Organizace Síť k ochraně demokracie zveřejnila novou Zprávu o stavu české demokracie za rok 2025, která mapuje hlavní trendy napříč osmi oblastmi zásadními pro fungování demokratického systému. Její autoři a autorky obecně vidí posuny k lepšímu, ale i „výstražné trojúhelníky“ v podobě hrozeb pro další fungování demokracie.

Zpráva upozorňuje například na rostoucí politický tlak na veřejnoprávní média, nečitelnou zahraničněpolitickou orientaci nebo návrhy legislativních změn, které mohou ohrozit depolitizovanou státní správu. Vedle rizik ale přináší i pozitivní zjištění. Podle editora zprávy Robina Ujfalušiho mezi ně patří například vznik nových nezávislých médií financovaných z předplatného, rozvoj analytických kapacit státu nebo spolupráce občanské společnosti na důležitých legislativních změnách.

Občanská společnost: Silná, ale pod tlakem

Podmínky pro občanskou společnost hodnotí expertní skupina jako relativně dobré. Česká republika se podle ní pohybuje v lepším průměru EU. Zároveň však varuje, že některé hrozby mohou mít zásadní dopad, pokud se nebudou řešit včas.

Pozitivní zprávou je především rostoucí ochota lidí pomáhat. Objem darů v Česku přesahuje 20 miliard korun ročně, přičemž hlavní roli hrají jednotlivci, kteří darují téměř 15 miliard. Významná je i dobrovolnická angažovanost. Bez nároku na odměnu pomáhá každý třetí dospělý.

Neziskové organizace navíc sehrály důležitou roli i při prosazování konkrétních legislativních změn. Podílely se například na úpravách zákona o veřejných sbírkách, redefinici znásilnění a domácího násilí, zákazu tělesných trestů dětí nebo na vzniku funkce dětského ombudsmana.

Zpráva ale zároveň upozorňuje na znepokojivý trend. Negativní předvolební rétorika vůči neziskovým organizacím se promítla i do programového prohlášení nové vlády. Navrhovaná opatření tak mohou vést k tlaku na „nepohodlné“ organizace a oslabování role občanské společnosti.

Expertní skupina proto doporučuje:

  • Neodkladně transponovat evropskou anti-SLAPP směrnici do českého právního řádu a rozšířit její ochranu i na vnitrostátní spory; zároveň systematicky sbírat data o strategických žalobách proti účasti veřejnosti.
  • Odblokovat DPH u vybraných nepotravinových darů a stabilizovat zvýšený daňový odpočet na dary (30 %).
  • Zjednodušit přístup občanů i neziskových organizací k ochraně před výhrůžkami a násilím a posílit kapacity organizací pro účinnou obranu.
  • Zavést pravidla pro víceleté dotace a provozní financování, rozšířit víceleté programy a sladit harmonogramy výzev s cash-flow příjemců.
  • Zakotvit minimální standardy participace a zřídit centrální kompetenční centrum pro participaci.
  • Posílit cílenou podporu neziskových organizací v oblasti komunikace, vzdělávání a obrany proti dezinformacím.

„Nevládní organizace jsou důležitými konstruktivně-kritickými partnery státu. Přinášejí zkušenosti z terénu a pomáhají předcházet drahým omylům. V poradních orgánech vlády sedí lidé z nevládního sektoru zdarma a nabízejí státu své zkušenosti a data o fungování a slabinách jeho služeb. První návrhy nově nastupující vlády jsou proto nepodložené a nebezpečné. Jakákoliv stigmatizace či účelové omezování činnosti nevládních organizací podkopávají demokracii a občanský prostor, na který jsme dosud mohli být v Česku hrdí,“ uvedla členka expertní skupiny, ředitelka organizace Glopolis a koordinátorka sítě NeoN Jana Miléřová.

Zdroj: Síť k ochraně demokracie
Foto: PxHere