Kateřina Grausová
Kateřina Grausová je zakladatelkou a ředitelkou organizace FOR IMPACT, která propojuje chráněné dílny a jejich výrobky s reálným trhem. V chráněných dílnách vyžadují zaměstnanci větší péči, což se často děje na úkor marketingu a obchodu. Kateřina věří v potenciál sociálních podniků a podporuje je v ekonomické nezávislosti a soběstačnosti.
Nabízet kvalitu a nevydírat
„Obecně jsem proti lítostivé vlně nezisku, na které se některé chráněné dílny vezou. Jejich výrobky lze zařadit do katergorie „křivohubé kočičky", s takovým přístupem nesouhlasím. Nezáleží jim už tolik na tom, zda je produkt opravdu kvalitní. Hlavní je zákazníka nevydírat,“ říká Kateřina.
Podle ní tu vedle takových organizací fungují naopak velmi úspěšné podniky, které přemýšlejí ekonomicky. Uvědomují si, že pro udržení se na trhu musí dobře znát poptávku a konkurenci. To, že u nich práci vykonávají hendikepovaní, je jen třešnička na dortu. Příkladem jsou třeba Dobroty s příběhem, potravinářská dílna zabývající se výrobou nakládaných specialit, ve které pracují lidi se zdravotním postižením.
„Dostali se se svými produkty do restaurací, pro které je na prvním místě kvalita a ne to, kdo pracuje ve výrobně. Kdyby nenabízeli dobré hermelíny, nikdo by to od nich nekupoval. A tak to má být,“ popisuje Kateřina.
Aby se dílny a sociální firmy udržely na trhu, musí být špičkoví. Až pak mohou řešit, jestli v marketingu používat to, že mají i další přidanou hodnotu, než jen kvalitní služby a zboží.
„Existuje spoustu tréninkových kaváren, u kterých je podle mě v pořádku komunikovat, že tam obsluhují lidé s nějakým znevýhodněním. Přesto i sem chodí zákazníci za účelem příjemně posedět a dát si něco dobrého, ne proto, že chtějí „přispět". Kdyby kavárna nenabízela kvalitní služby, zákazníci by tam nechodili,“ říká Kateřina. Příkladem může být Tichá kavárna, kde obsluhují neslyšící, kavárna POTMĚ, kde pracují baristé se zrakovým postižením, nebo V. kolona, tréninkové místo pro lidi s duševním onemocněním.
Jakub Knězů, sociální podnikatel, který zaměstnává přes 120 lidí s hendikepem je podobného názoru. V jeho kavárnách nenajdete o zdravotním stavu zaměstnanců ani slovo.
„Mnozí lidé z marketingu mi radí, abych komunikoval to, že zaměstnávám hendikepované. Ale pro mě je to nesmysl. Lidé se vrací do kavárny díky dobré kávě, koláči, atmosféře, programu, ne proto, aby dělali charitu,“ uvádí.
Přečtěte si celý rozhovor s Jakubem Knězů.
Firmy, o kterých jste to nevěděli
Podobný přístup zastává i družstvo IRISA, které se zabývá výrobou vánočních ozdob, z nichž velkou část vyváží do zahraničí. „Nikde nepropagujeme skutečnost, že zaměstnáváme osoby se zdravotním postižením. Není to proto, že bychom se za to styděli. Spíš naopak jsme velice rádi, pokud si to naši obchodní partneři uvědomí. Za 30 let, co pracuji v IRISE, jsem se naučil rozdělovat lidi na ty, kteří chtějí pracovat, a nebo nechtějí. V žádném případě je nerozděluji na zdravé a nemocné,“ říká Ivan Abdul, ředitel organizace.
Kromě firmy IRISA existuje na trhu spoustu dalších velkých podniků, o kterých jste možná ani nevěděli, že za nimi stojí lidmi s hendikepem. Třeba Gerlich Odry vyrábějící dřevěné hračky s velkým exportem do Skandinávie nebo Ergo tep spravující e-shopy pro Evropu.
Nebojte se změny
Nemějte strach, že pokud si na začátku nastavíte některá pravidla, co říkat a co ne, musí to tak zůstat už napořád. I zaběhlé firmy svou komunikační strategii v průběhu času mění, jako na příklad obchod Little Angel vyrábějící funkční dětské prádlo.
„Ještě před pár lety jsem k uvádění toho, že za výrobky stojí lidé s nějakým postižením, byla velice skeptická a viděla jsem v tom spíše překážku. Za posledních 5 let se změnil nejen můj postoj, ale i postoj celé společnosti. Nejen, že zákazník v poslední době slyší na českou výrobu, ale osloví ho i to, že koupí výrobku podpoří zaměstnávání našich zdravotně znevýhodněných kolegů,” říká Petra Novotná z firmy Little Angel, oddělení marketingu.
Skutečnost nyní komunikují všemi cestami a už vidí výsledky. Zákazníci sociální přesah firmy připisují k dalšímu plus jejich značky. Na přímé představování konkrétních lidí si ale zatím netroufají.
„U lidí mentálně postižených bychom mnohdy potřebovali souhlas zástupce. Lidé, kteří jsou na první pohled zdraví, ale trpí například na silné astma, nebo mají psychické problémy, nestojí o to, aby o jejich „diagnóze“ věděli všichni,“ dodává Petra.
Ať už se rozhodnete téma komunikovat, či nikoliv, jedno je jasné. Neuspějete, pokud se zaměříte pouze na sociální kontext, ale podceníte ekonomickou rovinu vašeho podnikání. Jak říká Kateřina Grausová: „Nabízejte kvalitní zboží a služby, aby u vás lidé nakupovali i bez toho, aniž by znali pozadí za tím. Příběhy zaměstnanců jsou jen bonus.”
