covid-19. Ten se uskutečnil díky podpoře Nadačního fondu Via Clarita a programu Progres Q20 na Univerzitě Karlově. Výsledky, které vám v tomto textu představíme, ukazují, že pandemie a její důsledky přinesly místy výrazné změny ve fungování českých nadací a nadačních fondů. V aktuální krizi vidíme, že ony lessons learnt mohou být zdrojem větší odolnosti během výzev, před kterými stojí nejen nadace, ale celá naše společnost.

Jaké změny ve fungování českých nadací a nadačních fondů přinesla pandemie

Náš průzkum byl rozdělený na dvě fáze. V té první jsme pracovaly s necelou čtyřicítkou odpovědí. Číslo se může zdát poměrně malé, bereme-li v potaz, že v Česku funguje nebo je registrováno více než 2700 nadací nebo nadačních fondů. Přesto šlo o pestrý přehled organizací od malých po ty největší, se širokým záběrem až po úzce tematicky zaměřené, s lokální či regionální působností, až po ty poskytující podporu po celé České republice. 

Ve druhé fázi jsme vedly rozhovory s klíčovými zaměstnanci nadací nebo nadačních fondů, především s ředitelkami a řediteli. Zajímalo nás, jaké změny zaznamenaly nadace a nadační fondy ve strategii a směřování své podpory, ve vztazích se svými grantisty a partnery, ve způsobu rozdělování finančních prostředků a ve spolupráci s dalšími aktéry. 

Inspirací nám byl obdobný výzkum akademiků z USA, který vedla Emily Finchum-Masons v roce 2020 a také iniciativa českých nadačních fondů, nadací a individuálních dárců Stojíme při vás deklarující závazek vstřícnosti a větší flexibility vůči jejich grantistům. 

Výsledky našeho výzkumu shrnuje matice STILL Framework:

Vyšší flexibilita a novinky v podpoře

Jako pozitivní změny vnímaly české nadace a nadační fondy často svou zvýšenou flexibilitu s možností změn alokace finančních prostředků či prodloužení trvání grantů u stávajících podpořených projektů. Pandemie pro mnohé z nich znamenala podporu zcela nových oblastí a vytvoření nových programových směrů.

Nevyužitý potenciál spolupráce

Skryté poklady je možné popsat jako nevyužité možnosti, které covid-19 přinesl. Český nadační sektor nenavázal užší spolupráci nejen uvnitř vlastní sítě, ale až na výjimky nedošlo k výraznějšímu a efektivnějšímu propojení s veřejnou správou, odbornými organizacemi nebo individuálními filantropy. 

Z toho vyplynuly příležitosti ke zlepšení, mezi které patřilo větší zapojení se do veřejné debaty k řešení nově nastíněných společenských problémů, poskytování mimořádných plateb podpořeným projektům, ještě větší zjednodušení grantových procesů a větší finanční podpora projektů.

Efektivnější komunikace s grantisty

Covid-19 proměnil způsoby, jakým nadace s grantisty komunikují. Mnohem více, dle mínění zástupců nadací a nadačních fondů, naslouchaly jejich aktuálním a akutním potřebám. 

Uvnitř nadací došlo ke změnám strategií a většímu důrazu se adaptovat na přicházející nečekané změny, což se promítlo také do finančního plánování reagujícího na nejistou budoucnost. A vzhledem k povaze krize došlo také na technologickou stránku fungování nadací a nadačních fondů, implementaci nových IT řešení a nástrojů.

3 klíčové oblasti – vztahy, strategie a inovace

Neočekávaná a bezprecedentní krize způsobená pandemií přinesla do českých nadací a nadačních fondů nové zkušenosti, přístupy i inovace. Z analýzy průzkumu a následných rozhovorů jsme byly schopné popsat 3 klíčové tematické oblasti. Najdete je rozepsané v grafice níž: 

Výčet bodů by se dal zjednodušit a shrnout jako potřeba více komunikovat a budovat vztahy nejen s grantisty a napříč sektorem, ale také s dalšími klíčovými aktéry (např. veřejnou správou). Schopnost adaptace v době krize a flexibilita v reakcích na nenadálé situace. Inovace a změny se netýkaly jen technologií nebo IT vybavení, ale také vnitřních procesů nebo využívání nových nástrojů pro fundraising.

Výzva, kterou jsme si ztěží dokázali představit

Naše společnost se 24. února 2022 probudila do jiného světa. Nadace a nadační fondy, které se po ústupu pandemie covid-19 postupně vracely ke svým běžným agendám, naplňování cílů a účelům, byly opět postaveny před novou výzvu, tentokrát v podobě války na Ukrajině. 

