„Ukrajinská občanská společnost utrpěla velký šok.“ S Pavlem Havlíčkem o válce na Ukrajině

Finanční sbírky, apel na zákonodárce nebo šíření důvěryhodných informací. Alespoň trochu pomoci Ukrajině může každý z nás. Přinášíme rozhovor s analytikem Výzkumného centra AMO Pavlem Havlíčkem.

Pavel Havlíček

Analytik Výzkumného centra AMO

Pavel Havlíček je analytikem Výzkumného centra AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami strategické komunikace a dezinformací stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti – s AMO od května 2016. V září 2017 dokončil dvouleté studium mezinárodního magisterského programu Erasmus Mundus v oboru Russian, Central and East European Studies na University of Glasgow v kombinaci s Evropskými studii na Jagellonské univerzitě v polském Krakově. Bakalářský program absolvoval v roce 2015 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Začala válka. S touto větou na rtech ve čtvrtek 24. února vstávala celá Evropa. Ruský prezident Vladimir Putin dal v noci z 23. na 24. února pokyn k invazi a ruská armáda zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu. Jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Jako záminka posloužila výzva povstaleckých republik v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Ty oficiálně apelovaly na Putina, aby učinil přítrž údajné ukrajinské eskalaci.

Co to znamená pro Evropu, jak silná je ukrajinská občanská společnost a jak může přispět každý z nás v rozhovoru pro Svět neziskovek rozebral Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra AMO se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Pavla jsme se ptali ve čtvrtek 24. února.

Pavle, mohl byste stručně popsat aktuální situaci na Ukrajině?

Ruská armáda 24. února ráno zahájila řadu úderů proti ukrajinským cílům zejména ze vzduchu, ať už balistickými střelami, nebo dělostřelectvem. Tato první fáze operace má připravit půdu pro plnohodnotný vpád ruských vojáků, mechanizovaných jednotek atd. Vidíme, že úder přichází jednak z východní Ukrajiny, kam se v mezičase přesunula “mírotvorná” ruská armáda.

Zároveň ale přichází i z Běloruska, které v plné míře podléhá ruské kontrole. Mluví se také o tom, že síly přichází i z jihu, kde jsou na Krymu alokovány další jednotky a vojenská technika, a samozřejmě i z oblasti Černého moře, kde působí ruské námořnictvo. Ukrajinská armáda a společnost neztrácí bojovou morálku a rozhodně není všechno rozhodnuté, přestože ukrajinská armáda v tuto chvíli tahá za kratší konec provazu než ta ruská.

Jaké jsou reakce ostatních států, jsou adekvátní?

Západní společenství už v první fázi reagovala na nelegální anexi dalších částí ukrajinského území. Byly schváleny sankce, které zasahují ruskou energetiku, společný německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2, ale také finanční a bankovní sektor. Státy dále přidávají na sankční seznam několik stovek lidí, především ruských poslanců, kteří anexi schválili, vojenských subjektů a dalších právnických osob včetně médií.

Ve čtvrtek večer se na Evropské radě schvaloval další balíček sankcí, o kterých jednali evropští lídři. Podobné diskuze současně probíhaly také ve Spojených státech, Velké Británii, Japonsku a dalších zemích a uskupeních na světě. Odevšad se dá očekávat tlak na Rusko, aby s operací ustalo, nebo minimálně aby byla zvýšena cena za tuto agresivní akci proti Ukrajině.

Jak výraznou politickou a ekonomickou destabilizaci můžeme očekávat v evropském kontextu?

Řekl bych, že dopad bude opravdu zásadní. Vidíme, že se podruhé od roku 2014 v Evropě přepisují hranice. Hranice států po druhé světové válce bývaly pro Evropu a Evropskou unii svaté. V tomto filozofickém smyslu je to velká rána.

Ekonomické dopady se rovněž podepisují na Evropské unii a jejích trzích. I pražská burza tento výkyv zaznamenala. Hrozí ale i další věci, které jsou spojeny například s oblastmi migrace a humanitární pomocí. Nedá se vyloučit, že dojde k omezení dodávek ropy a zemního plynu.

Narůstají obavy z desítek tisíc ruských vojáků na území Běloruska, vidíme také ozbrojené střety a údery ruskými raketami a dělostřelectvem na území, které se blíží polské nebo slovenské hranici, což zvyšuje napětí i pro samotné státy EU. Destabilizace i v bezpečnostním smyslu slova je velmi zásadní a EU i NATO na ni budou muset reagovat.

Jak konkrétně vypadá informační rovina této války? Na co bychom se měli připravit?

Ano, to je další dimenze. Souvisí to samozřejmě s bezprostřední bezpečnostní hrozbou ze strany Ruské federace, ale ten problém je širší. Jakkoliv je od České republiky Ukrajina vzdálená několik stovek kilometrů, kybernetický a online prostor nezná hranic. Viděli jsme údery na české cíle například v podobě nemocnic, které byly v minulosti z Ruska napadány.

Z Ruska se šíří řada dezinformací, které multiplikují ruská média a dále je přebírá česká dezinformační scéna. Hovoří se přibližně o čtyřech tisících webů a informačních serverů, které v online světě šíří tzv. alternativní pravdy a přebírají ruské narativy, které vyznívají velmi negativně vůči Ukrajině a podporují ruskou pozici v konfliktu. Markantní nárůst těchto narativů a jejich intenzita je patrná napříč zeměmi EU, zejména v regionu střední a východní Evropy.

Jaká je ukrajinská občanská společnost?

My s ukrajinskou občanskou společností dlouhodobě spolupracujeme i v rámci našich projektů Transformační spolupráce v Asociaci pro mezinárodní otázky. Víme, že je velmi zdravá a rozvíjející se. Samozřejmě utrpěla velký šok, protože je to právě občanská společnost, která je v takových situacích nejvíce na ráně.

Na druhou stranu vidíme, že ukrajinská občanská společnost dokázala v minulých letech ve své zemi dosáhnout velkých změn, je na dobré úrovni a má potenciál se dále rozvíjet a smysluplně fungovat. V zemích východní Evropy je ukrajinská občanská společnost rozhodně nejsilnější a nejvíce výrazná.

Co teď můžeme dělat my v Česku? Mají kromě finanční podpory smysl i jiné formy sbírek nebo demonstrace a podobně?

Cest je celá řada. Finance jsou velmi zásadní, sbírek je vypsáno několik. Tradičně velmi aktivní je na Ukrajině Člověk v tísni, má na místě velký tým poskytující humanitární, ale i rozvojovou pomoc. Peníze vybírají také organizace ADRA nebo Paměť národa. Příležitostí finančně podpořit Ukrajince je hned několik a zmíněné organizace budou určitě vybírat také jiné materiální prostředky.

Nemůžeme sice ovlivnit velkou válku a bezpečnostní otázky, ale můžeme podpořit naše přátele a apelovat skrze zvolené zástupce na to, aby česká forma zapojení byla co nejsilnější. Každý z nás může pozitivně přispět také tím, že bude ve svém okolí šířit ověřené informace. Podpisové akce, apely na zákonodárce, projevení názoru na sociálních sítích se také počítají.

Děkujeme za rozhovor!