Na jaře jsme pro vás v reakci na nouzový stav v České republice odemkli mimořádně vyhlášené výzvy a zrychlená grantová řízení pro neziskové organizace. Nyní opět přituhuje, na situaci začínají reagovat vyhlašovatelé a výzev přibývá. Nové výzvy reagující na dopady pandemie covid-19 pro vás i nadále sledujeme v Grantovém diáři – přístupné jsou pro všechny zdarma, tzn. i bez předplatného.
Zůstat doma. To je úkol pro všechny, kteří zrovna nezachraňují životy v terénu. Ani zpoza roušek a za zavřenými dveřmi ale neleníme a vlna odezvy je po pár dnech v karanténě úžasná! Ať už s neziskovou organizací v zádech nebo zcela neorganizovaně a na vlastní triko - tohle jsou některé z dobrých nápadů, kterými zaháníme koronavirus do kouta.
Jak z fundraisera dostat to nejlepší a proč “ne” někdy znamená “ano”? Jakým výzvám čelí američtí fundraiseři a co se od nich můžeme naučit? Čtěte v druhé části rozhovoru s fundraiserem a profesorem na nejlepší škole fundraisingu v USA Timem Seilerem.
Když byl Richard Klopp ještě kluk, jeho rodiče vyrazili do místního kostela, stejně jako každou neděli. Tenkrát ještě netušili, že se jim obrátí život vzhůru nohama. V kostele se dozvěděli o kritické situaci v západoafrickém státě Mali. Měli jasno okamžitě. Sbalí věci, své dvě děti a opustí USA. Zní to trochu americky? Naprosto. Richard přiznává, že je i pro něj záhadou, co se jeho rodičům honilo hlavou. Celé dětství a dospívání prožil na západě Afriky, léta žil ve Francii a Kanadě. Během rozhovoru tak často mluví o „americké části svého mozku“ a o „té druhé“. Díky tomu je schopen kriticky se podívat na nejhlubší motivace k dárcovství a filantropii napříč kontinenty.
Více než tři tisíce investorů, inovátorů a lídrů podniků se sociálním dopadem se sešlo v říjnu 2019 v San Francisku na čtyřdenním setkání platformy SOCAP (Social Capital Markets). Jednalo se už o jedenáctý ročník velkého mezinárodního „tržiště“ – tentokrát s podtitulem Money and meaning.
Ještě před několika lety jsem ke své nelibosti pozorovala, že se česká kulturní scéna výrazněji nevěnuje ekologickým tématům. Ani z hlediska obsahu, ani z hlediska formy. Přestože se ekotémata začala postupně objevovat ve všech žánrech, u realizací samotných akcí pořád přetrvávala (až na čestné výjimky) snaha „udělat to hlavně co nejlevněji“, což se ovšem podfinancované české kultuře dalo těžko vyčítat. Se světovou akcentací ekologické krize se konečně diskuze otevírá i v Česku. Důkazem budiž konference „Lesk a bída ekologické udržitelnosti“ pod křídly Pražského Quadriennale.
„Zvěte lidi na výběrové rozhovory, nikoli pohovory. Zkuste svému týmu neříkat zaměstnanci, ale mluvte s nimi jako se spolupracovníky. Ovlivňujte hlavně jejich vnitřní motivaci – jejich empowerment,“ doporučil účastníkům snídaně (nejen) pro personalisty z nezisku vášnivý nadšenec personalistiky a zároveň zkušený psycholog Stanislav Háša. Tématem pátého setkání bylo motivování a zapojování lidí do chodu organizace.
Nuuk jako hlavní město Grónska. Nebo NUUK jako netradiční místo kousek od Hradce Králové, kde panuje magické bezčasí. Najdete tu pojízdnou saunu, kde se topí dřevem, maringotkovou osvěžovnu s kulturním podhoubím a optimálně vychlazenou řeku. Za tři roky fungování skryté místo plné potu a ručníků objevilo kolem čtyř tisíc lidí. Za netradičním projektem stojí dvě mladé tvůrčí ženy – Aneta Kohoutová a Natálie Kratochvílová.
Dvojice mladých evangelických farářů úspěšně otevírá téma víry v kostelích, ale také na sociálních sítích. V Česku, které patří dlouhodobě k nejvíce ateistické zemi v Evropě, poměrně unikát. „Jsme takovou věroučnou pomůckou, komunikační alternativou náboženských témat, případně bizárem k pobavení,“ říkají Jakub Malý a Karel Müller. Pomohlo by českým nevládkám komunikovat složitá témata pomocí humoru?
S Timem jsme se sešli během „dárcovské sezony“ v americké Indianě. Kromě povídání o vídeňské kávové scéně, o Američanech vzdorujících ekologii a přípravách na nadcházející Den díkůvzdání, jsme zaměřili pozornost na fundraising. Jakým etickým dilematům čelí dnešní fundraiseři? A jak se s výzvami vypořádat?
Návrh zákona zabývající se regulací lobbingu právě prochází Poslaneckou sněmovnou. Jaké případné dopady bude mít na nevládní organizace? Bude se zákon týkat také osob vykonávající lobbistickou činnost „pro dobro věci“ či „ve veřejném zájmu“? Ptali jsme se Jiřího Kaprase z Ministerstva spravedlnosti ČR, který má na starosti přípravu zákona o lobbování a zákona o ochraně oznamovatelů.
Načítám
