Co je třeba proto, aby se v naší organizaci mohl ukotvit přístup orientace na dopad? Jak začít a co nám může pomoci k tomu, abychom dokázali co možná nejúspěšněji působit změny, o které usilujeme? Ve druhém díle seriálu ke sledování dopadu půjde o dobrodružství – jaké to je vykročit ke změně? Zažijte to na vlastní kůži stejně jako účastníci 1. modulu Impact Academy: Ukaž změnu.

Proč má smysl vůbec se do sledování dopadu pustit? Zjistěte to v 1. článku této série.

Otevřenost k reflexi a naslouchání systému – tím to začíná

Možná si říkáte, že jsme se spletli a že ke sledování dopadu je potřeba hlavně výběr správné metody, evaluačního designu a dobře vytvořený datový soubor. Samozřejmě že to jsou důležité součásti celého přístupu orientace na dopad a samotné evaluace. My bychom však rádi obrátili pozornost k úplnému začátku tohoto procesu. A tím je pro nás právě ochota k reflexi a naslouchání systému.

Odhodlání ohlédnout se znamená také zamyšlení se nad tím, co a proč každý den v naší organizaci děláme, jak se nám to dosud dařilo a zpracování našich nabytých zkušeností. Díky tomuto přijetí se otevírá prostor pro učení se.

Poznání, v jakém systému působíme, jak funguje a jaké je naše role v něm, na jaký problém naše činnost reaguje, jaké jsou jeho příčiny a jaká je jeho historie, je zásadní pro možnost úspěchu v dalších částech celého procesu. V srdci přístupu orientace na dopad je právě ochota naslouchat, učit se, být neustále v procesu vnímání systému a otevření se dialogu s ním.

Jak takový systém vypadá?

Impact Academy se hlásí k systémové teorii, a to nejen díky své „porodní bábě“- organizaci Ashoka, která celosvětově pracuje s myšlenkou systémové změny. Co je to systém? Systém je dle jedné z definic celek složený z částí, které na sebe navzájem působí. Mezi částmi systému mohou probíhat toky informací a energie. Vyskytují se v něm spletité vztahy se svou historií. Systém jako celek vykazuje určité vlastnosti, chování. Způsob i možnosti chování systému jsou ovlivněny jednotlivými částmi systému, vztahy mezi nimi, kvalitou interakcí atd.

Příkladem systému může být třeba systém vzdělávání v naší republice, který se skládá z řady dalších dílčích systémů různé velikosti - např. předškolní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, systém odměňování pedagogů, přípravy budoucích učitelů, fungování každé jednotlivé školy atd.

Abychom dokázali podobu a jednotlivé části systému lépe přiblížit, vypůjčíme si zobrazení, které používá pro znázornění podoby lokálních systémů USAid v nástroji 5R´s Framework.

 

Součásti systémů. Zdroj: Impact Academy

 

V českém překladu jsou zobrazenými prvky systému následující: zdroje (resources), role (roles), vztahy (relationships), pravidla (rules), results (výsledky).

Zdroje

V rámci rozsahu článku se nepustíme do celkového mapování systému, ale můžeme si názorně ukázat, co se skrývá pod jednotlivými proměnnými v systému. Když zůstaneme např. u zmíněného systému vzdělávání v ČR, tak zdroji, které do systému vstupují, mohou být jak finance, materiální zdroje, ale také např. kvalifikace pracovníků v této oblasti.

Role

V našemu systému je několik aktérů, kteří plní či neplní, uznávají, neuvědomují si atd. svou roli v něm – mohou jimi být např. pedagogičtí pracovníci, ředitelé škol, MŠMT, školní inspekce, pedagogické fakulty vysokých škol, rodiče, studenti, provozovatelé nestátních škol a další.

Vztahy

Mezi aktéry existují vztahy – tyto vztahy mají různou kvalitu i povahu – někde jsou fungující, jinde zcela nefunkční, někde jasně nastavené a respektované, jinde nevyřčené či nepřijaté. Kvalita a podoba vztahů se odráží do způsobu chování systému jako celku. Vztaženo k našemu příkladu – např. rodiče a učitelé spolu nedostatečně komunikují, ředitelé škol průběžně informují o svých potřebách zástupce státní správy, pedagogické fakulty při přípravě budoucích pedagogických pracovníků ne/využívají zázemí konkrétních škol.

