V polovině srpna přišlo Ministerstvo financí ČR s novým návrhem, který má měnit podmínky pro vyplácení evropských dotací z Evropského sociálního fondu (ESF). Tento návrh by mohl mít v praxi velký dopad na klienty a klientky neziskových organizací čerpající evropské peníze například na sociální služby a vzdělávání. Jak nyní systém financování projektů z ESF funguje? Kdo čerpá peníze na projekty ex-ante a kdo naopak ex-post?

Evropský sociální fond v kostce

Evropský sociální fond je důležitým nástrojem podpory takzvaných měkkých projektů, které jsou určeny například na podporu vzdělávání, zaměstnanosti či sociálních služeb. V Evropě funguje již od roku 1957 a Česko začalo první prostředky čerpat po svém vstupu do EU. Současné sedmileté programové období končí v roce 2020 a navazuje na dvě předcházející. Prostředky na podporu sociálních projektů jsou aktuálně spravovány v rámci tří takzvaných operačních programů:

V současné době probíhají diskuze nad nastavením podmínek pro období nadcházející (2021-2027). Řeší se především možné zvýšení míry spolufinancování ze strany příjemců a zrušení zálohového financování, jež zvažuje ministerstvo financí. V tomto článku si proto přiblížíme aktuální stav a pravidla čerpání dotací z Evropského sociálního fondu a pravděpodobný scénář vývoje pro budoucí období.

Neziskovky dostávají zpravidla 100 %, ostatní žadatelé spolufinancují nejčastěji 5 či 15 %

Projektové žádosti podávají žadatelé do takzvaných výzev, které jsou vyhlašovány jednotlivými řídícími orgány. Každá výzva má své specifické podmínky a je vymezena řadou kritérií – tematicky, cílovými skupinami, územním zaměřením, minimální a maximální výší požadovaných prostředků a délkou, okruhem oprávněných žadatelů (nejčastěji nestátní neziskové organizace, školy, obce, kraje, ale i obchodní korporace ad.) či mírou finanční podpory.

Míra podpory se v různých výzvách liší. V případě neziskových organizací je nejčastějším případem až 100% financování nákladů projektu, kdy z prostředků EU je ve většině případů hrazeno 85 % nákladů a podíl českého státního rozpočtu činí 15 %. U dalších typů organizací, které žádají o grant, se míra spolufinancování nejčastěji pohybuje mezi 5 až 15 %. Setkáváme se však i s případy 50% spolufinancování ze strany příjemců, především u obchodních korporací. Vlastní spolufinancování žadatelů snižuje příspěvek ze státního rozpočtu Česka a organizace jej musí pokrýt z vlastních zdrojů.

Níže uvádíme ilustrační příklad nejčastěji se vyskytující míry podpory ve výzvách MPSV v Operačním programu Zaměstnanost:

  • Nestátní neziskové organizace vykonávající veřejně prospěšnou činnost, státní vysoké školy ad.: 0 % spolufinancování

  • Veřejné vysoké školy, školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku, kraje, obce, dobrovolné svazky obcí ad.: 5 % spolufinancování

  • Obchodní korporace, OSVČ, profesní komory ad.: 15 % spolufinancování (méně častěji 50 %) 

Na míru spolufinancování mají vliv kromě typu organizace žadatele i další faktory. K těm patří zejména územní zaměření podpory. Pokud se žadatelé zaměřují na podporu více rozvinutých regionů, jako je například Praha, může se míra spolufinancování navýšit. Příkladem jsou některé výzvy MŠMT v programu OP VVV.

Dotace se nejčastěji vyplácejí zálohově

Po schválení projektové žádosti k financování uzavírá s příjemcem dotace řídící orgán právní akt, takzvané rozhodnutí o poskytnutí dotace. V něm jsou stanoveny konkrétní podmínky čerpání dotace včetně způsobu financování projektu. Rozsah dokumentace, jež musí úspěšní žadatelé dodat před podepsáním právního aktu, se liší u dílčích operačních programů. Jedná se především o informace týkající se bankovního účtu, bezdlužnosti, případně doklady o dostatečné finanční kapacitě ad.

