Nositelé změny a smyslu
„You are not a fundraiser, you’re an agent of change. You carry the purpose. You’re campaining for the change to happen,“ to byl apel Colina Habbertona v rámci jeho přednášky The Purpose Revolution – How Purpose Drives Performance In Your People.
V dobročinných organizacích zpravidla moc dobře víme, že naše práce je potřebná. Zpravidla jsme ale zároveň dost utopení v operativě, a když o své práci mluvíme, mluvíme právě o jednotlivých krocích. Ale: What’s the purpose? Proč je to dobré? O co přesně usilujeme a proč? To je právě to!
Smyslem naší práce je konkrétní dopad. To, jakým způsobem pracujeme na jeho naplnění, a zároveň to, jak se nám tuhle cestu daří komunikovat, buduje důvěru. Chcete-li si z leadershipu vzít něco pro sebe a pro fundraising, myslete na nové KPIs: keep people interested / informed / involved / inspired. Věříte tomu, co vaše organizace dělá? Dovolte i ostatním lidech, aby věřili s vámi.
Jak na fundraising v těžkých časech?
Ekonomická krize, pandemie koronaviru a válka. Tři bezprecedentní situace a zároveň tři případové studie, jak na fundraising v nepříznivé době. Tu ostatně v lecčem zažíváme právě teď. Session Fundraising In Tough Times otevřela Konstantina Papadimitriou povídáním o svém rodném Řecku v době ekonomické krize v letech 2009 až 2018. Nezaměstnanost mladých tehdy vystoupala na 60 procent, chudoba vzrostla na 40 procent a půl milionu lidí zemi opustilo. Jako příklad, jak se dá fundraisovat i v takové době, uvedla Konstantina Papadimitriou Greenpeace a změnu narativu v souvislosti s aktuální situací: v kampani se environmentální organizace zaměřila na energetickou chudobu.
Eelco Keij následně shrnul krizi všem přítomným dobře známou – pandemii – a jak ovlivnila filantropický sektor v USA. Na základě toho představil závěry, jak udržet fundraising v chodu i během celosvětové epidemie: 1) spouštění nových služeb a programů, 2) navázání nových partnerství, 3) vytváření digitálních fundraisingových strategií a nabídek, zavádění nových technologií, 4) personalizace komunikace, 5) pochopení měnícího se chování dárce.
Svitlana Pugach na závěr nastínila situaci na Ukrajině, kde podle ní aktuálně přes 86 procent podporuje především vojenské a obranné potřeby. Jak tedy fundraisovat v zemi, kde zuří válka? „Darování opravdu malých částek se může zdát bezvýznamné, ale ve skutečnosti mohou mít hmatatelný dopad,“ radí Svitlana Pugach. Jako příklad uvádí kampaň Národní banky Ukrajiny Brave Hryvnia, ve které se během tří měsíců vybralo 137 000 dolarů nasbírané z 25centů.
Někdy je nejlepší začít od píky
„Vy si říkáte, jak úžasné věci v Americe máme.. A my z Ameriky se díváme k vám a říkáme – heej, kéž bychom byli tam!“ – jedna z prvních vět Michaela Johnstona, kterou si nás získal na přednášce Digital Fundraising For Everyone. Obzvláště Česká republika v kontextu CEE regionu je na tom v online fundraisingu, jak ukazují data, opravdu dobře.
Jedna z nejdůležitějších myšlenka k realizaci online kampaní byla jeho výzva: „Namísto toho, abyste stále dělali copy/paste toho, co už někdo udělal před vámi, tak je někdy lepší začít „from the scratch“, protože vás nebude nic omezovat. Je to inovativní samo o sobě. Pro ujištění, že jdeme dobře, stačí jen prototypovat, testovat a to stále dokola.
V rámci session Michael Johnston představil některé trendy a způsoby chování různých generací ve vztahu k digitálnímu fundraisingu a poukázal také například na významný benefit SMS marketingu: Podle reportu britské společnosti Mobilesquared je otevíranost SMS zpráv 99 procent, přičemž 90 procent je otevřeno do tří minut po přijetí.
Cesta k navýšení nadačního jmění
Úskalí a specifika práce s major donors důkladně probrali Tony Myers a Jan Kroupa na příkladu kampaně na navýšení nadačního jmění Nadace Via během session Five YES To Win A Major Donor Campaign. „Klíčové je věřit, že je to dokážete, nespěchat a investovat do procesu značné množství času i peněz,“ zaznělo v úvodu. Oba řečníci se navzájem doplňovali a bylo vidět, že si rozumí a dlouho a rádi spolupracují.
Abyste s kampaní uspěli, potřebujete pětkrát odpověď: „Ano!“
- Ustojíte to? Umíte si představit posadit se k jednomu stolu s multimilionářem a požádat ho o milionový dar? Dokážete čekat jeden a půl nebo dva roky na výsledky kampaně?
- Důvěřuje vám vedení? Nemůžete dát předem žádné záruky a budete potřebovat investice.
- Podpoří vás správní rada? Kampaň musí být dobře promyšlená a naplánovaná.
- Máte na své straně dobrovolníky? Máte úzký kruh ambasadorů, kteří převezmou odpovědnost za část komunikace s potenciálními dárci?
- Máte přislíbený dar o který jste si řekli?
Tip: „Fundraiser musí s lidmi umět mluvit a klást správné otázky. 97 až 98 procent rozhovoru by mělo projevovat váš zájem o potenciálního dárce a jen 2 až 3 procenta se točit kolem peněz, o které žádáte.“
Potenciál LinkedInu
Podle Eelco Keija má profesní síť LinkedIn ohromný strategický potenciál pro fundraising, a to dokonce i jeho bezplatná verze. Uvedl to na přednášce LinkedIn For Fundraising Strategy: Overlooked And Underused a doplnil také několik tipů, jak prostřednictvím této platformy oslovovat nové dárce. Zdůraznil přitom nutnost nepodceňovat první krok kontaktu: žádost o propojení. Ta by podle něj měla být neformální a vždy by měla zahrnovat představení a tzv. pitch. Radí přitom neoslovovat rovnou významného dárce, ale propojit se s někým z jeho okolí, který vás s dotyčnou osobou eventuálně představí.
To, že LinkedIn představuje příležitost i v českém kontextu, dokazují data zveřejněná letos v říjnu. Podle reportu LinkedInu se v Česku alespoň jednou měsíčně přihlásí do svého účtu „jen“ 600 tisíc lidí. Obsah tudíž funguje lépe organicky a má relativně velký dosah i bez placené propagace, na rozdíl například od Facebooku.