Pravidla

Pravidla systému nemusí být jen ta psaná, např. stávající legislativa v oblasti vzdělávání, ukotvení různých stupňů vzdělávání, kvalifikace pedagogických pracovníků, podmínky pro zakládání nových škol atd., ale patří sem i nepsaná pravidla, normy, převládající způsob uvažování aktérů či paradigma, které umožňuje stávající fungování systému – např. hodnotový postoj ke vzdělávání, převládající vnímání účelu vysokoškolského vzdělání v české společnosti, postoj k výši ohodnocení pedagogických pracovníků atd.

Výsledky

Výsledky potom myslíme to, co z daného systému vystupuje do systémů okolních, zde např. kompetence studentů pro život ve společnosti/ uplatnění se v zaměstnání, motivování/demotivovaní pedagogičtí pracovníci, finanční prostředky ušetřené na mzdách ředitelů škol. Pro více informací o nástroji 5R´s framework se podívejte na celý materiál od USAid zde.

Účastníci Impact Academy přemýšlejí, jak vyzrát na systém. Zdroj: Impact Academy.

Jak můžeme k práci se systémem přistupovat?

„Systémy nemůžeme kontrolovat ani je vyřešit. Ale můžeme s nimi tančit!“, píše Donella Meadows ve svém článku Tančit se systémy (v originálu Dancing With Systems). Pokračuje: „Pokud je to sociální systém, sledujme ho, jak pracuje. Poznejme jeho historii. Zeptejme se lidí, kteří se v něm pohybují dlouhou dobu, co se stalo. Pokud je to možné, najděme nebo vytvořme časový graf aktuálních dat z fungování systému.“ (…)

„Když začneme s analýzou chování systému, pomůže nám to zaměřit se na fakta, nejen na teorie. Uchrání nás to od rychlého sklouznutí k našim vlastním přesvědčením nebo mylným závěrům, našich i druhých. (…) Když začneme se studiem a poznáváním chování systému, pomůže nám to přesměrovat naše myšlenky k dynamické, nikoli jen statické analýze – tedy, nebudeme se ptát jen: Co je špatně? Ale také: Jak jsme se do tohoto stavu systému dostali?“

A stejně jako v tanci je dobré poznat našeho tanečního partnera, abychom věděli, jakým způsobem se můžeme vzájemně vést a pohybovat po parketu, tak je prvním krokem k výběru vhodné intervence, která může mít šanci na pozitivní změnu, právě poznání fungování systému.

S tímto krokem je spjatý také přístup zvaný evidence-based practise, který spočívá v práci s nejnovějšími vědeckými poznatky, které dokáží podložit či vyvrátit naše chápání fungování systému (více o něm můžete čekat v dalším díle) A právě s poznáváním systémů, v nichž se pohybujeme, jsme začali také během prvního modulu Impact Academy: Ukaž změnu.

A jaké nástroje nám pomohou naslouchat?

V případě Impact Academy využíváme v tomto kroku několik tzv. heuristik, tedy nástrojů, které pomáhají zjednodušit komplexní fenomény. V 1. modulu sledování dopadu se můžete naplno ponořit do práce s 5R´s Framework.

Další nástroje k využití pro systémové myšlení a zmapování systému najdete na příklad na webech The Donella Meadows Project nebo Changeology.

Zajímá vás, čím dalším účastníci Impact Academy: Ukaž změnu během 1. modulu prošli? Podívejte se na krátké video, které vám jeho průběh přiblíží:

 

V dalším díle našeho seriálu si přiblížíme druhý krok na cestě k orientaci na dopad a tím analýzu problému a jeho příčin.

bkn_zaverecny vecer.jpg

Autor článku

Barbora Komberec Novosadová

Impact Academy

Vystudovala marketing, PR a sémiotiku, vedla transformaci portálu Dobrovolník.cz, řídila programy firemního dobrovolnictví se zaměřením na expertní dobrovolnictví. Spolu s Ashoka ČR založila iniciativu Impact Academy, která pomáhá organizacím v poznání a uplatňování přístupu orientace na dopad.

Další články autora (2)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.