Není možné srovnávat pandemii virového onemocnění, ač celosvětově přinesla miliony ztrát na životech (v České republice to bylo více než 40 tisíc), a válečný konflikt odehrávající se jen několik set kilometrů od našich hranic. Z krize pandemické do krize válečné si však české nadace a nadační fondy přinesly řadu zkušeností.

Příkladů je možné naštěstí najít mnoho:

  • Jedním z nich může být Nadace Via a její portál Darujme.cz, kde se v řádu hodin od vypuknutí konfliktů objevily první sbírky. Ty byly nejen navázány na pomáhající neziskové a humanitární organizace, ale služeb portálu využily také soukromé společnosti pro organizaci firemních sbírek.
  • Zkušenosti z organizace rychlé a efektivní pomoci lidem, které zasáhlo řádění ničivého tornáda na jihu Moravy, využila Nadace Karel Komárek Family Foundation. Během několika dní dokázali vypravit první materiální pomoc přímo na Ukrajinu.
  • Nadace a nadační fondy velmi rychle reagovaly a alokovaly prostředky na okamžitou nebo dlouhodobou pomoc. Část prostředků dokonce mířila přímo na Ukrajinu do tamních organizací.

Pro doplnění tohoto textu jsme vybraným zástupcům nadací položily otázku: Jaké zkušenosti z covidových let jste si přenesli do aktuální krize spojené s Ukrajinou a jak díky nim zvládáte situaci lépe?

Zdeněk Mihalco

Ředitel Nadace Via

„Krize posledních tří let otevřely cestu ke spolupráci nevládek, nadací i mezisektorové spolupráci. Tyto výzvy totiž byly a jsou natolik komplexní, že dopad jedné organizace je omezený a pokrývá jen malý výsek problému. Krize také byly pro Nadaci Via impulzem pustit se do projektů, které by nás bez vychýlení událostí nenapadalo realizovat a byly zcela mimo naše plány. Krize nás naučily připravenosti na události, které nikdo neočekává. V nové strategii jsme proto stanovili proces, jak v takové neočekávané situaci rozhodovat o naší nadační roli. Krize nás posílily také v digitalizaci a rychlosti našeho interního fungování. Zkrátka díky krizím jsme otevřenější, rychlejší a flexibilnější.“

Luboš Veselý

Ředitel Nadace Karel Komárek Family Foundation

„Pandemie covidu, tornádo na Moravě a válka na Ukrajině. Tři krizové momenty posledních let, na které nešlo být úplně připraven, ale z každého jsme si odnesli nové zkušenosti a poznatky do další práce. Procesně dokážeme aktivovat naše zdroje v řádu hodin, aby naše pomoc byla rychlá. Díky získaným kontaktům víme, na koho se obrátit, aby naše pomoc byla cílená a efektivní. Díky zřetelným výsledkům naší práce jsme získali důvěru dalších dárců a podporovatelů a můžeme tak zvýšit dopad naší činnosti.  Zmíněné události byly i příležitostí pro objevování nových témat, která by pro nadaci mohla být relevantní, nebo pro jejich propojení s těmi stávajícími. Posílit a zcela jinak uchopit jsme museli i komunikaci jak k příjemcům nadační podpory, tak i dárcům.“

Současnou krizí, zdá se, prochází nadační sektor poučen a bere na vědomí nevyužité příležitosti z předchozích let. Signálem pro obrat v případě komunikace může být nedávné setkání, které na popud filantropů a nadací zorganizovala Via Clarita společně s PAQ Research a České priority. Šlo o výjimečné setkání, na kterém společně diskutovali zástupci státu a veřejné správy, neziskových organizací a společně s donory, filantropy a představiteli významných českých nadací hledali způsoby, jak integrovat ukrajinské uprchlíky.

Také na úrovni nadací a nadačních fondů probíhá vzájemná diskuze, propojování se a spojování nad konkrétními tématy, např. vzdělávání. Je zde patrná velká vůle netříštit a hledat způsoby, jak pomáhat maximálně efektivně.

Krize nadační sektor, zdá se, posílila. Jsme otevřenější, rychlejší a flexibilnější

Vzhledem k aktuálnímu dění by bylo vhodné náš výzkum provést znovu, s větším odstupem a s důrazem na aktuální krizi. Přínosné by bylo zmapování změn z dlouhodobějšího hlediska. Jeden z výsledků však můžeme s jistotu předjímat:

Ačkoliv velká část českých nadací a nadačních fondů nebyla zakládána za účelem reagovat na nečekané krize, jsou schopny v nich obstát. Jsou schopny se situaci přizpůsobit, hledat nová, mnohdy inovativní a netušená řešení a především pomáhat tam, kde je to potřeba. 

A to je v dobrá zpráva – nejen do dnešních dní, ale také v kontextu globálních výzev, jakou představuje například klimatická změna. Výzva, která má bezprostřední vliv na podobu a možnosti života všech živých organismů na planetě Zemi.