Nejčastější způsob vyplácení dotace na realizaci sociálních projektů je formou záloh, tj. ex-ante, jež příjemci následně vyúčtovávají příslušnému řídícímu orgánu. Výše první zálohy se liší napříč programy i dílčími výzvami. Nejčastěji se pohybuje mezi 30 až 40 % z celkových nákladů projektu. Další zálohové platby jsou poskytovány na základě skutečně vynaložených výdajů až do výše celkových způsobilých nákladů projektu.

V ojedinělých případech se v rámci výzev ESF setkáváme i s případy ex-post financování, kdy žadatelé obdrží finanční prostředky až po předložení průběžných zpráv o realizaci projektu (nejčastější jsou šestiměsíční, příp. kratší monitorovací období). Tyto případy se týkaly například projektů podnikového vzdělávání zaměstnanců ve výzvách MPSV, jejichž náklady byly financovány zjednodušeným vykazováním.

Vyúčtování nákladů projektu probíhá průběžně na základě žádostí o platbu a pravidelných zpráv o realizaci projektu. Žadatelé mají povinnost předložit vyúčtování takzvaných přímých nákladů, které činí nejčastěji 75 % rozpočtu, a doložit uskutečněné výdaje účetními doklady, výplatními páskami, výpisy z bankovního účtu ad. Zbylé náklady jsou považovány za tazvané nepřímé a žadatelé je nemusí vykazovat. Nejčastěji se jedná o režijní náklady a náklady vynaložené na řízení a administraci projektu.

V méně častých případech je administrace zjednodušena, kdy částka podpory není určena na základě skutečných výdajů, ale paušálně na základě statistik a kalkulací obvyklých nákladů a žadatelé nemusejí výdaje dokládat.

Výhled pro roky 2021–2027

Výsledná podoba nového programového období je prozatím stále ve fázi vyjednávání. Bude ovlivněna jak politickým a ekonomickým vývojem Evropské unie, tak i Česka. Prozatímní návrh Evropské komise na financování projektů z Evropského sociálního fondu činí 2,74 miliardy EUR. V předcházejícím programovém období (2014–2020) činila alokace finančních prostředků z ESF na podporu projektů v Česku 3,43 miliardy EUR.

V novém období bychom se opět měli setkat s obdobnými operačními programy, které nyní řídí MPSV a MŠMT. Jejich avizované zaměření do velké míry tematicky pokrývá oblasti podporované také ve stávajícím období – oblast podpory vzdělávání, sociálních služeb, sociálního začleňování, rovných příležitostí ad. Pravidla pro vyplácení dotací a výsledná výše spolufinancování však zůstává stále otevřenou otázkou. (Podle nejaktuálnějších zpráv požádala ministryně financí Alena Schillerová o důkladnou analýzu možností příjemců. Následně plánuje vést debatu o případných změnách s představiteli ostatních resortů. – pozn. red.)

foto.png

Autor článku

Zdeňka Havrlíková

AVITEUM

Zdeňka je zakladatelkou konzultační a expertní společnosti AVITEUM. Ta pomáhá organizacím i jednotlivcům, kteří se snaží řešit společenské problémy a usilují o pozitivní změnu. AVITEUM se zaměřuje na tvorbu grantových žádostí, projektové řízení, strategický rozvoj neziskových organizací a jejich pracovníků.

Další články autora (2)

Zůstaňte v obraze

Držte krok se Světem neziskovek, ať vás nepředběhne. To nejzajímavější vám ve správnou chvíli pošleme e-mailem:

Partneři Světa neziskovek

Ani Svět neziskovek se neobejde bez cookies - abyste si tenhle web opravdu vychutnali.
A o ochraně dat chci zjistit víc.